O Češích se traduje, že si neustále na něco stěžují. Překvapivé jsou proto výsledky zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Dvě třetiny všech pracovníků jsou podle něj ve svém zaměstnání spokojeny. Velmi spokojeno bylo 20 procent a spíše spokojeno 46 procent z 516 dotázaných. „Výslovně nespokojených je velmi málo, pouze pět procent,“ říká autorka průzkumu Naděžda Čadová. Variantu „velmi nespokojen“ nevybral nikdo, „ani spokojeno, ani nespokojeno“ bylo 29 procent lidí.
Podle Čadové se však míra spokojenosti u jednotlivých skupin pracovníků liší. „Největší je mezi podnikateli a vedoucími zaměstnanci, dále u lidí s vyšším stupněm dosaženého vzdělání a lidí z vyšších příjmových skupin.“ V letošním roce se však poprvé stalo, že i mzda stačí více pracovníkům, než kolik si na její výši stěžuje.
Že byste se ke skupině spokojených sami nezařadili? Zamyslete se proč. „Spokojenost souvisí se zajímavostí práce, s možností využít své odborné schopnosti,“ říká Naděžda Čadová. Přispívá k ní také pocit užitečnosti a dobré vztahy na pracovišti.
V práci se mi nelíbí
Pokud vás práce nebaví, cítíte se otráveni a unaveni, ale neumíte pojmenovat konkrétní problém, zaměřte se na jednotlivosti. „Popřemýšlejte, zda je důvodem nedostatečná seberealizace, malá identifikace s pracovním místem a firmou, nebo jestli vám vadí mezilidské vztahy,“ radí Simona Fejglová z poradenské společnosti Personální servis. „Pokud se do zaměstnání přestáváte těšit, pak se postupně uzavíráte do sebe a hrozí vám frustrace,“ varuje. Ta se zpětně odrazí i v pracovním výkonu a následně třeba v ohodnocení.
Plzeňský psycholog Karel Bröckl rozlišuje dvě základní příčiny nespokojenosti. Vnější a vnitřní. „První se týká nedostatku něčeho, co je pro člověka významné a důležité, druhá je spojena s nenaplněním osobního očekávání,“ říká. Kromě nízkého platu nebo špatného kolektivu tak za svou nespokojeností často stojíme my sami. V takovém případě jsme to právě my, kdo ji může nejvíce ovlivnit. „Osobnost přirozeně optimistická se v práci cítí dobře jako všude jinde a ledasco snese. Naopak tvor nabručený se při sebemenším příkoří cítí ublíženě,“ popisuje pražský psycholog Jan Gruber.
„Pokud máte pocit, že je pracovní nespokojenost zaviněna především vašimi vnitřními důvody, je dobré s tím něco udělat, třeba navštívit konzultanta-psychoterapeuta.“
Důležité jsou vztahy s kolegy
Obtížnější bude „změnit“ okolí. Například mezilidské vztahy ovlivňují podle Jana Grubera naši pracovní spokojenost mnohem víc, než by se zdálo. „Uvádí se, že zejména v Česku jsou lidé pro dobré pracovní vztahy ochotni udělat a vydržet více, než je to obvyklé v ostatních kulturách,“ říká. Doporučuje proto věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby vztahy v týmu fungovaly. To není jen úkol manažerů, ale i řadových pracovníků.
Gruber upozorňuje na to, že míra spokojenosti se rozhodně nedá přepočítávat podle výše platu. „Můžeme si myslet, že lidé jsou v práci spokojenější, čím více peněz za ni dostávají. Není to tak docela pravda. Když dostaneme více peněz, rychle si zvykneme a v práci se cítíme stále stejně,“ vysvětluje.
Spokojenost se mzdou spíše záleží na tom, kolik bereme oproti ostatním, nebo zda za obtížnější práci dostáváme víc než za jednodušší. To se týká zejména odměn, jejichž nespravedlivé rozdělování může být příčinou mnoha vážných konfliktů a frustrací.
Nečekejte nesplnitelné
Pokud jste nespokojeni proto, že se některé pracovní podmínky liší od vašeho očekávání, zamyslete se, zda jsou vaše požadavky vůbec splnitelné. „Především je třeba uvažovat realisticky,“ říká Jan Gruber. „Může se nám stát, že zbytečně mlčky trpíme ve strachu, že zlepšení podmínek je nemožné. Jindy můžeme radikálně řešit situaci, která byla ještě docela únosná ve srovnání s tím, co přijde.“
Pokuste se proto najít střední cestu. Abyste dokázali situaci správně a s nadhledem zhodnotit, poproste o názor své přátele nebo se poraďte s odborníkem, například konzultantem v personálně poradenské společnosti. Ten vaše podmínky srovná s tím, co je na pracovním trhu obvyklé vzhledem k vaší kvalifikaci a zkušenostem.
Průzkum: Spokojenost se zaměstnáním
- Velmi spokojen 20 %
- Spíše spokojen 46 %
- Ani nespokojen, ani spokojen 29 %
- Spíše nespokojen 5 %
Poznámka: Velmi nespokojen 0 %
Zdroj: Výzkum CVVM, září 2006
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
