Češi v zahraničí: zkušenosti k nezaplacení

Stěhovat se za prací se českým zaměstnancům příliš nechce. Výjimkou v tomto směru jsou dočasné zahraniční pobyty manažerů v mezinárodních firmách. Odhaduje se, že během kalendářního roku vycestuje na profesní stáž několik stovek pracovníků.

Zřejmě nelze očekávat, že by se tuzemští zaměstnanci po vstupu České republiky do Evropské unie stěhovali za prací více než nyní. Odlišně však lze situaci posuzovat u skupiny lidí, kteří odjíždějí do zahraničí za konkrétním pracovním místem. Samozřejmě musí perfektně ovládat jazyk dané země. Jinak je pobyt v zahraničí po jazykové stránce spíše přínosem pro jejich děti.

Je těžké se přizpůsobit? Záleží na zemi

Dokážou se Češi alespoň částečně přizpůsobit prostředí a kultuře jiné země? Záleží na tom, co jim konkrétní stát přichystá. Například americká kultura je tvořena směsí kulturních vlivů a lidé různých národností do ní takzvaně zapadnou lépe. Tento názor potvrzuje Daniel Mach, marketingový ředitel jedné z amerických firem, které obchodují i na českém trhu. Strávil dva roky v americkém Dallasu. "Líbila se mi naprosto otevřená komunikace směrem ke kolegům i k nejvyššímu vedení

Úspěšným v práci? Vylepšete své dosavadní zkušenosti v zahraničí!

společnosti. Svůj účel to plnilo zvláště při rozhodování," říká Daniel Mach. Předpokladem pro tuto otevřenou komunikaci však podle něho byla naprostá důvěra, něco na způsob presumpce neviny. "Dokud člověk nezklame a nepochybí, není žádný důvod mu nedůvěřovat," vysvětluje. Američané jsou zvyklí se v životě často stěhovat, a tak velmi snadno a bezprostředně navazují i osobní kontakty, které se pěstují hlavně mezi sousedy. "Na druhou stranu to vede k určité povrchnosti v mezilidských vztazích, protože není čas vybudovat hlubší a dlouhodobější vazby," upozorňuje Daniel Mach. Zkušenost manažerů trávících svůj profesní pobyt v Evropě je mírně odlišná. Záleží na zemi, kde stáž trávíte. Rozdíl je například mezi Nizozemskem, Dánskem a třeba německy mluvícími zeměmi. Společnost bývá v evropských zemích daleko uzavřenější a nepanuje zde ochota někoho mezi sebe přijmout. Týká se to především roviny osobních vztahů, splynutí s prostředím je obtížnější. Napomáhá tomu i omezená doba pobytu.

Proč pobyt v zahraničí?

Vyšší plat prý není to hlavní, proč pracovat v zahraničí. Alespoň to uvádějí manažeři, kteří odešli do ciziny a v zahraniční firmě dosáhli na jednu z klíčových pracovních pozic. Podobná prohlášení se týkají i dočasného zahraničního pobytu. Lidé na vyšších pracovních pozicích hledají kromě finančního ohodnocení také nové zkušenosti, chtějí poznat jinou kulturu a metody řízení. Důležitou motivací je i postup v kariérním žebříčku. Každý manažer, který takový pobyt absolvoval, je automaticky pro firmu cennější, protože si přivezl mnoho těžce sdělitelných zkušeností. Manažeři se shodují v tom, že člověk díky praxi v zahraničí získá nadhled, umí se na problémy podívat z různých stran, je přístupnější. Návrat domů z vyspělé země je také zajímavý pro srovnání odlišného způsobu života.

Volné víkendy

Jan Dobiáš pracoval rok v evropské centrále jedné americké společnosti ve švýcarském Lausanne. "Lákalo mě hlavně hledání jiných způsobů řešení pracovních situací, než jak bylo zvykem tady v Čechách," vysvětluje svůj motiv pracovat v zahraničí Dobiáš. Protože zažil velmi intenzivně bouřlivé začátky nového pracovního systému v Česku po listopadu 1989, byl prý překvapený, jak přísně se ve Švýcarsku dodržuje pracovní doba, a naopak neexistuje práce o víkendech. "V pracovní době se skutečně pracuje, panuje tam velká kázeň. Ve Švýcarsku je však při pracovním vytížení téměř nereálné splynout s místním prostředím," vypráví Jan Dobiáš, jehož rodina žila v komunitě cizinců, kteří přicestovali do Švýcarska za prací. Vzájemně mezi nimi panovala naprosto otevřená a kamarádská komunikace. Hlavním pojítkem však byly děti, které spolu chodily do stejné školy. A tak se z rodičů stali známí. Nezáleželo na tom, kdo odkud přišel: Asie, Amerika, Evropa, bylo to úplně jedno. A v práci to bylo téměř stejné. "Z původní americké firemní kultury tam mnoho nezbylo. Bylo to však dáno tím, že ve Švýcarsku téměř žádní Američané nepracovali." Po- dle Dobiáše to byla úžasná zkušenost a rád by ještě nějakou podobnou získal.