Brzy budeme přehlednější

Hypotéky, spotřebitelské úvěry, penzijní a investiční spoření, podle nového šéfa Komerční banky, Banky roku 2005, půjdou více na odbyt s tím, jak lidé bohatnou. Klienti, na které se nejziskovější banka na českém trhu - Komerční banka - zaměřuje, jsou zřejmí z reklamní kampaně. Vyjmenovat osobnosti? Režisér, ředitel zoo, medailistka, Brzobohatý nebo majitel pivovaru...

Jste měsíc ve funkci a už si jdete pro cenu...

• Je pravda, jsem ve funkci teprve měsíc a v Česku rok. Beru to jako úžasné ocenění všech zaměstnanců banky. Kdyby oni, kteří jsou v kontaktu s klienty, nechápali strategii banky, pak by to nemohlo fungovat. Je to cena za dobrou organizaci, úspěch a dává mi odvahu i výzvu do budoucna.

V čem si myslíte, že jste lepší než ostatní banky, kromě toho, že máte vyšší ziskovost?

• Na to by měli asi odpovědět ti, kdo nám cenu dali. Ale řekl bych, že všechny české banky jsou finančně stabilní.
  Co mě zaujalo po příjezdu sem, je kultura banky. Jsme českou bankou s českými firmami i lidmi a s francouzským vlastníkem, ne zahraniční bankou na českém trhu.
  Máme ovšem pořád co zlepšovat, zvlášť když se pohybujeme na trhu s tak vysokou konkurencí, jako je český.

Jak vypadá průměrný klient Komerční banky dnes, kdy už se nespecializuje na firmy jako v minulosti?

• Jsou to stále společnosti od velkých přes střední po malé včetně veřejné a státní správy. U jednotlivých klientů pak máme spíše bohatší a další nejsilnější skupinou jsou mladí lidé, studenti a střední vrstva, svobodné profese, živnostníci.

Zdraví banky se měří i tím, kolik toho dokáže svým klientům nabídnout. Kolik máte produktů na účet?

• V průměru to vychází na 4,8 produktu proti dvěma v minulosti. To znamená, že k běžnému účtu si lidé vyřídí kartu, přitom máme dva miliony karet na 1,4 milionu lidí. S bankou se pak dvě třetiny klientů dorozumívají přímým bankovnictví přes telefon, internet či mobil.
  Další jsou spotřebitelské úvěry a hypotéky, i když hypotéku mají jen necelá tři procenta klientů. Ve Francii je to kolem 20 až 30 procent, ba i v daleko chudším Maroku to bylo 15 procent, takže tady vidíme velký potenciál.

Co z toho půjde v budoucnosti nejvíce na odbyt?

• Jednoznačně jsou to hypotéky, spotřební úvěry a kreditní karty, spoření formou investic do fondů, pojištění a vše, co souvisí se zajištěním důchodů. Budou to produkty pro střední třídu.

Budou si lidé půjčovat i teď, kdy začínají jít úrokové sazby nahoru?

• Sazby sice jsou důležité, ale nejsou hlavní. Kdy firma investuje? Když jsou sazby nízko, nebo ve chvíli, kdy má odbyt? Totéž platí pro jednotlivce. Každý pár si rozhodne koupit byt podle svých potřeb a peněz, nynějších i očekávaných v budoucnu, a nerezignuje na byt jen kvůli sazbám. V krátkém období to může mít vliv, ale ne dlouhodobě.

Co je podle vás ta střední třída?

• Neorientujeme se jen podle průměrného platu. Za střední třídu považujeme ty, kdo mají měsíční příjem zhruba od 15 do 40 tisíc korun. Česká ekonomika roste rychle a nesmíme jen sledovat, ale předvídat trh. Proto víme, že zatímco dnes investují a spoří spíše ti bohatší, v dalších letech to bude dělat více lidí a všechny tyto produkty se budou demokratizovat.

Budou se demokratizovat i sazebníky? Budou přehlednější?

• Myslím, že už můžu prozradit, že bezmála rok připravujeme velké zjednodušení a snížení počtu poplatků o třetinu k lednu příštího roku, což se dotýká celého systému.
  Zveřejníme je měsíc dopředu a budou i na internetu. Chceme být transparentní, protože jen tak k nám bude mít klient důvěru. Má právo si spočítat, co ho kolik stojí, a svobodně se rozhodnout, zda volně odejde. Ostatně poplatky za zrušení účtu jsme zrušili už na počátku loňského roku, dlouho předtím, než k tomu vyzvalo ministerstvo financí. Nejsme filantropové, ale je to nejlepší cesta k tomu, aby nám klient zůstal věrný.

Bude užší nový sazebník dražší, nebo levnější?

• To se nedá jednoznačně říct. Sazebník je pořád živý. Třetina poplatků zmizí, některé se sníží a některé se zvednou. Klient pochopí, že komunikace s bankou přes telefon a internet je levnější, než když banka musí zpracovávat papírové dokumenty.

Mluvil jste o ministerstvu financí, proč se banky nemohou domluvit se státem třeba na společném slovníku bankovních produktů jako ve Francii?

• Protože s ministerstvem financí nemluvíme vždy stejným jazykem. Chyby se udělaly na obou stranách. Banky se měly zorganizovat, ale pozor, nemluvím o kartelu. Prostě se jednou měsíčně sejít, což se stalo v září. Z této schůzky pak vzešel návrh, že banky udělají výkladový slovník bankovních operací a kodex vztahu se zákazníkem.
  Pak tady ale chybí klíčová strana k dialogu a tou je spotřebitelská organizace, která bude za zákazníky mluvit.

Ministerstvo to být nemůže?

• Nejsem si jistý, jestli je ministr financí pravým představitelem klientů. Určovat pravidla chování bank není rolí států. Neznám jedinou zemi v Evropské unii, a Česká republika v Unii je, kde by stát určoval výši poplatků a další pravidla hry zákony.