Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budoucnost Pražské burzy je prozatím nejistá

aktualizováno 
Navzdory stále častějším spekulacím, že se její konec blíží, pokračuje Burza cenných papírů v Praze v boji o své místo na výsluní tuzemského kapitálového trhu. A vzhledem k tomu, že hledá nového generálního tajemníka (za dosavadního Pavla Hollmanna), bude ležet budoucí osud burzy právě v jeho rukou. To je výzva, která by se mohla některým z možných kandidátů velmi zalíbit.

Loňské výsledky prezentované Pražskou burzou se na první pohled zdají být celkem pozitivní. V minulém roce zaznamenala burza rekordní objemy obchodů ve výši 1 987 miliard korun, což představuje nárůst 62,5% oproti roku 2000. Stejně tak denní objemy vzrostly o 61,9% na 7,95 miliardy, i když index PX 50 spadl za poslední rok o 17,5%. Za těmito pozitivními čísly leží nemilá skutečnost, že zatímco obchodování s dluhopisy vzrostlo o překvapivých 93,8%, objemy zobchodovaných akcií klesly o 51,2%. Počet blue chip akcií obchodovaných ve SPADu klesl na pouhých sedm a nízká likvidita zůstává i nadále hlavním problémem Pražské burzy (BCPP).

Celkově vzato, příběh BCPP je příběhem smutným. Popisuje řetězec mnoha problémů (především v letech následujících po založení burzy v dubnu 1993), jakými byla četná zklamání minoritních akcionářů a mizení majetku a peněz v offshorových zemích. To následovalo hlavně po nezdařilé snaze oživit  trh podporou primárních emisí (IPO). Jediný kandidát, který předložil své plány na primární emisi, producent válcovaných plechů Limart, ztroskotal na nedostatku zájmu o emitované akcie ze strany investorů. A s relativně nízkými zisky (32,4 milionů Kč za rok 2000) a oživením často se opakujících diskusí o možném sloučení s jinými burzami z regionu střední Evropy, zůstává otázka: Jak zajistit přežití?

Navzdory problémům zůstávají na trhu i takoví, kteří zůstávají ohledně budoucnosti burzy optimističtí. Jan Sýkora, ředitel Wood & Company, obhajuje nízké zisky Pražské burzy tím, že nejsou jejím hlavním cílem. „Více by mě zajímalo, kdyby byla burza neuvěřitelně zisková, protože by to znamenalo, že tyto zisky plynou z našich členských poplatků. Navíc jsme za posledních několik měsíců viděli větší zájem o trh, objemy rostou a na trh tečou nové peníze. Z toho bude trh profitovat.“

Podle Petra Koblice, předsedy správní rady CA-IB Securities, se za posledních několik let na Pražské burze určité věci zlepšily. „Pražská burza nějakým způsobem přežívá, ačkoli s velmi skromnými zisky. Myslím, že zde udělali od nástupu nového managementu v roce 1998 kus dobré práce.“ Ve srovnání s rokem 1997, kdy zaznamenala burza ztrátu 25,5 milionu korun, se zdá jeho tvrzení pravdivé. Ovšem Koblicovo celkové hodnocení trhu je skeptické. „Bohužel je zdejší trh opravdu otřesný díky malé likviditě,“ řekl s dodatkem, že český trh není v tomto ohledu zdaleka osamocený. „Situace je celkem podobná například burze v Budapešti, kde likvidita trhu rovněž výrazně poklesla.“

A pak tam zůstaly...

Nářky na hlavní problém s nízkou likviditou se ozývají z úst domácích i mezinárodních analytiků s tím, že je důsledkem nízkého počtu tvůrců trhu, kteří ještě obchodují. Podle jejich názoru by bez primárních emisí mohl jejich počet ještě dále klesnout. „Tento problém je způsoben velmi nejistou budoucností Unipetrolu a Českých radiokomunikací,“ říká Jan Schiesser, analytik společnosti Atlantik FT. „To je způsobeno nejasnými plány na budoucí majoritní vlastníky. Myslím, že České radiokomunikace směřují k rozdělení akcií. A otázkou je, co zde zbude až se to uskuteční. V případě Unipetrolu záleží budoucnost na Agrofertu. Pravděpodobně nebude dlouho existovat v současné podobě. I když bude nejspíše  existovat dále, zřejmě přijde o Českou rafinérskou.“ Podle Schiessera je rovněž nejasná budoucnost Českého Telecomu, jelikož jeho mobilní divize by mohla být prodána mimo nadcházející privatizaci. Nějaké akcie Českého Telecomu by sice mohly zůstat na trhu, ale nebyly by již tak atraktivní pro zahraniční investory jako doposud.

