Pod osobními důvody, které lidé uvádějí jako příčinu odchodu ze zaměstnání, se může skrývat mimo jiné nespokojenost s pracovním prostředím, pocit šikanování. Odborníci v takovém případě hovoří o mobbingu a vidí za ním tlak zaměstnavatelů donutit pracovníky k odchodu, aniž by jim museli vyplatit odstupné. V tuzemsku se pro takové jednání vžilo trpné, ale naprosto přesné označení »byl odejit«.
O šikanování se u nás mluví hlavně v souvislosti s vojnou. Ale i v zaměstnání se někteří lidé setkávají s tím, že si na ně šéf zasedl. Vždy je však třeba rozlišit, zda nadřízený oprávněně vytýká něco podřízenému - to žádné šikanování není, byť se to zaměstnanec třeba nahlas snaží naznačit. Pro skutečné šikanování je charakteristické, že jedna strana, šéf či koleg a, může všechno, druhá nic. Bránit se šikaně v práci není vůbec snadné. Proto řada lidí nevydrží, přistoupí na dohodu a odejde sama. Právně je všechno v pořádku a navíc dodatečně se velmi těžko dokazuje, že dohoda byla podepsána pod nátlakem. Zaměstnavatel může vyhrožovat navíc tím, že když ji pracovník nepodepíše sám bez nároku na odstupné, najde důvod, jak mu »udělit« paragraf 53 a výpověď za hrubé porušení kázně. Pak nemá pracovník na odstupné nárok, ale navíc nemůže ani počítat s hmotným zabezpečením v nezaměstnanosti. »Nezaměstnaní u nás často hovoří o tom, jaký na ně byl vyvíjen nátlak na podepsání dohody,« říká Zdeňka Leiblová, právnička Úřadu práce v Praze 8. Psycholog Pavel Beňo k tomu dodává: »Setkal jsem se s případem, kdy si dvojice šéfů »počíhala« na svého podřízeného a o přestávce vzdělávacího kursu o správném vedení lidí, který měl na starosti, ho nutili k podepsání dohody o odchodu z firmy. Jednalo se přitom o významnou společnost se zahraniční účastí, která byla v té době vzorem ekonomické transformace.«
Obrana u soudu je dlouhá
Když už zaměstnanec přistoupí na dohodu, nemá mnoho šancí ji zvrátit ani u soudu. »Znám to sama ze soudní praxe, dokazování neplatnosti výpovědi je velmi složité, navíc na projednávání dojde obvykle až po několika letech,« vysvětluje Zdeňka Leiblová. Trochu komplikovanější je pro zaměstnavatele pozice u soudu, když dá pracovníkovi výpověď na hodinu. Měl by k ní mít opravdu závažný důvod, který musí soudu hodnověrně dokázat. V případě výpovědi pro opakované porušování kázně musí zaměstnavatel, ještě než ji dá, dvakrát pracovníka na nedostatky písemně upozornit. Každý, kdo se dostane do podobné situace, by si měl rozmyslet, zda má dost sil se do boje s mobbingem pouštět a jestli má ještě vůbec chuť ve firmě setrvat. V takovém případě odborníci doporučují vydržet, nepodávat hned výpověď či souhlas s dohodou. A když ji přesto dostanou a je neoprávněná, domáhat se spravedlnosti u soudu.
