Nízký zájem o práci v cizině mají do budoucna i Kypřané, Řekové, Rakušané a Italové. Ukázaly to výsledky průzkumu Eurobarometr, který představila Evropská komise.
Seveřané jsou aktivnější, jižané mnohem méně
Na dotaz, zda plánují vyjet někdy v budoucnu do zahraničí za prací, souhlasně odpovědělo 17 procent Evropanů.
PrůzkumProcento lidí, kteří uvažují o práci v cizině |
Třeba v Dánsku to však byla více než polovina všech dotázaných (51 procent), v Estonsku 38 procent a ve Švédsku 37 procent lidí. Naopak v Itálii podobné plány mají jen pouhá čtyři procenta obyvatel. Na Slovensku má v úmyslu do zahraničí za prací vyrazit 23 procent lidí, ukázal průzkum. Slovákům tak v tomto ohledu patří v EU 11. místo.
"Právo pracovat a žít v jiné evropské zemi je jedním ze základních práv EU, avšak příliš málo lidí tohoto práva nyní využívá," podotkl v prohlášení k výsledkům eurokomisař pro zaměstnanost László Andor.
Do ciziny kvůli studiu či praxi Češi nemíří
V současné době jen asi 2,3 procenta lidí žije v některém jiném členském státě 27členného bloku s téměř půl miliardou obyvatel. V průzkumu zhruba deset procent Evropanů uvedlo, že už v zahraničí kvůli práci žili, tento údaj však zahrnuje země EU i mimo unii.
Přibližně 13 procent se vydalo do ciziny kvůli studiu či praxi. Češi v tomto směru stojí na konci pomyslného žebříčku. Celkem totiž na dotaz, zda někdy jeli na studia či praxi do zahraničí, kladně odpovědělo jen pět procent dotázaných, tedy vůbec nejméně ze všech 27 států EU. V Lucembursku, které figuruje na opačném pólu, to bylo pro srovnání 48 procent.
Na pracovní trhy v EU nyní tvrdě dopadá hospodářská krize. Jedna z otázek se proto zaměřila i na to, zda by lidé byli ochotni se vydat do ciziny za prací, pokud by ji nemohli najít doma nebo když jsou nezaměstnaní.
Rovných 48 procent Evropanů uvedlo, že by do zahraničí pracovat vyjeli. Na Kypru a ve Švédsku tento názor zastávalo dokonce 66 procent lidí. V Česku by k práci v cizině z těchto důvodů přistoupilo 37 procent účastníků průzkumu, zatímco 58 nikoli.
"Pracovní mobilita může pomoci snížit nezaměstnanost tím, že lidi propojuje s volnými místy. Evropané si tento fakt uvědomují, avšak stále čelí překážkám, aby mohli po Evropě za prací jezdit," podotkl eurokomisař.
Až 20procentní nezaměstnanost
Podle posledních dostupných dat míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu zůstala na dubnových deseti procentech. V celé Evropské unii podle Eurostatu činila v květnu 9,6 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost v EU hlásí Rakousko se čtyřmi procenty a Nizozemsko se 4,3 procenta. Nejvyšší naopak Lotyšsko s 20procentním podílem lidí bez práce a Španělsko s 19,9 procenta.
Češi, kteří jsou v EU od května 2004, zatím volně pracovat nemohou v Německu a Rakousku. V obou zemích by přechodná omezení na pracovním trhu měla pro Čechy padnout nejpozději do konce dubna příštího roku.
