Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi: se stavem bankovnictví nejsme spokojeni!

aktualizováno 
Přístup k bankám v evropském měřítku i na domácím poli zkoumal průzkum, který pro společnost KPMG provedla agentura YouGov on-line mezi 2300 klienty bank v deseti evropských zemích. Jaký je stav bankovnictví v jednotlivých státech? Jak jsou klienti spokojeni se svými bankami a kolik jich hodlá změnit bankovní ústav v letošním roce? Co je hlavním důvodem změny banky a jaké jsou nejdůležitější faktory při jejím výběru? Jak dopadl výzkum celkově a jak v ČR?

Evropská unie v roce 2000 přijala Akční plán finančních služeb – nástroj k vytvoření jednotného trhu finančních služeb, který EU plánuje nastolit do konce roku 2005. Většina legislativních opatření – 37 ze 42 byla implementována. Přesto zejména v oblasti drobného bankovnictví zůstávají překážky – některé legislativní (např. různá míra ochrany spotřebitele), ale také možná daleko důležitější – kulturní  rozdíly, respektive rozdíly v přístupu k bankovnictví jako takovému, které jsou často historicky determinovány.

Jak je to tedy s poskytováním bankovních služeb v rámci EU? Jsou klienti spokojeni s dosavadním bankovním systémem? Jaká je situace občanů ČR ve srovnání s ostatními zeměmi? Jsou klienti připraveni na jednotný trh? Přejí si vznik panevropského bankovního systému? Preferují domácí, nebo zahraniční banky? Jsou připraveni uvažovat o využití služeb „cizích“ bank? Jaké výzvy čekají banky, které by se rozhodly vybudovat síť napříč EU?

Mají se české banky bát zahraniční konkurence? Čtěte ZDE.

Do výzkumu KPMG provedeného v únoru 2004 byli zahrnuti členové EU (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko, Nizozemí a Švédsko), nově přistupující země (Česká republika, Polsko) a Švýcarsko.

Jak jsou klienti spokojeni s bankovnictvím ve svých zemích? Chtějí panevropský bankovní systém?

Celkově je z dotázaných s bankovnictvím v dané zemi spokojeno 57%. Česká republika potom patří spolu s Polskem k podprůměru – zde je s bankovním systémem spokojeno pouze 34% (nespokojeno u nás 46 procent, zbytek neví). Ještě hůře je na tom Itálie – zde procento spokojených tvoří mizivých 14 procent, zatímco nespokojených 68. Příčinou je zřejmě především změna poplatkové politiky bank v oblasti internetbankingu.

Zdroj: KPMG

Jaký je přístup klientů bank k cizím bankovním ústavům? 53 procent dotázaných by preferovalo banku z vlastní země (ČR: 47% pro, 36% proti tvrzení, zbytek neví).  46 % si nepřeje vznik „panevropských superbank“ (výjimkou není ani ČR, vznik superbank by si zde nepřálo 50% dotázaných; výjimku ovšem naopak tvoří respondenti z Itálie a Španělska).

Na druhou stranu polovina respondentů souhlasila s tvrzením, že se bankovnictví musí změnit a více otevřít cizím bankám, 60 procent uvedlo, že by zvažovalo nákup finančního produktu cizí banky a 68 procent by podporovalo vznik jednotného trhu finančních služeb EU. Obecně lze říci, že v tomto případě se větší nespojenost s bankovnictvím a otevřenost cizím bankám  projevila v zemích jižní a východní Evropy.

Jak jsou klienti v jednotlivých státech spokojeni se svou „hlavní“ bankou?

Přestože neustále slýcháme nářky na banky (selhání při poskytování služeb, zpronevěry, případně jsou bankám vyčítány nadměrné zisky), hovoří výsledky průzkumu takto: 78 procent klientů ze zemí zahrnutých do průzkumu je spokojeno se svou bankou a jejími službami. Toto číslo může leckoho překvapit. Jde o průměr, čísla v jednotlivých zemích se samozřejmě značně liší (viz graf). K nejspokojenějším patří nizozemští (86%), švýcarští (84%), němečtí a švédští (83%) klienti, zatímco italští respondenti vykazují nejvyšší mírů nespokojenosti. V České republice jsou výsledky poněkud překvapivé – spokojenost se svou bankou projevilo celých 76 procent respondentů.

