Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez práce kvůli barvě kůže

  10:00aktualizováno  10:00
V Česku se rasově diskriminuje a zaměstnavatelé to činí většinou skrytě. Přestože v případě sporu právě oni musí dokázat, že co se stalo, nebyla rasová diskriminace, žalobce to nemá lehké. Je totiž na něm, aby dokázal, že se něco skutečně stalo.

Čtyřicetiletý inženýr Zailaniou Balde pochází z Guineje. Vystudoval v Praze vysokou školu ekonomickou. Odmalička mluví francouzsky, umí dobře česky i anglicky, s počítačem si rozumí. Pracoval v obchodních odděleních, dělal obchodního referenta v cestovní kanceláři. Už pět měsíců hledá práci. S doručenkou od úřadu práce jej personalisté posílají od čerta k ďáblu. Aniž by se s ním někdo bavil, dostane razítko nepřijat. Místo obsazeno.

"Tohle znají všichni uchazeči o práci. Jednou jsem ale přišel na pohovor, recepční pak někomu volala. Přišla paní s razítkem a beze slova napsala - nepřijat z důvodu neznalosti nových technologií. Bránil jsem se a zeptal se, jak k tomu došla. Nebavili se se mnou, prostě mě odmítli," vypráví Zailaniou Balde. "Nechci si stěžovat, zúčastnil jsem se několika výběrových řízení a vše proběhlo regulérně, ale tohle mě zarazilo," dodává. Začíná mít podezření, že některým lidem vadí barva jeho kůže.


Dokaž, že se to stalo

Penzijní fondy: frontální útok na klienty!
Více ZDE.

Důkaz, že došlo k něčemu, co by mohlo být označeno za diskriminaci, musí v případě sporu předložit žalobce. "To znamená mít svědky. Nebo písemný doklad, z něhož vyplývá, proč byl odmítnut; zvukovou nahrávku; záznam z kamery v objektu, kde k tomu došlo," vysvětluje Barbora Bukovská z poradny pro občanství. Má-li někdo pocit, že je při projevení zájmu o místo diskriminován (samozřejmě i z jiného než rasového důvodu, třeba kvůli pohlaví, věku, zdravotnímu stavu), měl by se snažit hned na místě najít svědky či získat nějaké písemné zdůvodnění. "Žalovaná strana pak dokazuje, že co se stalo, nebyla diskriminace," dodává Bukovská.

Členka Rady vlády pro romské záležitosti Lydia Poláčková tvrdí, že není lehké cokoli dokazovat. "Nejlepší by bylo postupovat podobně jako v případě Viery Dunkové," říká. Ta se ucházela o nabízené místo prodavačky a byla odmítnuta. O stejné místo se hned po ní zajímala pracovnice poradny pro občanství. Práci dostala. Dunková úspěšně firmu žalovala.

Větší šance pro nekvalifikované

Podle advokátky Ivy Čacké-Pavlíkové antidiskriminační opatření v zákoníku práce nezaručují plošně lepší obranu proti rasové diskriminaci při ucházení se o zaměstnání. Zákon vymezuje, co diskriminací je, ale i to, co za ni považováno není. Tím je míněno rozlišování mezi zaměstnanci podle kvalifikace, délky praxe, výsledků práce a podobně. "Proto lepší ochranu poskytuje zákon podle mého názoru pracovníkům, kteří se ucházejí o nekvalifikované práce, kde bývají kritéria pro přijetí poměrně široká a kde zaměstnavatel nebude mít mnoho možností prokázat v případném řízení u soudu, že měl na výběr kvalifikovanějšího a schopnějšího zaměstnance," dodává advokátka.

Antidiskriminační zákon

V současné době je projednáván antidiskriminační zákon. "Není ale pouze pro ochranu etnických menšin," připomíná vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab.
"Velmi obecně se dá říci, že má posílit postavení všech obětí diskriminace z důvodů rasy, pohlaví, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace - například v přístupu ke vzdělání, k zaměstnání, v odměňování za práci, v přístupu ke zdravotní péči a jejímu poskytování," vysvětluje Jan Jařab. Zákon rozlišuje přímou a nepřímou diskriminaci, obtěžování, sexuální obtěžování i pronásledování, kterým se rozumí nepříznivé zacházení s osobou z důvodu, že uplatnila svá práva podle antidiskriminačního zákona.

Velké změny v odškodňování pracovních úrazů.
Více ZDE.

To by mohlo povzbudit i zaměstnance obávající se postihu či šikany, protože upozornili na diskriminaci ze strany zaměstnavatele. Kromě toho zákon definuje, kdy se rozdílné zacházení za diskriminaci nepovažuje. Nezavádí nové sankce, ale usnadňuje diskriminovaným dosáhnout zadostiučinění podle občanského práva.
Přitom by jim měl podle návrhu zákona pomoci buď nový úřad (Centrum pro rovné zacházení), nebo veřejný ochránce práv. V obou variantách se očekává řešení případů méně konfliktním způsobem, než je dnes obvyklé. Například pomocí mediace, metody vedoucí k nalezení řešení přijatelného pro obě strany bez zásahu soudu.

Vítězství odmítnutých kvůli rase

* Marcela Zupková se ucházela o práci v univerzitní jídelně v Hradci Králové, kterou provozuje firma Akyma. Jedna z jejích majitelek na doklad pro úřad práce uvedla jako důvod nepřijetí: Romka. Zupková na firmě vysoudila 200 000 korun.

* Drogistický koncern Rossmann se musel omluvit Renátě Kotlárové za diskriminaci a vyplatit jí 50 000 korun. Kotlárová se v chebské pobočce firmy ucházela o zaměstnání, personál se s ní však o volném místě odmítl bavit.

* Vieře Dunkové musí zaplatit majitelé prodejny Scorpio Club v Praze 25 000 korun. Žena se zde ucházela o místo prodavačky, byla odmítnuta kvůli vzhledu. Vzápětí se o stejné zaměstnání zajímala pracovnice poradny pro občanství a práci dostala.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Natálie Mičková přišla do České republiky v 17 letech. Začala studovat na...
Češtinu zvládla bez akcentu za půl roku, teď rozjela v Česku podnikání

Natallia Mičková patři k mladým lidem, kteří na sobě umí tvrdě pracovat. Pochází z Běloruska, ale její čeština je naprosto dokonalá a bez akcentu. Češtinu se...  celý článek

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?
Výsledky voleb a preferenční hlasy. Koho voliči dostali do sněmovny?

Hvězdou letošních voleb je teprve jednadvacetiletý Dominik Feri, který se z posledního místa na pražské kandidátce TOP ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.