Jak se pozná šikana na pracovišti
Šikana na pracovišti má několik variant a žádná není příjemná. Pozná se celkem snadno. Rozesmátý hlouček spolupracovníků například zcela ztichne při vstupu nežádoucího kolegy do místnosti. Nebo se pracovníci domlouvají na společném obědě a jeho vynechají. Jasným signálem šikany a posledním stadiem před vyhazovem jsou obvykle stupňující se pracovní výtky. »Nejdřív se mnou byl nadřízený hodně spokojený, ale pak úplně otočil - nastoupila mladá kolegyně, a i když jsem pracovala pořád stejně, začal mít každý den výhrady,« popisuje svou zkušenost Marie Svobodová z Prahy. »Věděla jsem sice, že žádné pádné argumenty šéf nemá, ale raději jsem odešla na dohodu, abych měla klid,« dodává. »Mobbing je vždy spojen s frustrací a stresem, a jak ukazují průzkumy v civilizovaných zemích, stojí daňové poplatníky i dost peněz. Zřejmé jsou ztráty z nekvalitní a méně produktivní práce, absence, nemocnost ifluktuace pracovníků, ale také velmi nebezpečný stav, kterému se říká vnitřní výpověď,« vysvětluje psycholog Pavel Beňo. »Pracovník je sice fyzicky přítomen na pracovišti, ale ve skutečnosti zůstává jeho výkon daleko za jeho možnostmi,« dodává Pavel Beňo. V zahraničí se o psychickém nátlaku na zaměstnance mluví zcela otevřeně, v Německu vyčíslili roční ztráty způsobené mobbingem na jednom zaměstnanci na několik tisíc marek a v Británii jsou zaměstnáváni manažeři, kterým se přezdívá řezníci. Mají znepříjemnit určeným pracovníkům natolik pracovní prostředí, že otráveni odejdou sami.
Na koho se obrátit v případě šikany na pracovišti
S pracovněprávními problémy
* úřady práce
* odborové organizace podle jednotlivých odborových svazů - ústředí 02/24 46 11 11
S psychickými problémy
* Centrum duševní pohody Modrá laguna, Družicová 12, Praha 6, dr. Slavíčková, tel.: O2/33 31 24 22, 33 31 13 78
* A + A, Sudoměřská 39, Praha 3, PhDr. Pavel Beňo, tel.: 0602 34 98 48
Nejčastější projevy šikany v zaměstnání
* nadřízený omezuje pracovníkovi možnost se vyjádřit
* zaměstnanec je neustále přerušován
* je terčem posměchu či nadávek
* jeho práce je neustále kritizována
* se zaměstnancem se »nemluví«
* dělají se vtipy na jeho adresu
* rozšiřují se o něm pomluvy
* jeho pracovní místo je znevažováno
* jeho rozhodnutí a názory nejsou brány na zřetel
* nedostává žádné pracovní úkoly
* dostává nesmyslné a nesplnitelné pracovní úkoly
Pramen: Heinz Leymann, A + A Praha
O šikanování se u nás mluví hlavně v souvislosti s vojnou. Ale i v zaměstnání se někteří lidé setkávají s tím, že si na ně šéf zasedl. Vždy je však třeba rozlišit, zda nadřízený oprávněně vytýká něco podřízenému - to žádné šikanování není, byť se to zaměstnanec třeba nahlas snaží naznačit. Pro skutečné šikanování je charakteristické, že jedna strana, šéf či koleg a, může všechno, druhá nic. Bránit se šikaně v práci není vůbec snadné. Proto řada lidí nevydrží, přistoupí na dohodu a odejde sama. Právně je všechno v pořádku a navíc dodatečně se velmi těžko dokazuje, že dohoda byla podepsána pod nátlakem. Zaměstnavatel může vyhrožovat navíc tím, že když ji pracovník nepodepíše sám bez nároku na odstupné, najde důvod, jak mu »udělit« paragraf 53 a výpověď za hrubé porušení kázně. Pak nemá pracovník na odstupné nárok, ale navíc nemůže ani počítat s hmotným zabezpečením v nezaměstnanosti. »Nezaměstnaní u nás často hovoří o tom, jaký na ně byl vyvíjen nátlak na podepsání dohody,« říká Zdeňka Leiblová, právnička Úřadu práce v Praze 8. Psycholog Pavel Beňo k tomu dodává: »Setkal jsem se s případem, kdy si dvojice šéfů »počíhala« na svého podřízeného a o přestávce vzdělávacího kursu o správném vedení lidí, který měl na starosti, ho nutili k podepsání dohody o odchodu z firmy. Jednalo se přitom o významnou společnost se zahraniční účastí, která byla v té době vzorem ekonomické transformace.«
Obrana u soudu je dlouhá
Když už zaměstnanec přistoupí na dohodu, nemá mnoho šancí ji zvrátit ani u soudu. »Znám to sama ze soudní praxe, dokazování neplatnosti výpovědi je velmi složité, navíc na projednávání dojde obvykle až po několika letech,« vysvětluje Zdeňka Leiblová. Trochu komplikovanější je pro zaměstnavatele pozice u soudu, když dá pracovníkovi výpověď na hodinu. Měl by k ní mít opravdu závažný důvod, který musí soudu hodnověrně dokázat. V případě výpovědi pro opakované porušování kázně musí zaměstnavatel, ještě než ji dá, dvakrát pracovníka na nedostatky písemně upozornit. Každý, kdo se dostane do podobné situace, by si měl rozmyslet, zda má dost sil se do boje s mobbingem pouštět a jestli má ještě vůbec chuť ve firmě setrvat. V takovém případě odborníci doporučují vydržet, nepodávat hned výpověď či souhlas s dohodou. A když ji přesto dostanou a je neoprávněná, domáhat se spravedlnosti u soudu.
