Evropská unie v roce 2000 přijala Akční plán finančních služeb – nástroj k vytvoření jednotného trhu finančních služeb, který EU plánuje nastolit do konce roku 2005. Většina legislativních opatření – 37 ze 42 byla implementována. Přesto zejména v oblasti drobného bankovnictví zůstávají překážky – některé legislativní (např. různá míra ochrany spotřebitele), ale také možná daleko důležitější – kulturní rozdíly, respektive rozdíly v přístupu k bankovnictví jako takovému, které jsou často historicky determinovány.
Jak je to tedy s poskytováním bankovních služeb v rámci EU? Jsou klienti spokojeni s dosavadním bankovním systémem? Jaká je situace občanů ČR ve srovnání s ostatními zeměmi? Jsou klienti připraveni na jednotný trh? Přejí si vznik panevropského bankovního systému? Preferují domácí, nebo zahraniční banky? Jsou připraveni uvažovat o využití služeb „cizích“ bank? Jaké výzvy čekají banky, které by se rozhodly vybudovat síť napříč EU?
|
Mají se české banky bát zahraniční konkurence? Čtěte ZDE. |
Do výzkumu KPMG provedeného v únoru 2004 byli zahrnuti členové EU (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko, Nizozemí a Švédsko), nově přistupující země (Česká republika, Polsko) a Švýcarsko.
Jak jsou klienti spokojeni s bankovnictvím ve svých zemích? Chtějí panevropský bankovní systém?
Celkově je z dotázaných s bankovnictvím v dané zemi spokojeno 57%. Česká republika potom patří spolu s Polskem k podprůměru – zde je s bankovním systémem spokojeno pouze 34% (nespokojeno u nás 46 procent, zbytek neví). Ještě hůře je na tom Itálie – zde procento spokojených tvoří mizivých 14 procent, zatímco nespokojených 68. Příčinou je zřejmě především změna poplatkové politiky bank v oblasti internetbankingu.
Zdroj: KPMG
Jaký je přístup klientů bank k cizím bankovním ústavům? 53 procent dotázaných by preferovalo banku z vlastní země (ČR: 47% pro, 36% proti tvrzení, zbytek neví). 46 % si nepřeje vznik „panevropských superbank“ (výjimkou není ani ČR, vznik superbank by si zde nepřálo 50% dotázaných; výjimku ovšem naopak tvoří respondenti z Itálie a Španělska).
Na druhou stranu polovina respondentů souhlasila s tvrzením, že se bankovnictví musí změnit a více otevřít cizím bankám, 60 procent uvedlo, že by zvažovalo nákup finančního produktu cizí banky a 68 procent by podporovalo vznik jednotného trhu finančních služeb EU. Obecně lze říci, že v tomto případě se větší nespojenost s bankovnictvím a otevřenost cizím bankám projevila v zemích jižní a východní Evropy.
Jak jsou klienti v jednotlivých státech spokojeni se svou „hlavní“ bankou?
Přestože neustále slýcháme nářky na banky (selhání při poskytování služeb, zpronevěry, případně jsou bankám vyčítány nadměrné zisky), hovoří výsledky průzkumu takto: 78 procent klientů ze zemí zahrnutých do průzkumu je spokojeno se svou bankou a jejími službami. Toto číslo může leckoho překvapit. Jde o průměr, čísla v jednotlivých zemích se samozřejmě značně liší (viz graf). K nejspokojenějším patří nizozemští (86%), švýcarští (84%), němečtí a švédští (83%) klienti, zatímco italští respondenti vykazují nejvyšší mírů nespokojenosti. V České republice jsou výsledky poněkud překvapivé – spokojenost se svou bankou projevilo celých 76 procent respondentů.
Zdroj: KPMG
Výzkum odhalil poměrně vysokou loajalitu klientů – 53 procent respondentů je u své banky přes deset let. Ve Velké Británii, Nizozemí či Francii je procento ještě vyšší 68 %. Naopak v České republice a Polsku se tato čísla pohybují kolem třiceti procent, což samozřejmě souvisí s faktem, že bankovnictví v těchto postkomunistických zemích je teprve zhruba patnáct let staré.
