Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Časté kontroly ztrpčují život hlavně malým podnikatelům

aktualizováno 
„Berňák“ může přijít obhlédnout situaci „na místo činu“ – říká se tomu místní šetření. Správce daně může vstoupit do každé provozní místnosti i do bytu, pokud ho podnikatel používá k podnikání. A podnikatel ho musí vpustit.
Kontrolní úřady mají některé pravomoci společné

Kontrolní úřady mají některé pravomoci společné

Pokud podnikáte, musíte počítat s tím, že nebude mít starosti jen s tím, jak přežít ve vřavě konkurenčního boje. S podnikáním se pojí i řada povinností vůči všem možným (i nemožným) státním institucím, je nutné dostát řadě předpisů, vyhlášek a paragrafů zákonů. Především pro menší podnikatele, kteří v řadě případů nemají na to, aby tyto starosti přehodili za úplatu na bedra specializovaných firem, je často složité dostát všem požadavkům legislativy a státního aparátu.

Sami mnohdy v džungli předpisů, vyhlášek a formulářů tápou, a tak nemusejí mít ani tušení, že mají něco v nepořádku. Ne všichni jsou samozřejmě poctivost sama, všude lze narazit na poctivé i podvodníky, kteří překračují předpisy a obcházejí zákony zcela vědomě.

Většina podnikatelů však nechce mít se státem žádné potíže – chtějí se věnovat svému podnikání a od státu mít pokud možno pokoj. Když pak přijde kontrola, bývá jejich probuzení ze sladké nevědomosti rychlé a často dost bolestivé.

Neznalost zákona totiž, bohužel (nebo bohudík, záleží na úhlu pohledu) neomlouvá. Kontrolní orgány navíc nejsou často ve svém výkladu požadavků zákona jednotné, takže za to, co jeden úřad odsouhlasí, může jiná instituce uložit sankci.

Příliš mnoho ostřelovačů
Podnikatel má povinnosti k řadě státních institucí – rozhodně nestačí jen včas odevzdávat daňové přiznání finančnímu úřadu a platit daně. Jsou tu také povinnosti ke zdravotní pojišťovně (ohledně zdravotního pojištění za sebe i odvodů za zaměstnance, pokud jsou) či ke správě sociálního zabezpečení (ohledně sociálního pojištění a odvodů za zaměstnance) – před oběma těmito institucemi musí podnikatel odhalit své příjmy a výdaje, aby se dozvěděl, kolik má odvést, a obě mají právo kontrolovat, nakolik jsou tyto informace pravdivé. „Velké množství potvrzení, výkazů a hlášení, které malí a střední podnikatelé musejí zpracovávat a o jejichž účelovosti a potřebnosti lze vážně pochybovat, je zatěžuje nejen časově, ale hlavně finančně,“ říká ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Kdo má v pořádku daně a pojištění, může se stále dostat do problémů poté, co ho navštíví kontrola ze živnostenského úřadu, z úřadu práce, z České obchodní inspekce nebo třeba ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Každý z těchto kontrolních orgánů má svůj obor působnosti, může se proto snadno stát, že se v krátkém časovém období vystřídá ve firmě hned několik různých kontrolorů, kteří chtějí většinou vidět skoro to samé.

Zákon ukládá povinnost každému podnikateli vést evidenci o kontrolách, které proběhly v jeho provozovně na zdravotní nezávadnost a jakost – tento zákon byl nominován v soutěži Absurdita roku 2007 o nejabsurdnější z hromady předpisů, které stěžují život podnikatelům. Absurdní je na tom zejména duplicita činnosti podnikatele a kontrolních úřadů. Ještě že nemusí podnikatelé vést evidenci úplně o všech kontrolách, které u nich proběhnou.


Kontroloři všech úřadů, spojte se!