Zdroj: KPMG

Výzkum odhalil poměrně vysokou loajalitu klientů – 53 procent respondentů je u své banky přes deset let. Ve Velké Británii, Nizozemí či Francii je procento ještě vyšší 68 %. Naopak v České republice a Polsku se tato čísla pohybují kolem třiceti procent, což samozřejmě souvisí s faktem, že bankovnictví v těchto postkomunistických zemích je teprve zhruba patnáct let staré.
Výzkum tedy do jisté míry popírá zprávy o klientech v západní Evropě, kteří mění banky často.

 

Množství finančních institucí, jejichž služeb klient využívá

Počet společností Průměr ČR
1 20 % 21 %
2 31% 41%
3 24% 22%
4 12% 10%
5 4% 2%
více než 5 8% 4%

Zdroj: KPMG; odchylky od 100% jsou způsobeny zaokrouhlováním

Výzkum ukázal, že vVětšina klientů je k bankám loajální. Jaké je ale množství klientů, kteří mají "vztah" s vyšším počtem finančních institucí (zahrnuty jsou zejména depozitní, úvěrové, investiční a karetní produkty)? Služeb dvou až čtyř finančních institucí využívá 67 procent klientů (nejčastějším číslem je počet 2), zatímco produkty více než pěti institucí využívá pouhých osm procent; s jedním jediným finančním ústavem je spojeno 20% respondentů. Průměru se výrazně vymyká Velká Británie, kde služeb více než pěti poskytovatelů finančních služeb využívá téměř pětina lidí. Jde zřejmě o důsledek faktu, že zdejší trh je poměrně fragmentovaný a vysoce konkurenční. Česká republika si v tomto ukazateli nevede špatně – procento klientů využívajících služeb dvou až čtyř institucí je rovno 73.
 
Kolik klientů plánuje v tomto roce změnu banky?

Dále respondenti výzkumu odpovídali na otázku, zda uvažují o změně své „hlavní“ banky v následujících dvanácti měsících. Navzdory vysoké loajalitě odpovědělo v průměru 15% z nich „ano“. Nejvyšší procento potenciálních „přebíhajících“ klientů je v Itálii – 29 % (jde zřejmě o důsledek nové poplatkové politiky bank v oblasti internetového bankovnictví). Pro Italy jsou důležitými podněty pro změnu banky cena a nízké administrativní poplatky a sazby, zatímco v celoevropském průměru jsou hlavním stimulem „opakovaně špatné služby“.

České banky si účtují západní poplatky! Jak drahé jsou banky v ČR ve srovnání s ostatními? Více ZDE.

Dalšími nespokojenými jsou bankovní klienti v Polsku (o změně uvažuje 25%). Příčinu hledá studie ve stále se vyvíjejícim trhu s novými účastníky, kteří přicházejí s marketingovými kampaněmi a nižšími cenami.  Obyvatelé Polska reagují při změně banky na stejné podněty jako Italové – cenu a poplatky.

Nejméně se o cenu služeb zajímají klienti bank ve Velké Británii – jak bylo řečeno, trh je zde velmi konkurenční a existuje silná tradice bankovnictví bez poplatků (hlavních služeb).

Překvapivý je údaj z České republiky, kde je podle výzkumu počet lidí, kteří hodlají změnit bankovní ústav v příštím roce, ze všech zahrnutých států nejnižší – tvoří šest procent. Klientů nespokojených se svou bankou ale bylo zjištěno mezi respondenty z ČR 12 procent, nerozhodnutých 13 procent. Můžeme se tedy jen dohadovat, nakolik první uvedený údaj naznačuje spokojenost klientů a nakolik jejich rezignovanost. Mnoho lidí zřejmě odradí již představa nákladů a administrativy spojené se změnou banky.

Podle čeho Evropané vybírají banku?

