„Nevypadá to tam nejrůžověji“, nechal se slyšet jeden pozorovatel z trhu, „zvlášť pokud je nikdo nechce koupit“.
Minulý týden představitelé Wood & Company, včetně majoritního vlastníka Richarda Wooda, ředitele Jana Sýkory a šéfa oddělení corporate finance Vladimíra Jaroše na početné telefonáty nereagovali. Jeden obchodník pracující pro Deutsche Bank v Londýně uvedl, že zvěsti o problémech Wood & Co. už nějaký čas kolovaly na londýnském trhu. „Když je trh ovlivněn dlouhodobým poklesem cen, jsou takovéto zvěsti velmi časté. Když se trhu velmi nedaří, může to postihnout skoro každého.
Začátkem tohoto roku najal Richard Wood konzultanty z firmy NM Rothschild, kteří měli poradit s možnostmi možného prodeje – což Wood naznačil již před dvěma roky. Přestože poradci vyzdvihovali Wood & Co. před mnoha finančními institucemi, včetně francouzské Credit Lyonnais, žádná z nich neprojevila dostatečný zájem. Zdroj z Credit Lyonnais potvrdil, že tato francouzská banka zvažovala koupi Wood & Co. „Byla nám nabídnuta prostřednictvím společnosti Rothschild v Londýně“, řekl zdroj. „Credit Lyonnais tuto nabídku zkoumala jako jednu ze svých investičních příležitostí. Ale tato příležitost nebyla realizována.“ Vzhledem k nedostatku zájmů investorů zvažoval Richard Wood prodej společnosti po částech partnerům v různých zemích, řekl zdroj blízký společnosti.
Problémy společnosti neměly žádný vliv na její vedoucí postavení obchodníka s akciemi na pražské burze – jenom v únoru zobchodovala akcie za 3,6 mld Kč. Ačkoli si Wood & Co. udržela nejvyšší podíl na trhu s akciemi v Praze, několik faktorů snížilo příjmy z pražského obchodování. I přes svojí přítomnost v Polsku, jehož trh se může pochlubit denním objemem obchodů 100 mil USD, ve srovnání s Prahou a Budapeští (10-20 mil USD), je tam pozice společnosti mnohem slabší. Nejenom, že Wood & Co. je mnohem menším hráčem ve Varšavě než v Praze, ale společnost rovněž utratila mnoho financí na vybudování a následný marketing e-brokerage, WoodStock Internet Brokerage House.
Rovněž dříve úspěšná ukrajinská pobočka Wood & Co. doplatila na osud tamějšího trhu. V loňském roce společnost naplnila „Richardův sen“, jak to nazval jeden zdroj ze společnosti, a otevřela pobočku v tureckém Istanbulu. Brzy po otevření pobočky a začátku obchodování s tureckými cennými papíry se však Turecko ocitlo v makroekonomické krizi, která vyústila v pomoc Mezinárodního měnového fondu. Zatímco potíže Wood & Co. v Turecku a na Ukrajině byly z velké části způsobeny problémy spojenými s tamějšími ekonomikami, společnost byla zasažena rovněž i vnitřními problémy. Zdroj blízký společnosti například citoval debatu o režijních nákladech londýnské pobočky a několika dalších: tým londýnské pobočky čítající půl tuctu zaměstnanců je z velké části tvořen partnery, jejichž zaměstnávání je velmi drahé. Dodal, že Wood & Co. po uzavření ukrajinské pobočky zvažovala, zdali také uzavřít londýnskou pobočku. Rozhodovalo se rovněž o uzavření turecké pobočky.
Wood & Co. přestala obchodovat s dluhopisy od července roku 1998, kdy ukončila činnost společnost WoodCommerz - joint-venture, které Wood & Co vytvořila s spolu s německou Commerzbank. WoodCommerz byla následně přeměněna na Commerzbank Capital Markets, která se primárně zaměřuje na obchodování s cennými papíry s pevným výnosem. Od té doby Wood & Co. už nikdy znovu s dluhopisy neobchodovala. Konkurence na kapitálovém trhu si povšimla, že Wood & Co. neměla žádný užitek s prudce rostoucího businessu v oblasti správy aktiv, i přes svou silnou zahraniční klientelu.
Její internetová přítomnost je kromě aktivit WoodStocku limitována a ani aktivity investičního bankovnictví nedominovaly v činnostech společnosti. Wood & Co. pracovala jako místní partner společnosti Schroders, poradce vlády při privatizaci ČSOB. V nadcházejícím prodeji ČEZu a šesti regionálních distribučních společností, získala Wood & Co. spolu se Societe Generale lukrativní mandát a působí jako poradce nejžhavějšího kandidáta na koupi – Electricite de France.
Petr Koblic, člen představenstva společnosti CA IB Securites vysvětlil, že brokeři jako Wood & Co. nepotřebují mít k tomu aby uspěli, mnoho kapitálu nebo záda krytá bankou: „Ale musí se v něčem specializovat.“
Obchodům s akciemi na pražské burze zvoní vzhledem k jejich malému objemu hrana. Menší brokeři, jako např. Stratego Invest, zmizeli, a nebo, v případě společností Fio nebo Komerio, přesunuli své aktivity na Internet . Mnoho z nich rovněž začala nabízet investování do amerických a dalších akcií, včetně společností Private Investors a Atlantik FT. Některé společnosti, včetně velkých hráčů typu ABN Amro, přestaly s akciemi obchodovat úplně. A konečně ostatní společnosti byly koupeny finančně silnými investory.
Zdeněk Bakala prodal svůj majoritní podíl v místní investiční bance Patria Finance belgické KBC Group, jež vlastní největší českou banku ČSOB. Patria je aktivní v obchodování s akciemi i dluhopisy a rovněž tak i v investičním bankovnictví. Atlantik je v současnosti pod deštníkem Karla Komárka, vlastníka SPP Bohemia, jejichž hlavní činností je skladování a distribuce ropy a plynu. Původně se sídlem v Brně, vedení Atlantiku se přestěhovalo do Prahy. Kromě Wood & Co., je podle vlastníka a manažera Jana Vedrala na prodej i místní obchodník s dluhopisy Conseq Finance. „Samozřejmě, že jsme uvažovali o prodeji společnosti“, řekl Vedral a dodal, že až v tomto roce se zvýšily aktivity a snahy vedoucí k nalezení partnera či investora.
Vedral řekl, že počátkem roku již byli osloveni jedním investorem (jehož jméno nechce zveřejnit), což urychlilo jejich intenzivní hledání nového vlastníka. Uvedl, že všeobecně je pro dluhopisového obchodníka nezbytné mít silný kapitálový základ, což je něco, co Consequ chybí. Ačkoli si v Praze udržují mezi obchodníky s dluhopisy solidní pověst, připustil, že rok 2000 „nebyl příliš úspěšným rokem“. Pro společnosti jako je např. Conseq je stále těžší a těžší být konkurenceschopní, řekl. „Je to opravdu těžké (na českém trhu). Všechno je obtížné a vydělávat každoročně stejné peníze vyžaduje mnohem více úsilí.“
Originál v anglickém jazyce si můžete přečíst na stránkách PBJ zde.
Chcete-li pravidelně využívat informace od Prague Business Journal, klikněte zde.
 |
