BMW privatizaci Komerční banky nijak neovlivní

Žádný ze čtyř uchazečů o šedesátiprocentní podíl v Komerční bance zřejmě vládě nepředloží ve své nabídce také přímou zahraniční investici, což je přesně to, co by si sociální demokraté velmi přáli.
Žádný ze čtyř uchazečů o šedesátiprocentní podíl v Komerční bance zřejmě vládě nepředloží ve své nabídce také přímou zahraniční investici, což je přesně to, co by si sociální demokraté velmi přáli. Zemanův kabinet totiž již delší dobu mluví o tom, že nabídka vítěze by měla obsahovat třešničku na dortu v podobě přímé zahraniční investice.

Náměstek ministra financí Jan Mládek přišel minulý týden málem o místo, když v rozhovoru s tajemníkem italského ministra obchodu naznačil, že by italská strana měla nějakým způsobem zareagovat na nabídku HypoVereinsbank. Tato německá banka by totiž měla do České republiky zajistit přímou zahraniční investici BMW do nového výrobního závodu zřejmě na Kolínsku v případě, že zmiňovaný podíl v KB získá. Mládek se skutečně vyjádřil ve smyslu, že právě přímá zahraniční investice by mohla hrát důležitou úlohu u jednotlivých nabídek.

Německý automobilový gigant však striktně odmítl, že by účast HypoVereinsbank v tendru o Komerční Banku nějak ovlivňovala výběr země, kde by měl být nový závod postaven. Poradci ostatních zájemců o KB však nepovažují za pravděpodobné, že by někdo mohl zvýšit svoji atraktivitu tím, že by zajistil investici jiné firmy do stejné země. Mohou to samozřejmě učinit až po tom, co získají podíl v KB.

Tiskový mluvčí BMW Joachim Herr označil tyto spekulace jako nesmyslné a zdůraznil, že HypoVereinsbank nehraje žádnou roli při rozhodování vedení německé automobilky o tom, kam umístí výrobní závod. “Výhradně my rozhodujeme o tom, kde závod postavíme a zajímají nás pouze ekonomické faktory,” zdůraznil Herr.

Ředitel agentury pro zahraniční investice CzechInvest Martin Jahn zdůraznil, že investor velikosti BMW nebude brát v úvahu při svém rozhodování vztahy s místními bankovními ústavy. Podle něho nejsou v této oblasti mezi BMW a HypoVereinsbank žádné vazby, avšak připustil, že HypoVereinsbank je také z Mnichova a mezi vedením obou společností existují úzké vazby.

Joachim Herr jeho slova podepřel tvrzením, že HypoVereinsbank nepatří mezi akcionáře s podílem v BMW větším než pět procent, na rozdíl kupříkladu od Dresdner Bank. „Žádná z bank prostě nemůže rozhodovat o tom, kde budeme vyrábět automobily,“ zdůraznil. BMW se rozhoduje mezi čtyřmi oblastmi, kde by bylo nejvhodnější zmiňovaný závod postavit. Jedná se o Českou republiku, Španělsko, Maďarsko a domácí Bavorsko.

Čeští politici v čele s premiérem Milošem Zemanem přikládají případnému příchodu BMW do ČR velký význam. Zeman se kvůli této záležitosti dokonce sešel během své lednové návštěvy bavorské metropole s generálním ředitelem HypoVereinsbank Albertem Schmidtem. Ten však také popřel, že by HypoVereinsbank lákala BMW do ČR s cílem získat Komerční banku.

Minulé pondělí ministr financí Pavel Mertlík a jeho náměstek Mládek uvedli, že pokud budou nabídky jednotlivých zájemců o KB cenově srovnatelné, tak rozhodujícím kritériem bude nějaký přídavek, kupříkladu ve formě zahraniční investice. „Jestliže budou nabídky podobné, vzroste význam kvalitativních kritérií,“ řekl Mertlík. Jeho náměstek Mládek se domnívá, že kromě ceny bude rozhodovat schopnost jednotlivých kandidátů financovat český průmysl.