Jsou to v první řadě nízké poplatky, na druhém místě dobré internetové bankovnictví a na třetím výhodné (konkurenceschopné) úrokové sazby. Internetové bankovnictví se tedy umístilo vysoko. I zde je ale situace rozdílná – například obyvatelé Švédska či Nizozemí jej tradičně řadí na první místo.

Půjčky v Evropě: důvod pro optimismus i obezřetnost

Využíváte půjček, abyste překlenuli období do další výplaty?

 Frekvence Průměr ČR
často 4% 6%
někdy

13%

13%
zřídka 21% 19%
nikdy 62% 61%

Zdroj: KPMG;odchylky od 100% jsou způsobeny zaokrouhlováním

Výzkum v oblasti zadlužení odhalil výrazné odchylky v přístupu jednotlivých zemí. 46 procent respondentů nemá žádné dluhy (vyjma hypotéky). Nejméně zadlužená je Itálie (59%), Švýcarsko (57%) a Španělsko (55%). Naopak Švédové patří k nejvíce zadluženým (pouze 30% nemá žádné dluhy). Následují je obyvatelé velké Británie a Francie (pouze 38 a 39% bez dluhů). V posledních dvou jmenovaných zemích je 26 a 28 procent respondentů znepokojeno výši svých dluhů, naproti tomu takto „opatrných“ je ve Švédsku pouze jedenáct procent.

Často nebo někdy si od výplaty do výplaty půjčuje 17 procent respondentů (v ČR 19%).  V tomto ukazateli byly rozdíly mezi národy velice malé. Výzkum rovněž odhalil obavu o schopnost splácet hypoteční úvěry, a to u sedmnácti procent respondentů. Zde se vymyká průměru pouze Španělsko, kde tuto obavu sdílí 37 procent dotázaných.  

Shrnutí: jižní a východní Evropa je otevřenější

Výzkum společnosti KPMG ukázal, že spokojenost s bankovním systémem je v zemích jižní a východní Evropy nižší než v jiných zemích a vstup cizích bank je zde vnímán jako impuls pro zlepšení. Jaké jsou důvody? Bankovnictví v těchto zemích bylo v minulosti nedostatečné (týká se zejm. východní Evropy), klienti musejí platit spoustu poplatků a mnohé zahraniční banky již zde operují (např. v Polsku je 90% ve vlastnictví zahraničních bank, ve Španělsku se výrazně projevují Barclays, Deutsche Bank a ING). Potenciální vstup by zde tedy měli zájemci jednodušší, proti ovšem hrají jiné faktory. Rozbor ČNB pro a proti vstupu nových bank do EU naleznete ZDE. Výzkum zároveň ukázal, že klienti nemají příliš dobré povědomí o zahraničních bankách - celkově pouze 52% dotázaných dokázalo jmenovat alespoň jednu z nich. Průměr vysoce převyšuje pouze Španělsko a Švýcarsko. Další rada pro banky, které by měly zájem expandovat, je tedy zřejmá - až na zmíněné dvě země je lépe operovat pod místní "značkou".

Souhlasíte s výsledky výzkumu? Jak byste na dané otázky odpověděli vy? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

reklama


 

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Vše, co je dobré vědět o hypotékách. A rady, jak na ně

Ilustrační snímek

Do loňského října stačilo žadatelům o hypotéku 10 % z vlastních zdrojů. Zásahy České národní banky nakonec vedly k...

Nízké úrokové sazby je třeba využít teď. Půjdou nahoru, říká ekonom

Martin Mašát

„Rekordně nízké úroky u delších fixací hypoték či úvěrů se vyplatí využít už teď,“ doporučuje Martin Mašát, ekonom...

Do několika měsíců zdraží spotřební a hypoteční úvěry, míní odborníci

Ilustrační snímek

Centrální banka na začátku srpna vůbec poprvé od roku 2008 zvýšila základní úrokové sazby. Tímto svým krokem zdražila...

Další nabídka

Kurzy.cz

Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina
Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina

1 milion korun činí nejvyšší výhra aktuálního slosování. MFČR zveřejnilo na svých stránkách kompletní výherní listinu h... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.