Daniel Heller, ředitel divize finančních trhu u České spořitelny, cítí to, že pokračující přežívání českého trhu je ohroženo. „Nemyslím si, že může přežít v delším horizontu ve své současné podobě, protože v budoucnu zmizí z českého trhu další akcie v důsledku pokračující privatizace.“

Podle Jana Susy, ředitele analytického oddělení Baader Securities, je nedostatek titulů dědictvím nezdařilého startu Pražské burzy. „Největším problémem je v současnosti špatné jméno, které zůstalo po problémech z ranných dob burzy. Dokud se tento pohled na Pražskou burzu nezmění, nezmění se ani kvalita zdejšího trhu. Doposud zde nebyla uvedena na trh žádná nová emise, a přesto jsou na trhu akcie a dluhopisy – nikdo proto necítil potřebu uvést na trh nové akcie.“

„V současnosti zde podle mého názoru není žádná primární emise, která by tento trend zvátila,“ říká Schiesser. Heller varuje, že i pokud by zde byly primární emise, tak v případě zachování nízké likvidity si najdou emitenti raději lepší místo pro svou emisi. „Pokud není mezi potenciálními emitenty a investory o Pražskou burzu zájem, půjdou ti stávající raději na větší a lepší trh.“

Velký problém

Jaký bude další vývoj českého kapitálového trhu, to je otázka, ze které se stává „horký brambor“. Československá obchodní banka ovládá v současné době mimoburzovní RM-Systém, který má taktéž nízké objemy v řádu pouhých pěti procent veškerých objemů na českém kapitálovém trhu. ČSOB je navíc i největším akcionářem Pražské burzy. To je fakt, který vyvolává u mnohých obavy. S tímto postavením může podle Milana Šimáčka, člena prezídia Komise pro cenné papíry, učinit jakákoli rozhodnutí o budoucnosti těchto trhů. „Toto rozhodnutí leží výhradně na vlastníkovi,“ říká Šimáček. Jan Lamser, člen představenstva ČSOB, s názorem na riziko ohledně budoucnosti českého trhu nesouhlasí. „Obrátil jsem se na Komisi pro cenné papíry s dotazem na jejich názor na budoucnost českého kapitálového trhu,“ říká Lamser. „Bylo to před několika měsíci, ale doposud jsem neobdržel žádnou odpověď.“

Obavy z postavení ČSOB ovšem nemusí být nikterak velké. Podle Hellera to vyplývá z toho, že nehledě na majoritního vlastníka musí být konečné rozhodnutí o budoucnosti trhu podřízeno několika praktickým otázkám. „V neposlední řadě to bude záležet i na tvůrcích trhu, protože ani majoritní podíl nezaručuje likviditu celé burzy. Budoucnost tedy bude záležet na těch, jež tvoří likviditu, investiční příležitosti a hybnou sílu pro potenciální emitenty.“

Podle Schiessera bude mít nový šéf Pražské burzy dvě možné volby, z nichž první asi nepoužije. „Kdokoli bude vybrán, bude moci buďto spojit naší burzu s trhy ve Varšavě, Budapešti nebo třeba v Bratislavě, který je ještě horší trh než ten v Praze. Nebo se může pokusit  zvýšit počet obchodovaných titulů, což je ovšem mnohem složitější než možnost první.“

Sloučení středoevropských burz?

Otázka sloučení středoevropských trhů nepatří zdaleka k nejnovějším a v minulých letech pravidelně vyplouvala v určitých periodách na výsluní zájmu. V roce 2000 se pokusila realizovat tuto myšlenku Rakouská burza, když lákala středoevropské blue chip akcie na nově spuštěný trh Newex. Bohužel ovšem nedokázala nalákat na tento trh ani investory, ani emitenty akcií.

Podle Šimáčka se tyto diskuse objevily v roce 1996, kdy rostly objemy obchodů a budoucí projekty na individuální trhy se jevily jako reálnější než nyní a to plány na sloučení blokovalo. Heller věří, že zvýšení zájmu o regionální trhy bylo nezbytné. „Dříve nebyl stupeň kooperace mezi jednotlivými trhy příliš vysoký, protože každý z nich bojoval o to, aby se stal tím nejatraktivnějším pro investory bez toho, aby bral ohled na fakt, že investoři chtějí vybírat nejlepší akcie v celém regionu a nikoli jen v konkrétní zemi.“ Říká, že vytvoření spojeného regionálního trhu je tím nejlepším řešením pro budoucnost. „Vážné diskuse mezi jednotlivými trhy, na kterých budou projednávat své sloučení, se blíží,“ říká Schiesser. „To by bylo více přitažlivé pro investory a burzy by mohly hledat partnery i v rámci eurozóny, ne pouze v regionu středoevropském.“

Pokud podle Jiřího Špičky, šéfa oddělení Ministerstva financí pro finanční trhy a bankovnictví, nedosáhnou regionální burzy dohody mezi sebou, bude pro ně mnohem více akceptovatelné spojení s některým z hlavních evropských trhů. „Ať se stane cokoli, budou si muset najít silného partnera. Malé burzy budou schopny přežít jen skrze spolupráce podobného typu.“

Jak vidíte budoucnost Pražské burzy Vy? Jaká z evropských burz by byla té naší nejlepším partnerem? Vlastníte nějaké akcie obchodované na BCPP? 


Text je volným překladem z týdeníku Prague Business Journal. Originál v anglickém jazyce si můžete přečíst na stránkách PBJ zde.
Chcete-li pravidelně využívat informace od Prague Business Journal, klikněte zde.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vánoční pohlednice byly krásné, vzácné a drahé.
Vánoční pohlednice a novoročenky stávaly jako kilogram masa

Jako oko v hlavě opatruje historik Jaromír Polášek z frýdecko-místeckého Muzea Beskyd staré vánoční pohlednice a novoročenky. A není divu, vždyť kdysi stály...  celý článek

Vladimír Brůna
Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního odborníka Vladimíra Brůny z Golden Gate CZ...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.