Poradci jednotlivých uchazečů o KB však nikterak nepřeceňují důležitost příchodu další zahraniční investice ve spojení se vstupem do KB.

Michal Šušák stojící v čele pražské Credit Suissse First Boston, která je poradcem Credit Agricole, zdůraznil, že nelze tyto dvě věci spojovat. Spojení BMW a HypoVereinsbank v souvislosti s privatizací KB označil za účelové a české vládě vzkázal: „Dejte nám KB a my vám do ČR přitáhneme investory.“

Johannes Kinsky z JP Morgan radící italské UniCredito zdůraznil, že vzhledem k malým vzájemným odlišnostem jednotlivých účastníků tendru se banky snaží najít něco, čím by mohly zaujmout a odlišit se od ostatních. „Od okamžiku, kdy HypoVereinsbank do BMW vstoupila, snaží se tato banka toho využít, což není ve světě obvyklé,“ zdůraznil Kinsky.

UniCredito ani Credit Agricole nemají zatím v ČR ani jedinou pobočku a tudíž žádné užší vazby. Je tedy jasné, že jejich případný kapitálový vstup do KB by do ČR přilákal společnosti, které s těmito bankami úzce spolupracují v mateřských zemích.

To potvrdil i ředitel investiční divize italské UniCredito Robert Nicastro. Podle něho jsou italské investice v ČR zatím v porovnání s ostatními zeměmi poměrně malé, avšak blízká budoucnost by to mohla výrazně změnit. Zároveň dodal, že UniCredito již jednala s několika významnými italskými společnostmi, které by v případě jejího vstupu do KB investovaly v ČR. Zatím však odmítl sdělit jakékoli jméno.

Kromě zajištění přílivu investic do ČR budou při výběru nejlepšího kandidáta hrát významnou roli také ostatní investiční pobídky. Podle Michala Šušáka by mohlo být pro českou vládu velmi atraktivní financování různých vládních projektů. Banka, která bude v této oblasti nejaktivnější, by podle něho mohla KB získat. Kromě toho nezapomněl zdůraznit, že očekává velmi tvrdý boj mezi zájemci, neboť KB je poslední velkou rybou v českém bankovním sektoru.

Kupříkladu Erste Bank se zavázala ve své nabídce týkající se podílu v ČS financovat za velmi výhodných podmínek tři nejmenované projekty, což by mohlo fungovat jako vzor pro zájemce o KB. Šušák však nepotvrdil, že by Credit Agricole něco takového připravovala.
Francouzská Credit Agricole při privatizaci polské bankovní skupiny Lucas zaplatila 262 milionu dolarů, což je osminásobek její účetní hodnoty. To je hodnota mnohem vyšší než jsme zvyklí z již zprivatizovaných českých bank. Kupříkladu prodejní cena podílu v ČSOB převyšovala její účetní hodnotu pouze dvakrát. V případě KB však česká vláda odhaduje, že získá 35 až 45 miliard korun, což je tří až čtyřnásobek její účetní hodnoty.

Société Generale, která zvolila jako svého poradce Schroder Salomon Smith Barney, chce také podle generálního ředitele Philippa Citerna české vládě nabídnout nějaký regionální stimul. Tato francouzská banka však vzhledem k financování problematických českých společností jako Tatra Kopřivnice či Škoda Plzeň utrpěla za rok 1999 ztrátu 1,1 miliardy Kč.

V současné době provádějí potenciální investoři v Komerční bance hloubkovou kontrolu hospodaření a vláda chce oznámit vítěze tendru v létě.

Viz také

Myslíte si, že vláda rozhodne o vítězi pouze na základě cenové nabídky nebo budou hrát roli i jiná kritéria? Kdo je podle vás ochoten zaplatit za Komerční banku nejvíce?

Původní článek naleznete zde.

Chcete-li pravidelně využívat informace od Prague Business Journal, klikněte zde.