Jak se pozná šikana na pracovišti
Šikana na pracovišti má několik variant a žádná není příjemná. Pozná se celkem snadno. Rozesmátý hlouček spolupracovníků například zcela ztichne při vstupu nežádoucího kolegy do místnosti. Nebo se pracovníci domlouvají na společném obědě a jeho vynechají. Jasným signálem šikany a posledním stadiem před vyhazovem jsou obvykle stupňující se pracovní výtky. »Nejdřív se mnou byl nadřízený hodně spokojený, ale pak úplně otočil - nastoupila mladá kolegyně, a i když jsem pracovala pořád stejně, začal mít každý den výhrady,« popisuje svou zkušenost Marie Svobodová z Prahy. »Věděla jsem sice, že žádné pádné argumenty šéf nemá, ale raději jsem odešla na dohodu, abych měla klid,« dodává. »Mobbing je vždy spojen s frustrací a stresem, a jak ukazují průzkumy v civilizovaných zemích, stojí daňové poplatníky i dost peněz. Zřejmé jsou ztráty z nekvalitní a méně produktivní práce, absence, nemocnost ifluktuace pracovníků, ale také velmi nebezpečný stav, kterému se říká vnitřní výpověď,« vysvětluje psycholog Pavel Beňo. »Pracovník je sice fyzicky přítomen na pracovišti, ale ve skutečnosti zůstává jeho výkon daleko za jeho možnostmi,« dodává Pavel Beňo. V zahraničí se o psychickém nátlaku na zaměstnance mluví zcela otevřeně, v Německu vyčíslili roční ztráty způsobené mobbingem na jednom zaměstnanci na několik tisíc marek a v Británii jsou zaměstnáváni manažeři, kterým se přezdívá řezníci. Mají znepříjemnit určeným pracovníkům natolik pracovní prostředí, že otráveni odejdou sami.
Na koho se obrátit v případě šikany na pracovišti
S pracovněprávními problémy
* úřady práce
* odborové organizace podle jednotlivých odborových svazů - ústředí 02/24 46 11 11
S psychickými problémy
* Centrum duševní pohody Modrá laguna, Družicová 12, Praha 6, dr. Slavíčková, tel.: O2/33 31 24 22, 33 31 13 78
* A + A, Sudoměřská 39, Praha 3, PhDr. Pavel Beňo, tel.: 0602 34 98 48
Nejčastější projevy šikany v zaměstnání
* nadřízený omezuje pracovníkovi možnost se vyjádřit
* zaměstnanec je neustále přerušován
* je terčem posměchu či nadávek
* jeho práce je neustále kritizována
* se zaměstnancem se »nemluví«
* dělají se vtipy na jeho adresu
* rozšiřují se o něm pomluvy
* jeho pracovní místo je znevažováno
* jeho rozhodnutí a názory nejsou brány na zřetel
* nedostává žádné pracovní úkoly
* dostává nesmyslné a nesplnitelné pracovní úkoly
Pramen: Heinz Leymann, A + A Praha
