Je sekretářem a členem sekce cestovního ruchu Hospodářské komory hlavního města Prahy. Zároveň je členem Skal klubu, organizace, jejímž hlavním úkolem je propagace globálního cestovního ruchu. Rád cestuje a věnuje se sportu.
Který okamžik odstartoval vaši kariéru?
Bylo to, myslím, v dubnu 1990, když jedno sobotní dopoledne moje žena našla v novinách inzerát, v němž firma SAS vypisovala konkurz na místo ředitele zastoupení pro Československo. Manželka byla velmi vytrvalá, a tak jsem tedy sedl ke stolu a napsal přihlášku. Zrovna se mi totiž začínalo dařit v mém tehdejším zaměstnání, konkurz jsem bral spíše jako možnost otestovat sám sebe.
Jaké největší chyby v práci jste se dopustil?
Přijal jsem nového zaměstnance a byl jsem asi příliš benevolentní. Neuvědomil jsem si, že člověk zvenčí nemusí být k firmě tak loajální jako já a lidé, s nimiž dělám mnoho let.
Váš největší konflikt v práci?
Souvisí se situací, která nastala asi po půl roce působení výše zmíněného pracovníka. Nerad bych něco podobného zažil znovu.
Kolik hodin denně pracujete?
Na začátku to bylo tak deset hodin denně, občas i o víkendech. Dnes se mi díky spolupracovníkům a fungujícímu rozdělení odpovědnosti i pravomoci daří dělit svůj čas mezi firmu, rodinu a záliby. I když je zřejmé, že práci si člověk na této pozici „bere s sebou domů“ tak trochu vždycky.
Co chcete dělat za pět let?
Řídit zastoupení naší firmy, která bude v té době mít dvojnásobný podíl na českém trhu oproti dnešnímu stavu.
Dobrá rada do začátku kariéry?
Mít vzděláním podložené sebevědomí a k tomu dávku pokory. Bez prvního úspěšná kariéra ani nezačne, bez druhého rychle skončí.
 |
