Zákon nyní umožňuje, aby úspory i s dotací po pěti letech byly použity libovolně, například na nákup zboží. Zatímco za rok 1995 stát na podpoře vyplatil pět miliard korun, letos to podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty bude už 9,3 miliardy a v příštím roce se počítá s 11 miliardami korun.
Aby stát za letošní rok splnil povinnost a vyplatil příspěvky, bude si na to muset půjčit a zvýšit své zadlužení. V rozpočtu totiž počítal s částkou o 400 milionů nižší a vyčleněné peníze mu kvůli velkému přílivu nových spořitelů nebudou stačit. Smluv o stavebním spoření je v Česku již přes čtyři miliony.
Dopad na bytovou výstavbu však podle šéfa Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslava Maška není vidět. Bytů a domků se poslední tři roky staví každoročně mezi 22 až 25 tisíci a rozestavěných loni dokonce ubylo. Konkrétní návrh omezení zatím neexistuje. "Předpokládá se, že to bude řešit až příští vláda," uvedla mluvčí ministerstva Jana Vargová. ¨
Nejčastěji se mluví o těsnějším navázání podpory na bytovou výstavbu nebo o prodloužení spořícího cyklu ze současných pěti na sedm let. To by podle expertů vedlo k odlivu části lidí, kteří spoří jen proto, že jim stát ročně dává až 4500 korun. Omezit podporu lze jen změnou zákona, jejíž prosazení bude v parlamentu obtížné. Stavební spořitelny varují, že omezení by vedlo ke kolapsu, protože k fungování je nutné, aby část lidí pouze spořila.
Z úspor pak spořitelny poskytují úvěry těm, kteří stavějí. Proti omezení stavebního spoření se již dříve postavil stínový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS), přestože uznal, že spíše než o "stavební" jde o "státem podporované spoření". Jiný z opozičních poslanců, Pavel Svoboda (US), dokonce připravil novelu zákona, kterou chce zdvojnásobit státní podporu z maximálních 4500 ročně na dvojnásobek.
