Bez práce: Cítím se zbytečně

  • 5
Závislost na podpoře vždy znamená ekonomickou ztrátu. Mnohem větším nebezpečím však může být společenská izolace a oslabení pracovních návyků.

V současné společnosti nehrozí člověku bez práce bezprostředně smrt hlady. Český sociální systém je naopak mnohdy kritizován za to, že svou štědrostí nemotivuje lidi bez zaměstnání k náležité aktivitě. Podle profesora Jana Sokola, děkana pražské fakulty humanitních studií, je hlavním problémem nezaměstnaných v moderních společnostech pocit vlastní zbytečnosti a vyloučení. „Těmto obtížím se nevyhnou ani mladí lidé, vzpomeňme na nedávné nepokoje ve Francii, kde šlo právě o toto,“ míní. Zejména pokud je ztráta práce nedobrovolná a hledání nového uplatnění nepřináší dlouhodobě žádné výsledky, měl by se nezaměstnaný pokusit alespoň naplnit své dny nějakým smyslem. „Domnívám se, že ve vzdělávání mladých lidí velmi chybí právě vzdělávání pro volný čas, ať už dobrovolný, či nedobrovolný,“ upozorňuje Sokol.

Dojem vlastní zbytečnosti

Člověk, který dosáhl dobrého vzdělání ve svém oboru, se v případě ztráty místa často neumí zabavit žádnou užitečnou činností. Ve škole se nenaučí, jak si rozvrhnout čas a stanovit soukromé cíle. „Výhradní orientace vzdělávání jen na potřeby trhu práce dále podporuje falešný dojem, že člověk bez zaměstnání je i lidsky diskvalifikován, deklasován - čili k ničemu,“ upozorňuje Sokol. Zapojit se do práce, která má smysl, se dá i mimo oficiální zaměstnání.

Společenské postavení

Nepříjemnosti, které do života člověka přináší marné čekání na práci, jsou zvlášť výrazné u lidí, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě a nedobrovolně. „Svou práci vodohospodáře jsem měl rád, snažím se aktivně hledat, ale žádná firma v mém okolí pro mě takové místo nemá,“ popisuje Miroslav z Děčína. „Na vlastní kůži jsem poznal, jak někteří pracující nezaměstnanými pohrdají,“ stěžuje si.

Pocitům společenského vyloučení, ztráty seberealizace a vlastní užitečnosti se však ve většině případů nevyhnou ani ti, co se nepracovat rozhodli dobrovolně. Jakkoliv se pod tlakem trhu zvyšuje flexibilita ve změnách profesí, stále platí, že společenské postavení člověka určuje především jeho pracovní pozice. Místní lékař, učitel, advokát je zejména pro menší obec vždy lékařem, učitelem, advokátem, i když právě nakupuje v samoobsluze, stejně jako ředitel zůstává ředitelem i o víkendu. Málokterý nezaměstnaný se pak vyhne pocitům méněcennosti a klesající sebeúcty, pokud dlouhodobě nemůže ve své profesi působit.

Nepodlehněte sebelítosti

Milica Schraggeová se na katedře psychologie bratislavské filozofické fakulty zabývá výzkumem psychologických aspektů nezaměstnanosti. „Ztráta práce patří mezi nejvážnější stresové životní události,“ říká. „I když jsme si už na fenomén nezaměstnanosti zvykli jako na přirozenou součást společenské reality, dotkneli se konkrétního člověka, bývá to pro něj šok, změna, na kterou není připravený.“ Pro případ ztráty práce proto Schraggeová radí co nejrychleji zapojit do řešení takové situace rozum a neoddávat se zjitřeným emocím. „Nezaměstnaný člověk se může zlobit na šéfa, kolegy, ekonomický systém, vládu, že zůstal bez práce. Ale kdo mu může první pomoci, je především on sám.“

Hlavním úkolem prvních dní je nepodlehnout sebelítosti. „Nová situace vyžaduje nové způsoby chování,“ upozorňuje Schraggeová. „Když člověk chodí do práce, má automaticky vytvořenu časovou strukturu dne a týdne, řeší úkoly, které ho posouvají dopředu, získává zkušenosti, zažívá uspokojení z vykonané práce. Člověk bez práce si musí vytvořit sám smysluplný rozvrh času, stanovit si úkoly, které mu přinesou pocit, že je užitečný a nepřešlapuje na místě.“

Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou by měl nezaměstnaný udělat, aby se vyhnul rizikům, je zaměstnat se sám. To bývá obvykle snazší pro ženy, které jsou zvyklé pečovat o domácnost. Pro muže, jenž se vracíval večer z práce k prostřenému stolu, bude takový úkol obtížnější. Může však například pečovat o zahradu, udržovat dům či se zapojit do dobrovolnické služby pomoci starým a handicapovaným lidem. Důležité je si uvědomit, že práce se neomezuje jenom na zaměstnání. I nezaměstnaný může být pro společnost velmi užitečný, pokud nenechá ruce za hlavou. Samozřejmostí je vedle toho aktivní hledání zaměstnání a soustavná snaha udržovat si přehled v oboru. Volné dny jsou také dobrou příležitostí ke studiu jazyků či návštěvám rekvalifikačních kurzů, které zvýší vaši hodnotu na trhu práce, a tedy i šanci na nalezení nového místa.

Ztráta pracovních návyků

Člověk, který své pocity vyloučení a sebelítosti nezvládne, si jen nadále zhoršuje možnost úspěchu při hledání zaměstnání. Kdo svůj volný čas dostatečně nevyplňuje smysluplnou činností a nezachovává pravidelný denní režim, snadno ztratí pracovní návyky. I když pak dostane nabídku vhodného pracovního místa, může ještě ve zkušební době vážně selhat. Ve většině případů se špatná reakce na stres spojený s nezaměstnaností negativně odrazí i v rodinných a ostatních mezilidských vztazích.

„Tátu ztráta práce úplně položila,“ vzpomíná studentka Alena z Hradce Králové. „Polehával doma a nadával na celý svět. Přestal se úplně stýkat s kamarády a nakonec přestal i vycházet z bytu. Po rozvodu s mámou, který pochopitelně následoval, se k tomu zákonitě přidal alkohol.“

Milica Schraggeová před společenskou izolací varuje. „Nevyhýbejte se kontaktům s bývalými kolegy a přáteli,“ vybízí. Pravidelnému setkávání s přáteli přisuzuje dvojí pozitivní efekt. „Jednak na vás nezapomenou, když budou vědět o nových pracovních místech, a pak také nezúžíte své kontakty jen na členy rodiny, což bývá někdy zatěžující a může to narušovat rodinné vztahy.“

Jak se vyhnout obtížím:

  • rozvrhněte si denní program
  • pečujte o rodinu, byt, zahradu
  • pěstujte koníčky, učte se jazyky
  • udržujte si kontakt s oborem
  • zapojte se do dobrovolnických aktivit
  • využívejte příležitostných brigád
  • stýkejte se s bývalými kolegy a přáteli
  • nespoléhejte na cizí pomoc, aktivně hledejte práci
  • dbejte o svůj zevnějšek
  • neřešte své smutky návykovými látkami

Zákaz kouření na veřejných místech a v zařízeních společného stravování: Kde se zakazuje kouřit? Pozor na sankce, budou vysoké!

 

, ,