Cenu Grada 2000 v kategorii účetnictví, daně, právo získala kniha autora prof. Ing. Josefa Jílka, CSc.
Finanční rizika
Publikace popisuje úvěrová, tržní a další finanční rizika a jejím cílem je objasnit podstatu, měření, řízení a regulaci finančních rizik včetně použití derivátů. Vysvětleny jsou pojmy jako finanční nástroj, dynamické zajišťování, uzavírací započtení atd. Zevrubně jsou uvedeny standardní metody a metody VAR měření finančních rizik a kapitálová přiměřenost. Nejsou opomenuty ani nejnovější trendy jako je konsolidace, finanční konglomeráty, sekuritizace, kapitálové arbitráže, kapitálové kamufláže apod. Text je doplněn velkým počtem praktických příkladů a událostí z českého a zahraničního finančního prostředí. Kniha obsahuje podrobný slovníček terminologie finančních rizik.
Praktický pohled na regulaci finančních rizik
Vybráno z recenze publikace: Jílek, J.: Finanční rizika, GRADA Publishing 2000, 640 str., ISBN 80-7169-579-3
V úvodu autor mimo jiné píše, že výklad podaný v knize je založen na prakticky používaných metodách a nikoliv jen na učebnicových schématech. Již po zběžném přečtení knihy je zřejmé, že se tuto zásadu podařilo při psaní nejenom splnit, ale dokonce i překročit. Linie výkladu, která se mimo jiné opírá o relativně obsažnou a propracovanou sadu regulativních směrnic takových institucí jako je Basilejský výbor pro bankovní dohled, Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Mezinárodní asociace dohledů nad pojišťovnami a v neposlední řadě Česká národní banka, je totiž bohatě protkaná praktickými příklady. A zde je nutno podotknout, že nemáme na mysli pouze příklady ve smyslu výpočtů velikosti rizik, či kapitálové přiměřenosti, ale i spoustu konkrétních příkladů z nedávné historie. Neschází zde ani podrobný popis problémů Barings, LTCM, IPB ani dalších velmi zajímavých událostí, kde nesprávné zacházení s finačními riziky hrálo hlavní roli.
Autoři této recenze se ještě nesetkali s tak vyčerpávajícím přehledem bankovních krizí, jaký je podán na stranách 33 - 37, s tak názornými příklady ztrát z měnového vypořádacího rizika o jakých je pojednáno na straně 45 a dále, nebo se zařazením krátkého profesního životopisu George Sorose (str. 79) v pasáži pojednávající o měnovém riziku.
To, že Josef Jílek je schopen vskutku komlexního a citlivého pohledu národohospodáře, se dá doložit na brillantní analýze, kterou provádí v dalším z použitých příkladů. Máme na mysli analýzu Akciového motivačního programu Komerční banky v roce 2000 (str. 132 a dále). Tato analýza jasně dokládá, že se jedná o daleko robustnější alternativu zrušených zlatých padáků a zároveň uvádí podrobný přehled souvisejících účetních i daňových aspektů jednání, které naplňuje tento program.
K prospěchu knihy svědčí i to, že jakkoliv jsou příklady zajímavé a často podstatným způsobem usnadňující pochopení vysvětlované látky, jsou v textu výrazně odděleny rámy, takže ani jejich velké množství nevede k znepřehlednění linie výkladu.
Kniha je rozčleněna do tří částí, z nichž první dvě připravují půdu pro třetí, nejrozsáhlejší a stěžejní kapitolu. Zatímco první kapitola se na přibližně devadesáti stranách snaží podat základní přehled finančních rizik (úvěrového, tržního, likvidního, obchodního, operačního a systémového) a autor v ní dokazuje, že nejdůležitějším finančním rizikem zůstává riziko úvěrové, druhá kapitola se na téměř stejně velkém prostoru věnuje řízení finančních rizik. V centru její pozornosti stojí především deriváty, uzavírací započtení, mezinárodní účetní standard IAS 39, vysvětlení pojmu nástroje a pozice a způsoby dynamického zajišťování.
Na dalších téměř čtyřech stech stranách je potom v rámci třetí kapitoly věnována pozornost měření finančních rizik a kapitálové přiměřenosti. Po objasnění významu a vývoje regulace kapitálové přiměřenosti se věnuje mj. vymezení bankovního a obchodního portfolia, uvádí definici kapitálu, jeho složek a popisuje trendy v inovacích kapitálu. Podrobně je zde rozebrána standardní metoda kapitálových požadavků úvěrových a tržních rizik, jakož i metoda vnitřních VAR-modelů tržních rizik a metoda předem určeného kapitálu. Dále se autor v kapitole zaměřil na problematiku finančních konglomerátů, neboť - jak vysvětluje - „měření rizik není možné omezit na určitý subjekt, ale je nutné jej také provádět na konsolidovaném základě“. Dvěma bonbónky na závěr kapitoly jsou pasáže o kapitálových kamuflážích (str. 539 - 554) a o makroekonomických dopadech kapitálové přiměřenosti (555 - 569). Autor zde připouští, že regulace má procyklické dopady. Logické je zařazení pasáže o výhledech kapitálové přiměřenosti na samý konec kapitoly.
V knize autor dokázal velmi přehledně utřídit obrovské množství poznatků. Snoubí se zde široký přehled vysokoškolského profesora se zběhlostí praktika, která umožňuje mnoho věcí do detailu vysvětlit, či se na ně alespoň podívat z řady různých stran. Originální je i jazykový přístup, který nabízí, ale nevnucuje, řadu citlivých překladů pro přejatou anglickou terminologii. Na závěr přejeme autorovi i sobě, aby tato kniha, která není jeho knihou první nebyla zdaleka ani knihou poslední.
Dr. Ing. Stanislav Šaroch, prof. Ing. Milan Žák, CSc.
VŠE Praha
Vydala Grada Publishing, spol. s r. o., Praha 2000
640 stran, doporučená cena 698 Kč
 |
