Nejvíc lidí míří za prací do Prahy a Středočeského kraje. Ve středních Čechách přibylo jen za první tři čtvrtletí loňského roku přes deset tisíc obyvatel. „Motivace odejít za lepším místem a výdělkem poslední dobou vzrůstá,“ říká sociolog Lubor Tvrdý z VŠB-Technické univerzity Ostrava. Připomíná však, že odvahu zkusit to jinde mají především mladí lidé do třiceti let. „Často odejdou studovat do jiného města a pak tam zůstanou. Zvyknou si, osamostatní se. Anebo se popřípadě vydají i dál do světa,“ vysvětluje Tvrdý.
Dělníci raději dojíždějí
Při rozhodování, zda opustit domov a přátele, hraje roli i výše nabízeného výdělku. Jak tvrdí ředitel personální agentury GVC Marketing Jindřich Vaněk, za platem od třiceti tisíc korun nahoru se lidé obvykle ochotně přestěhují nebo alespoň dojíždějí. Snadnější je to pro vysokoškoláky a různé specialisty, kteří si mohou vybírat z většího množství nabídek.
„U dělníků je poptávka hlavně po kvalifikovaných odbornících, například po obráběčích, kteří umějí pracovat na strojích řízených počítačem,“ poznamenává Jindřich Vaněk. Dělníci, jejichž příjem je nižší než u vysokoškoláků, dávají před úplným přestěhováním přednost podnájmu na ubytovně a dojíždění za rodinou o víkendech.
Stěhování je drahé
Petr Otáhal z Ostravy se před rokem chystal za prací do Kolína. „Když jsem si však ověřil náklady na bydlení v podnájmu, spočítal jsem si, že se mi to nevyplatí,“ popisuje. Nefungující trh s byty a náklady spojené se stěhováním jsou další věcí, která Čechy od změny bydliště odrazuje.
Psycholožka Ludmila Mrkvicová míní, že roli hraje i tradice. „Tady jsem žil, budu žít a snažit se pracovat. A když už si někdo najde zaměstnání mimo region, většinou je to spíše muž, který pak za rodinou dojíždí. Aby se stěhovaly za prací celé rodiny, jako je tomu třeba v Anglii, je u nás výjimečné,“ uvádí psycholožka.
Lepší společenské vazby
U lidí, kteří mají stálou práci, nemusí být neochota stěhovat se za lepším vždy na škodu. „Častým stěhováním za prací je známá hlavně Amerika. Jenže tam jsou mezi lidmi často mnohem horší sociální vazby. Hluboká přátelství na celá léta se tam až tak nepěstují. Češi jsou více vázaní na rodinu, přátele a místo, kde mají kořeny,“ podotýká sociolog Lubor Tvrdý.
Rozdíly se však dají vysledovat i mezi českými regiony. Podle průzkumů trhu práce dávají zejména obyvatelé Vysočiny přednost rodinné pospolitosti před vysokými výdělky. Také v Ústeckém kraji, kde je velký problém nalézt dobře placené místo, nechtějí tři pětiny lidí o stěhování za prací ani slyšet. Plzeňští zase raději dojíždějí denně do Prahy, než by se přestěhovali. Personalistka Kateřina Pečínková dodává, že v tomto směru jsou mnohem mobilnější Poláci či Slováci.
Zjistěte, kde je o vaši profesi zájem
Nevíte, ve kterém regionu máte šanci uspět? Pro základní orientaci se podívejte na integrovaný portál ministerstva práce na internetové adrese: www.portal.mpsv.cz. Najdete tam aktuální nabídku všech úřadů práce v ČR.