Letos by už měli živnostníci ztratit kontrolami méně času. „Dohoda mezi odborem živností MPO a ČOI o společných kontrolách sníží počet kontrol u jednotlivého podnikatele a zkrátí jejich trvání. Změna se dotkne zhruba 20 tisíc kontrol a uspoří 20 tisíc kontrolních hodin za rok. Pokuty bude ukládat pouze jedna z institucí,“ říká tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. „V poslední době se nám podařilo rozjet společné kontroly s potravinářskou inspekcí,“ podotýká ústřední ředitelka České obchodní inspekce Jana Příhodová. „Poměrně svižně jsme obnovili spolupráci i s dalšími institucemi, jako je například Česká inspekce životního prostředí, pořádáme společné kontroly s lidmi z živnostenských odborů,“ dodává.

Připravte si papíry
Škála kontrolních orgánů, jejichž pracovníci mohou zavítat na nepříliš vítanou návštěvu, je skutečně pestrá – záleží i na oboru podnikání. Každý, kdo provozuje živnost, však určitě musí počítat s tím, že ho někdy navštíví kontrola ze živnostenského úřadu. Ten kontroluje, zda podnikatel plní povinnosti stanovené živnostenským zákonem a ostatními zákony a vyhláškami, vztahujícími se na provozování živnosti. Nejčastěji je to nahlášení provozovny a její označení, kontrola dokladů o nabytí zboží, plnění podmínek zvláštních předpisů – např. označení aut taxislužby či autoškoly – a plnění podmínek provozování živnosti, které jsou uloženy v koncesní listině. Za zjištěné nedostatky může ukládat sankce, případně odejmout živnostenské oprávnění.

Když přijdou lidé ze živnostenského úřadu na kontrolu, mají poměrně velké pravomoci. Mohou po podnikateli požadovat doklady o plnění povinností, pořizovat si zvukové i obrazové záznamy. Kontrolovaný živnostník má právo si přizvat ke kontrole třetí osobu, kterou si zvolí. Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly. Do problémů s živnostenským odborem se podnikatel může dostat už na vstupu do provozovny – pokud není řádně označena.

„Při své kontrolní činnosti se často setkáváme s neúplným označením provozoven sloužících k prodeji zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům,“ potvrzuje vedoucí Živnostenského odboru Městského úřadu ve Vlašimi Ivana Vlachová. „Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením podnikatele, identifikačním číslem, u stánku musí být označen údaj o sídle nebo místě podnikání, jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, prodejní nebo provozní dobou a u ubytovacích zařízení kategorií a třídou,“ vysvětluje.

Kromě označení prodejny se kontroly živnostenského úřadu zaměřují také na odhalování neoprávněného podnikání a na to, jak podnikatel dodržuje další ustanovení živnostenského zákona. Například zda ustanovil v případech, kdy je k tomu povinen, odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost, zda dodržuje podmínky pro výkon koncesované živnosti apod.

Další z kontrolních orgánů, se kterým může přijít do styku v podstatě každý podnikatel, je Česká obchodní inspekce. Ta kontroluje zejména dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků i služeb a poskytování řádných informací o nich – což se týká i informací o cenách. „Běžný úkaz je, že cena uvedená na výrobku neodpovídá ceně, která pak vyskočí při placení na pokladně,“ říká ústřední ředitelka ČOI Jana Příhodová. Prohřeškem, který určitě nenechá kontrolory ČOI chladnými, jsou také zcela chybějící cenovky. Kontroluje také poctivost prodeje – tedy zda spotřebitel není klamán uváděním nepravdivých, nedoložených či neúplných údajů o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovní nákupních podmínek.

Za odhalená porušení zákona může kontrolor ze živnostenského odboru i z České obchodní inspekce udělovat sankce. Buď ve správním řízení, ale i v blokovém řízení na místě. Kontrolor takto může uložit pokutu až do výše 5000 Kč, proti jejímu uložení se nelze odvolat. K jejímu vybrání použije pokutové bloky, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích. Na složenky se nehraje, pokutu je nutné zaplatit v hotovosti hned.

„Blokové pokuty jsou určeny především pro fyzické osoby, u právnických osob se nepoužívají. Jsou do jisté míry šetrnějším způsobem udělení sankce – pokud jde daná věc do správního řízení, vše je pro pokutovaného dražší, protože kromě samotné pokuty platí ještě náklady řízení. Takže místo blokové pokuty 500 korun za pár chybějících cenovek by podnikatel zaplatil minimálně ještě dalších 1500 korun nákladů na správní řízení,“ vysvětluje Příhodová.


