To je sice hezké řešení, ale v hodně odchodech Vás při focení vyhodí.

Netřeba zákazníky škubat špatně napsanou cenou, na to existuje mnohem účinnější, legální fígle.

A jak je to s tím focením, když se to v obchodech nesmí? - například je prodáváno s výraznou slevou, lze si zboží s cenou v regálu vyfotit.

jak nesmí? kdo to zakázal?

Problém je ve středním a vyšším managementu řetězců. V centrále Aholdu nebo Tesca nákupčí denně přecení v systému třeba i pár stovek produktů. Vedoucí prodejen však při současném chronickém nedostatku personálu mají co dělat, aby vůbec zabezpečili základní provoz. Tj., aby někdo přijímal zboží, někdo je skládal do regálů, aby nebyly prázdné, a také, aby zákazník u pokladny nestál 35 minut, než přijde na řadu. Z toho vyplývá, že těžko budou mít k dispozici jednoho či více pracovníků, kteří by celou směnu jen obcházeli regály a měnili cenovky. Pár nespokojených zákazníků u pokladen je pro manažery některých řetězců prostě jen nutné zlo. A jak stojí vlastně i v článku, vylívat se vztek na pokladní, která na nastavení cen v systému nemá nejmenší vliv, může dnes opravdu jen ubohý primitiv.

proč bych si vylíval vztek, normálně jim řeknu že chci zboží za cenu která byla v regále a nikdy s tím nikde neměli problém.

U nás v šizení zákazníků s přehledem vyhrává vietnamská večerka. Sice mají snímač čárových kódů, ale cena je i tak často vyšší. A na druhém místě PENNY, ale tam to není úmysl, tam mají jenom obrovský chaos.

To nevím, většina jich má problém sečíst dvouciferná čísla.

Za šizení považuji i ceny zboží typu 18,90 Kč, když desetníky u nás řadu let neplatí. Proti tomu je jediná obrana – i těch 18,90 platím kartou.

Ze svých studentských let, kdy jsem občas brigádničila v samoobsluze na pokladně, vím, že je dosti jednoduché, aby byl jeden kód načten dvakrát. Od té doby účty kontroluji, zda tam nějaká položka není vícekrát, než kolikrát ji mám v košíku a ároveň zkontroluji i ceny.

Jina cena na regalu a jina na pokladne se cas od casu vyskytne.Uctenky si po nakupu vzdy kontroluji.