Od ledna 2007 se český pracovní trh otevřel pracovníkům z nových členských zemí EU. Ke 30. listopadu 2006 bylo v České republice registrováno 61 503 pracovních povolení pro občany ze zemí EU/EHP a Švýcarska, z toho 1 680 pro Bulhary a 836 pro Rumuny. Bulhaři a Rumuni, kteří se stali novými členy EU, stanuli na pomyslné 5. a 8. příčce příchozích zemí. Nejvíce cizinci směřují za prací do hlavního města, Středočeského a Jihomoravského kraje. Tento trend bude zřejmě pokračovat.
40 tisíc do pěti let
„Zájem vycestovat za hranice kvůli práci je z těchto států nejsilnější v Bulharsku, odkud očekáváme, že přijde první vlna pracovníků již v nejbližších měsících,“ říká Petra Rösselová, obchodní ředitelka pracovní a personální agentury Trenkwalder KAPPA people.
Podle průzkumu tamního ministerstva práce je 40 tisíc lidí rozhodnuto odjet za prací do zemí EU do pěti let. Cílem je získání zaměstnání, vzdělání nebo kvalifikace. Dotazovaní však jako cílové země preferují zejména Španělsko, Německo, Řecko nebo Francii. Zájem pracovat za hranicemi projevují zejména mladí lidé do 30-ti let, kteří se chtějí rychle naučit cizí jazyk a zvýšit si životní úroveň. Další skupinou jsou lidé kolem 50-ti let, kteří vzdali naději na práci doma a nemají na zaměstnavatele žádné zvláštní nároky. V Bulharsku je totiž registrováno téměř 35 tisíc nezaměstnaných (8,38 % práceschopného obyvatelstva), přičemž každý desátý vykazuje vysokoškolské vzdělání.
Pozitivní je, že Bulhaři příliš nevnímají jazykovou bariéru (jde o slovanský jazyk na rozdíl od rumunštiny, která patří mezi jazyky skupiny latinské) a jsou velmi komunikativní. „Podle našich zkušeností jsou schopni se domluvit i s omezenou slovní zásobou, navíc velké procento těch, kteří mají zájem o práci v ČR, umí česky. Pokud neumí, není problém zařadit je do našich jazykových kurzů,“ vysvětlila Rösselová.
Zaměstnanci se do Čech budou podle Rösselové „dovážet“ zejména v oborech, v nichž je na tuzemském trhu nedostatek pracovních sil. Půjde tedy o nízko kvalifikovanou pracovní sílu, jako jsou například dělníci, pomocné síly na linkách apod. „O tyto práce nemají Češi zájem, jsou totiž podprůměrně honorované,“ dodala Rösselová.
Průměrná mzda je v Bulharsku 589 leva, což je v přepočtu cca 8 300 Kč, přičemž minimální hodinová mzda je 15 Kč. V České republice byla průměrná mzda ve 3. čtvrtletí 2006 19 968 Kč. Trenkwalder KAPPA people proto očekává, že v letošním roce projeví jejím prostřednictvím zájem o práci v ČR několik tisíc občanů těchto států, většinou půjde o Bulhary.
V Česku čeká 100 tisíc volných míst
Míra nezaměstnanosti činila v prosinci 2006 v ČR 7,7 %, větší byla u žen (9,3%) než u mužů (6,4 %). Počet uchazečů registrovaných na úřadech práce dosáhl 448 500. Zároveň se počet registrovaných volných míst snížil na 93 400 a na jedno volné pracovní místo připadlo koncem prosince 2006 4,8 nezaměstnaných osob.
Znamená to, že pracovní trh není zcela nasycen, ale nabídka volných míst se nepotkává s poptávkou z české strany nebo naopak profily „volných“ zaměstnanců nevyhovují poptávce ze strany zaměstnavatelů. Právě zde vzniká prostor pro příchozí migranty.
ZAMĚSTNEJTE SI SVÉHO VĚZNĚ,Nemusíme být cílovou zemí
„Rozbor situace a možných dopadů vstupu Bulharska a Rumunska do EU, který byl proveden, vychází z dostupných informací, které jsou omezené. Migrační potenciál lze pouze odhadovat. Navíc není znám přesný počet migrujících pracovníků, ani jejich rodinná a sociální situace,“ říká Irena Dlasková z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Proto ani nelze odhadnout, o jaké profese budou mít migranti z těchto dvou zemí přednostní zájem.
