Když se dnes nájemníci chtějí přestěhovat do jiného bytu, třeba kvůli příznivější výši nájmu či lepší dostupnosti do práce, musejí uzavřít zcela nové smlouvy s dodavatelem energií. Na jiné odběrné místo. Jenže nové smlouvy jsou už za vysoké ceny. Co teď s tím?
Tento důsledek energetického šoku naznačuje, jaké problémy čekají nejen lidi v nájmech, ale v některých případech také na vlastníky takzvaných investičních bytů.
Mnozí je nakoupili za levné hypotéky pod dvě procenta. Jenže postupně jim budou následující tři čtyři roky končit fixační období. Cena hypoték se už teď přiblížila k historicky běžným pěti procentům a vyloučena není ani šestiprocentní úroveň hypotečních sazeb. To znamená návrat na úroveň před 15 lety, ovšem byty už stojí dvojnásobek.
Majitelé nájemních bytů pořízených na hypotéky, kteří nebudou mít dostatečné rezervy, se tak mohou rázem dostat do tlaku, protože ponesou dvojnásobné splátky, které ale nebude možné přenést v plném rozsahu na nájemníky, protože ty tlačí do kouta vysoké ceny energií.
Raději prázdné byty, než se trápit s potížisty
Vůbec nejhorší pro vlastníky, obzvláště ty s hypotékami, je pak situace, kdy nájemník přestane platit, a co hůře, bude v bytě, na úkor vlastníka, nadále setrvávat. Exekuční vystěhování trvá běžně více než rok a je možné ho účelovými podáními k soudu blokovat.
KOMENTÁŘ: Co je za extrémně vysokými cenami bydlení |
Mimo jiné, i to je jeden z podstatných důvodů, proč někteří vlastníci bytů, kteří jednotky pořídili z vlastních zdrojů, je nechávají za této situace raději prázdné pro budoucí využití rodinou.
Domnívám se, že nájemnímu trhu by pomohlo vybalancování právních vah. A to směrem k posílení práv vlastníků-pronajímatelů. Nejde ani tak o to pořád přepisovat paragrafy, ale zejména posílit jejich skutečnou vykonatelnost.
Smlouva je cár papíru, když ji nejde vymáhat
Nájemní smlouva je cár papíru, jestliže není vykonatelná ve lhůtách vymezených v občanském zákoníku. Procesní právo, které by mělo být průvodcem k vykonatelnosti, už ale nabobtnalo v takové míře, že je rozsáhlejší a klikatější než již tak objemný občanský zákoník. Proto procesní postupy umožňují filutům účelové vytáčky.
Vladimír Brůna
 |
Nešťastné zdražení energií bez jakéhokoliv varování, za nímž stojí geopolitické faktory a uhlíkové odpustky, stěhování nájemníkům komplikuje, až v podstatě blokuje.
Nejspolehlivější jsou studenti
Nejlepší platební morálku mívají studenti, jenže loni byly vysoké školy zavřené. Takže zbyli ti ostatní, mezi kterými se občas objeví komplikovaný nájemník. Může jím být například člověk v insolvenci. To je dobré prověřit před uzavřením nájemní smlouvy.
Určitou ochranou je vratná kauce ve výši tří nájmů. Některým to znemožní si byt pronajmout, protože nemají těch 50 nebo 60 tisíc najednou. Kdyby ale bylo právo vyvážené a vykonatelné, nemuseli by to pronajímatelé vyžadovat.
Například ve Velké Británii je nad to běžné, že nájemníci dokládají reference od majitelů bytů z předchozích nájmů. Bez referencí tam člověk těžko sežene hezké nájemní bydlení.
Pět v bytě je pořád lepší než kolej
Nedávno jsem diskutoval s vysokoškoláky na brněnské univerzitě. Jeden z posluchačů sociálních věd mi řekl: „Nájmy jsou v Brně opravdu vysoké. Platíme 20 tisíc, ale je nás na to pět, a to už jde, a pořád lepší než kolej. A až dostuduji, vydělám si tady v Brně i na nájem, kde budu třeba s přítelkyní.“ Pragmatický přístup.
A o to více mě mrzelo, když těmto mladým lidem, kteří budou za pár let motorem této země, zástupkyně sociálních demokratů v plném sále vmetla to, že na byty nikdy mít nebudou. Naopak prý budou potřebovat státní ruku, která bude bdít nad trhem, jenž se vymkl. Šířením skepse a strachu se životní úroveň nezvyšuje.
