1. Kdy mi může zaměstnavatel zakázat dovolenou?
Předně je nutno uvést, že ze zákona zaměstnavatel dovolenou nedovoluje ani nezakazuje, ale on je tím, který určuje termín jejího čerpání. Samozřejmě se tak může dít na základě žádosti zaměstnance, kdy je tak v praxi často termín čerpání dovolené výsledkem dohody zaměstnavatele a zaměstnance, resp. souhlas zaměstnavatele se zaměstnancem navrženým termínem je možno rovněž chápat jako jeho určení.
Zaměstnavatel může zakázat dovolenou, tedy nevyhovět žádosti zaměstnance o její čerpání, například pokud mu jeho provozní potřeby neumožňují daného zaměstnance v požadovaném termínu uvolnit či v případě, kdy zaměstnanec žádá o čerpání dovolené, ač mu na ni ještě nevznikl nárok (například když žádá o týdenní dovolenou v půlce ledna), nebo naopak jeho nárok na dovolenou zanikl (například při krácení dovolené z důvodu neomluvené absence v práci). Zaměstnavatel své rozhodnutí nemusí nijak zdůvodňovat.
2. Za jakých podmínek může zaměstnavatel nařídit dovolenou?
Zaměstnavatel je povinen vydat s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců, pokud u něho působí, písemný rozvrh čerpání dovolené.
Hana Vrbíková
 |
Při jeho sestavování je povinen vedle svých provozních potřeb zohlednit oprávněné zájmy zaměstnanců. To znamená, že by měl například přihlédnout k tomu, když žádají o dovolenou rodiče v době prázdnin svých dětí. Jediným případem, kdy k těmto zájmům zaměstnavatel přihlížet nemusí, je nařízení hromadného čerpání dovolené.
Ze zákona zaměstnavatel nesmí dovolenou nařídit například na dobu čerpání mateřské či rodičovské dovolené či na dobu, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době.
Dovolenou je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci tak, aby ji vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok. Jediným důvodem pro převedení dovolené do dalšího roku mohou být překážky na straně zaměstnance (např. dlouhodobá pracovní neschopnost) nebo naléhavé provozní důvody u zaměstnavatele.
Pokud se dovolená určuje v několika částech, alespoň jedna by měla trvat nejméně dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
3. Co se děje s nevyčerpanou dovolenou?
Taková situace by vůbec neměla nastat. Pokud už k tomu ale dojde, převádí se nevyčerpaná část do dalšího kalendářního roku, ve kterém musí být ze strany zaměstnavatele určena k vyčerpání. Pokud k určení doby čerpání nedojde do konce června, má právo si určit čerpání dovolené zaměstnanec sám. Stejně jako zaměstnavatel má však i on povinnost dobu čerpání dovolené oznámit zaměstnavateli nejméně 14 dnů předem.
Může se hoditNa jobDNES.cz naleznete každý den nové pracovní nabídky. Vyberte si nové zaměstnání ještě dnes. |
Pokud nelze takto dovolenou vyčerpat, například z důvodu čerpání rodičovské dovolené či jiných překážek v práci, musí zaměstnavatel určit její čerpání po skončení těchto překážek. Nevyčerpaná dovolená tedy nezaniká, ale převádí se do dalších let. Faktické čerpání dovolené nelze nahradit jejím „proplácením“. Náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou lze zaměstnanci poskytnout pouze v případě, kdy dojde ke skončení pracovního poměru, aniž by byla dovolená zcela vyčerpána.
4. Kdy může zaměstnavatel zaměstnance odvolat z dovolené?
Pokud se u něj změní podstatně podmínky, za kterých došlo k určení dovolené. V takovém případě je však zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu tím vznikly, tedy například uhradit poměrnou část ceny zájezdu za dobu, kterou zaměstnanec nevyužil, či zvýšené náklady spojené s nečekanou cestou z místa dovolené do bydliště či pracoviště.
Pokud by zaměstnavatel pracovníkovi zrušil těsně před odjezdem řádně nahlášenou dovolenou, je také povinen uhradit veškeré storno poplatky související se zájezdem.
5. Kdy zaměstnavatel poskytuje příspěvky na dovolenou?
Ve státní sféře je u většiny zaměstnavatelů tvořen ze zákona fond kulturních a sociálních potřeb, ze kterého lze zaměstnancům přispívat mimo jiné i na dovolenou a rekreaci. Způsob čerpání tohoto fondu však určuje zaměstnavatel.
Zaměstnavatelé v soukromé sféře nejsou povinni vytvářet žádné fondy, a je tak čistě na jejich rozhodnutí, zda nějaký příspěvek na dovolenou svým zaměstnancům poskytnou či nikoli.
Pravidla poskytování jednotlivých benefitů zaměstnancům, včetně příspěvku na dovolenou, mohou být stanovena ve vnitřním předpise zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace. S těmito dokumenty musí být zaměstnanec seznámen při nástupu do práce a musí mu být po celou dobu práce u zaměstnavatele přístupné.