Obávaní výběrčí daní
Noční můrou každého podnikatele je kontrola finančního úřadu. Málokdo má v oblasti daňového přiznání svědomí úplně čisté, jako padlý sníh – většina lidí se snaží odvést státu jen to, co je skutečně nezbytné. Mnohdy se tak nevyhnou pokušení snížit si daňový základ i o některé sporné položky – a pak už záleží jen na tom, nakolik jsou schopni si tyto položky v daňovém přiznání s úředníky finančního úřadu vyargumentovat. A také na tom, nakolik jsou jim tito úředníci ochotni věřit.

Daňová kontrola, kdy si finanční úřad pozve podnikatele na kobereček a požaduje předložení účetních dokladů není jediným nebezpečím, které ze strany finančního úřadu hrozí. „Berňák“ může přijít i obhlédnout situaci „na místo činu“ – říká se tomu místní šetření.

Správce daně může vstoupit do každé provozní místnosti, včetně dopravních prostředků, přepravních obalů, i do bytu či obytného domu, pokud ho podnikatel používá ke svému podnikání. A podnikatel ho musí vpustit – povolení k domovní prohlídce tu není potřeba, člověku z berňáku stačí služební průkaz.

Nejobávanějším daňovým řízením je daňová kontrola
Ideální je, když veškeré předložené doklady a písemnosti správci stačí, souhlasí s podanými daňovými přiznáními a kontrola je bez průtahů ukončena bez nálezu. Takový happy end ale nenastává bohužel vždy. Pokud se správci daně něco nezdá, je na podnikateli, aby mu dokázal oprávněnost sporných položek. Nevyplatí se při nejasnostech kolem odečtěných kilometrů prohlašovat věci jako: „Evidence jízd? Co to je? To jsem nikdy nevedl.“ Později předložená pak nemusí být akceptována. V případě nejistoty se vyplatí říct – nevzpomínám si, doplním později (a zkonzultovat s daňovým poradcem). Správce daně musí přijmout veškeré důkazní prostředky, které mu podnikatel předloží, a posoudit, zda se jedná o důkaz. Povinností správce daně je prokazovat skutečnosti o nevěrohodnosti důkazních prostředků – jinými slovy, měl by umět zdůvodnit, proč se mu daný důkaz nezdá.

Zažalovat stát?
V případě, kdy podnikatel nesouhlasí s rozhodnutím některého z kontrolních orgánů, radí předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda nebát se a bránit se. Je ale nutné bránit se skutečně účinným způsobem.

Pokud se někomu nelíbí rozhodnutí nějakého státního orgánu – ať už je to finanční úřad nebo třeba hygienická stanice – a chce mít šanci na úspěch, musí se odvolat a kromě toho ještě ve lhůtě 60 dnů podat k soudu na danou instituci žalobu,“ radí.

Podnikatelé se však většinou bojí pustit do soudního sporu se státem. „Samozřejmě to není žádná legrace, každý se bojí podat žalobu na finanční úřad s tím, co bude po tom, vždyť si pak na mě smlsnou. Na to já ale říkám, že kdybych se bál něco kritizovat, nemohl bych dělat to, co dělám,“ krčí rameny Danda.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Srovnání generací: V čem jsou dnes mladí lidé jiní?

Zatímco generace X byla ráda, že má nějaké slušné zaměstnání, ta následující toužila hlavně po vysoké mzdě a kariérním postupu, pro což byla ochotná sedět v...  celý článek

Ilustrační snímek
Deset kroků, díky nimž projdete úspěšně pohovorem

Právě teď je velmi vhodná doba ke změně zaměstnání, pokud o ní uvažujete. Sháňka po odbornících je totiž obrovská. Psycholožka Stanislava Klocová radí, na co...  celý článek

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Zkontrolujte peněženky – třeba je v nich mince se zajímavou hodnotou
Zkontrolujte peněženky – třeba je v nich mince se zajímavou hodnotou

Dají se najít v současné době různé numismatické zajímavosti v našich peněženkách? Někdy je dobré podívat se do peněžen... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.