Výzkum tedy do jisté míry popírá zprávy o klientech v západní Evropě, kteří mění banky často.
|
Množství finančních institucí, jejichž služeb klient využívá | ||
| Počet společností | Průměr | ČR |
| 1 | 20 % | 21 % |
| 2 | 31% | 41% |
| 3 | 24% | 22% |
| 4 | 12% | 10% |
| 5 | 4% | 2% |
| více než 5 | 8% | 4% |
|
Zdroj: KPMG; odchylky od 100% jsou způsobeny zaokrouhlováním | ||
Kolik klientů plánuje v tomto roce změnu banky?
Dále respondenti výzkumu odpovídali na otázku, zda uvažují o změně své „hlavní“ banky v následujících dvanácti měsících. Navzdory vysoké loajalitě odpovědělo v průměru 15% z nich „ano“. Nejvyšší procento potenciálních „přebíhajících“ klientů je v Itálii – 29 % (jde zřejmě o důsledek nové poplatkové politiky bank v oblasti internetového bankovnictví). Pro Italy jsou důležitými podněty pro změnu banky cena a nízké administrativní poplatky a sazby, zatímco v celoevropském průměru jsou hlavním stimulem „opakovaně špatné služby“.
|
České banky si účtují západní poplatky! Jak drahé jsou banky v ČR ve srovnání s ostatními? Více ZDE. |
Nejméně se o cenu služeb zajímají klienti bank ve Velké Británii – jak bylo řečeno, trh je zde velmi konkurenční a existuje silná tradice bankovnictví bez poplatků (hlavních služeb).
Překvapivý je údaj z České republiky, kde je podle výzkumu počet lidí, kteří hodlají změnit bankovní ústav v příštím roce, ze všech zahrnutých států nejnižší – tvoří šest procent. Klientů nespokojených se svou bankou ale bylo zjištěno mezi respondenty z ČR 12 procent, nerozhodnutých 13 procent. Můžeme se tedy jen dohadovat, nakolik první uvedený údaj naznačuje spokojenost klientů a nakolik jejich rezignovanost. Mnoho lidí zřejmě odradí již představa nákladů a administrativy spojené se změnou banky.
Podle čeho Evropané vybírají banku?
Jsou to v první řadě nízké poplatky, na druhém místě dobré internetové bankovnictví a na třetím výhodné (konkurenceschopné) úrokové sazby. Internetové bankovnictví se tedy umístilo vysoko. I zde je ale situace rozdílná – například obyvatelé Švédska či Nizozemí jej tradičně řadí na první místo.
Půjčky v Evropě: důvod pro optimismus i obezřetnost
|
Využíváte půjček, abyste překlenuli období do další výplaty? | ||
| Frekvence | Průměr | ČR |
| často | 4% | 6% |
| někdy |
13% |
13% |
| zřídka | 21% | 19% |
| nikdy | 62% | 61% |
|
Zdroj: KPMG;odchylky od 100% jsou způsobeny zaokrouhlováním | ||
Často nebo někdy si od výplaty do výplaty půjčuje 17 procent respondentů (v ČR 19%). V tomto ukazateli byly rozdíly mezi národy velice malé. Výzkum rovněž odhalil obavu o schopnost splácet hypoteční úvěry, a to u sedmnácti procent respondentů. Zde se vymyká průměru pouze Španělsko, kde tuto obavu sdílí 37 procent dotázaných.
Shrnutí: jižní a východní Evropa je otevřenější
Výzkum společnosti KPMG ukázal, že spokojenost s bankovním systémem je v zemích jižní a východní Evropy nižší než v jiných zemích a vstup cizích bank je zde vnímán jako impuls pro zlepšení. Jaké jsou důvody? Bankovnictví v těchto zemích bylo v minulosti nedostatečné (týká se zejm. východní Evropy), klienti musejí platit spoustu poplatků a mnohé zahraniční banky již zde operují (např. v Polsku je 90% ve vlastnictví zahraničních bank, ve Španělsku se výrazně projevují Barclays, Deutsche Bank a ING). Potenciální vstup by zde tedy měli zájemci jednodušší, proti ovšem hrají jiné faktory. Rozbor ČNB pro a proti vstupu nových bank do EU naleznete ZDE. Výzkum zároveň ukázal, že klienti nemají příliš dobré povědomí o zahraničních bankách - celkově pouze 52% dotázaných dokázalo jmenovat alespoň jednu z nich. Průměr vysoce převyšuje pouze Španělsko a Švýcarsko. Další rada pro banky, které by měly zájem expandovat, je tedy zřejmá - až na zmíněné dvě země je lépe operovat pod místní "značkou".
Souhlasíte s výsledky výzkumu? Jak byste na dané otázky odpověděli vy? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.
reklama
