Bez inventury se manko obtížně vyčísluje

Ten, kdo pracuje například jako pokladní, skladník, prodavač či vedoucí prodejny, uzavírá nejlépe už v den nástupu na pracoviště se zaměstnavatelem dohodu o hmotné odpovědnosti. Podepíše-li, odpovídá za případný schodek ve svěřených hodnotách. Když nepodepíše, může dostat výpověď, protože nesplňuje předpoklady k výkonu dané práce (§ 46, odst. 1, e).

Hmotná odpovědnost se obvykle vztahuje na zboží, pohonné hmoty, peníze, ceniny, stravenky, jízdenky, vstupenky, vratné obaly, přepravky apod. "Jde o hodnoty, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Podstatný je tedy oběh nebo obrat těchto hodnot a osobní dispozice odpovědného zaměstnance s těmito hodnotami nakládat po celou dobu, kdy jsou mu svěřeny," potvrdila advokátka Věra Bognárová. Hmotná odpovědnost se proto netýká například vybavení kanceláře, počítače či třeba služebního auta, i kdyby byly v dohodě o hmotné odpovědnosti uvedeny.

Záleží na věku pracovníka

Trafikant Jan P. měl manko sto tisíc korun a musel z toho zaměstnavateli zaplatit čtyřapůlnásobek svého hrubého výdělku. Skladnice Jiřina K. zavinila stejný schodek a zaplatila jej celý. Nespravedlnost? Diskriminace? Nikoliv, jen ukázka, že hmotná odpovědnost má svá omezení, která se vyplatí znát. Příklad je názornou ukázkou pochybení, jichž se mnozí zaměstnavatelé dopouštějí. Zatímco v případě Jiřiny K. měla dohoda o hmotné odpovědnosti všechny náležitosti, zaměstnavatel Jana P. podcenil nízký věk zaměstnance. Uzavřel s ním totiž dohodu krátce před jeho 18. narozeninami, proto byla neplatná.

"Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně a uzavřít ji může zaměstnanec nejdříve v den, kdy dosáhne osmnácti let věku," zdůraznila Věra Bognárová. "Pokud už se stane, že dohoda o hmotné odpovědnosti je sjednána se zaměstnancem před osmnáctým rokem věku, musí být nejdříve vden těchto narozenin sjednána nově, a jen tato nová dohoda je platná," dodala. U Jana P. se to však nestalo, a tak nebylo možné postihnout jej za manko jinak než podle dohody o obecné odpovědnosti. V takovém případě odpovídá zaměstnanec za škodu nejvýše do čtyřapůlnásobku svého průměrného výdělku (tento limit neplatí, způsobil-li škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek).

Bez inventury není výše škody

Další častou chybou bývá podle právníka Jana Křečka to, že zaměstnavatel neudělá při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti inventuru. Později sotva prokáže, že mu vzniklo manko ­ a v jaké výši. "Bez těchto výchozích inventur prakticky nelze úspěšně uplatit náhradu škody vůči zaměstnanci, neboť chybí 'počátek' rozsahu, respektive stavu hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a není tedy možno ani vypočítat schodek," shrnul Jan Křeček, který se specializuje na pracovní právo, své zkušenosti. "Zaměstnanec potom odpovídá pouze za ty hodnoty, které prokazatelně převzal," doplňuje Věra Bognárová. Ale k dohodám o hmotné odpovědnosti není třeba dělat seznam přebíraných věcí. "To zákon nevyžaduje a ani to není možné, protože zaměstnanec odpovídá i za hodnoty, které převezme v budoucnu," vysvětlila advokátka.

Zaměstnavatel prokáže, že pracovník s určitými hodnotami disponoval, předložením dokladů o převzetí těchto hodnot, předávacích protokolů, výdajových lístků, inventurních soupisů apod. Stává se, že majitel obchodu sice vyžaduje po zájemci o práci hmotnou odpovědnost, ale odmítá udělat inventuru. Má uchazeč přesto takovou práci přijmout? Nehrozí, že se v budoucnu objeví záznam o "fiktivní inventuře" a on bude muset zaplatit prodělek, který nezavinil? Advokáti tvrdí, že mu takové riziko nehrozí. "Zaměstnavatel bude muset v každém případě prokázat, jaký rozsah hodnot zaměstnanec na počátku své hmotné odpovědnosti přijal," zdůraznil Jan Křeček. "Pokud neprokáže, že zaměstnanec převzal určitý rozsah hodnot, na který vznikl schodek, nebude zřejmě v případném sporu úspěšný."

Platí "presumpce viny"

Pokud jde o "vinu a trest", prokazuje zaměstnavatel jen to, že vznikla škoda a že uzavřel platnou dohodu o hmotné odpovědnosti. Pro zaměstnance platí vlastně jakási "presumpce viny": u pracovníka s hmotnou odpovědností se automaticky předpokládá, že škodu způsobil, aniž je třeba vinu dokazovat. Naopak na zam

ěstnanci je, aby případně prokázal, že schodek vznikl zčásti nebo zcela bez jeho zavinění. Fatální chybu tedy dělají zaměstnanci s hmotnou odpovědností, kteří jsou přeloženi na jiné pracoviště nebo z podniku odcházejí, aniž trvají na inventuře. "Jsou následně ­ mnohdy i po delší době ­ překvapeni, že odpovídají za schodek, který je zjištěn při inventarizaci na jejich dřívějším pracovišti," uvedl renomovaný advokát. Kdyby zaměstnavatel odmítl inventuru při změně pracoviště udělat, doporučuje se, aby pracovník od dohody o hmotné odpovědnosti neprodleně odstoupil. "Tím se zprostí odpovědnosti za případný schodek zjištěný po jeho odchodu," dodal Jan Křeček.

Dohoda o závazku jen písemně

Když už se stane, že se při inventuře zjistí manko a pracovník uzná závazek uhradit škodu v určené výši, má zaměstnavatel povinnost uzavřít s ním o tom dohodu, a to písemně, jinak by neplatila. Způsob úhrady záleží na dohodě obou stran, přičemž je jasné, že pro zaměstnavatele je výhodnější, když jsou to pravidelné srážky ze mzdy v dohodnuté výši (má to pod svou kontrolou). Lze však uzavřít i smlouvu o splátkovém kalendáři. "Plnění dohody o splátkách může zaměstnanec porušit a splátku nemusí ve sjednaném rozsahu a čase uhradit," upozornila Věra Bognárová na riziko pro podnik. "Zaměstnavateli pak nezbude jiná než soudní cesta k vymožení náhrady." Soudně by se musel zaměstnavatel domáhat svého nároku i v případě, že by zaměstnanec nesouhlasil s výší zjištěné škody nebo vůbec s odpovědností za vzniklou škodu.