„Pokud jde o Bulharsko, je migrace stabilní a na poměrně nízké úrovni, ani pilotní projekt – Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, v jehož rámci mohou do data přistoupení k EU občané Bulharska získat za zvýhodněných podmínek trvalý pobyt, nezpůsobil výraznější nárůst počtu bulharských občanů zaměstnaných v ČR,“ upřesňuje Dlasková.
Rozhodující změna bude v tom, že občané EU a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky, tzn., že mají v ČR volný přístup na trh práce a nepotřebují na území ČR pro účely zaměstnání povolení k zaměstnání. Nelze však předpokládat, že Česká republika bude pri-oritní cílovou zemí.
„U občanů Bulharska jsou dle dostupných informací pravděpodobnými cílovými zeměmi v případě migrace v rámci EU zejména Španělsko a Německo. U občanů Rumunska jsou z důvodu jazykové příbuznosti pravděpodobnými cílovými zeměmi v případě migrace v rámci EU zejména Francie, Itálie a Španělsko,“ informuje Dlasková. Dlužno dodat, že zaměstnavatelé nemají ze zákona povinnost zajišťovat zaměstnancům ubytování. MPSV je povinno vytvářet cizincům v oblasti zaměstnávání a odměňování stejné podmínky jako českým občanům na stejné pozici, tím mají v oblasti ubytování vytvořeny stejné výchozí podmínky jako občané ČR.
Realitní trh vstup neovlivní
„Většina rumunských i bulharských pracovníků směřuje spíše do západoevropských zemí než do České republiky. Nepředpokládáme, že by k nám směřovali v takových počtech, že by dokázali ovlivnit nájemné v bytech nebo jejich prodejní cenu. Navíc se dá předpokládat, že k nám budou přijíždět za prací na dobu omezenou a po určité době se vracet domů, v takovém případě nelze očekávat velkou poptávku po koupi rezidenčních nemovitostí,“ říká Mark Batt, vedoucí oddělení rezidenčních nemovitostí společnosti Cushman & Wakefield. Všeobecně lze říci, že cizinci tvoří jen minimální procento na transakcích uskutečněných na českém rezidenčním trhu.
„Rovněž nepředpokládáme, že by otevření pracovního trhu vedlo ke zvýšené poptávce po kancelářích v České republice či k růstu jejich nájemného,“ připojuje se Monika Younis z oddělení kancelářských nemovitostí C&W.
DŮCHODCI: NABÍZEJÍ ZKUŠENOSTSociální dumping ve stínu migrace
Po Bulharsku a Rumunsku, které přistoupily k EU letos 1. ledna, je ve výhledu rozšíření dále Chorvatsko, následovat budou další země západního Balkánu a Ukrajina. Nejvíce diskutabilní a emoce vzbuzující zůstává připojení Turecka, přinášejícího do Evropy „jinou“ kulturu.
Předpovědi o konci světa ve smyslu záplavy pracovníků zemí střední a východní Evropy se ve starých členských zemích nesplnily. Skutečný problém mnoha zemí představuje nezákonná migrace ze třetích zemí, často bývalých, jazykově spřízněných kolonií. Migrace pracovníků z nových členských států do těch starých proběhla jen ve velmi omezené míře a stěží dosáhla úrovně 1 % aktivní pracující populace hostitelské země.
To platí jak pro členské státy, které uplatňují omezení týkající se vstupu na jejich trh práce, tak pro ty, které takové omezení nemají. Příchozí pracovníci pomáhají doplnit nedostatek pracovních sil v odvětvích, jako je zemědělství, stavebnictví, zdravotnictví. Rozšíření tak podporuje zákonnou migraci, kterou lze snadněji kontrolovat. Legální migrace za prací pomáhá snížit podíl šedé ekonomiky a černého trhu práce. Legální pracovníci již nemohou být tak snadno vykořisťováni a vystavováni špatným pracovním podmínkám. Vstupují do regulérní soutěže o pracovní místo s majoritním obyvatelstvem.
Navíc platí daně a příspěvky na sociální zabezpečení. Údajně neexistují důkazy o tom, že by rozšíření způsobovalo v cílových zemích sociální dumping, naopak – harmonizované sociální normy se pomalu ale jistě šíří po celé EU.
