České a zahraniční dluhopisové fondy

Jsme v období, kdy se akciové trhy nacházejí na dlouhodobých minimech, kdy ekonomiky vyspělých států jsou ve stadiu recese či jen mírného a nevýrazného oživení, kdy úrokové míry jsou na nízkých úrovních a podařilo se stlačit inflaci. Takovéto podmínky přesně hrají do karet dluhopisovým fondům. Nedůvěra v akciové tituly odvádí pozornost investorů k jiným druhům investic.

Dluhopisové fondy jsou hned „v řadě“ a mnoho investorů v nich vidí dostatečnou alternativu alespoň do doby, než dojde k oživení na akciových trzích. Velké množství dluhopisových fondů v různých třídách rizikovosti, geografického a sektorového zaměření představuje široké možnosti pro většinu investorů.

Pokles úrokových měr, které dosahují svých minim (v USA, EMU i v České republice) znamenal pro dluhopisové fondy růst kapitálového výnosu. Tento trend lze pozorovat v posledních dvou třech letech, nicméně musíme připomenout, že ani úrokové míry nemohou klesat do nekonečna a investoři zvyklí na velký kapitálový výnos svých dluhopisových fondů mohou být v následujících letech zklamáni.

V České republice je v současné době nabízeno přes sto dluhopisových fondů: dvanáct českých fondů (viz tabulka) a 114 zahraničních  dluhopisových fondů získalo od Komise pro cenné papíry povolení podnikat v České republice.  Největší český fond je Sporobond investiční společnosti ISČS, který spravuje přes šest miliard Kč aktiv z celkových 15,5 miliard spravovaných v českých dluhopisových fondech. To představuje 40% tržní podíl. Za ním je IKS Dluhopisový s 26 procentním podílem na trhu. Typické portfolio konzervativního českého dluhopisového fondu obsahuje 50 až 65 % českých dluhopisů (hlavně vládních dluhopisů se střední dobou splatnosti), okolo 25 % zahraničních dluhopisů emitentů z OECD a 10 až 20 % hotovosti a vkladů.

Název fondu

Výkonnost za 6 měsíců Výkonnost za 1 rok Výkonnost za 2 roky Poplatek za správu

Čistá aktiva (mil Kč.)

ISČS-Trendbond 0,05% N/A N/A 0,0% 573,8
CitiBond Czech Fund 5,78% 9,61% 13,98% 1,5% 537,0
ČP Invest-Fond korporátních dluhopisů 6,12% 6,81% -9,55% 1,5% 304,5
IKS Dluhopisový 3,05% 6,69% 14,29% 1,3% 3 962,1
Živnobanka-Obligační fond 1,67%* N/A N/A 1,5% 1 715,8
1.IN Dluhopisový fond 4,53% 9,93% 12,95% 1,5% 768,3
ISČS-Sporobond 4,86% 8,27% 12,76% 2,0% 6 003,5
ČSOB český dluhopisový 3,80% 5,42% 11,20% 1,2% 60,7
ČP Invest-Fond státních dluhopisů 3,80% N/A N/A 1,5% 57,5
ISČS-Bondinvest 4,04% 7,59% 12,11% 1,5% 366,3
NEWTON konzervativní 5,40% 8,41% 12,18% 1,4% 2,4
IKS Plus bondový -0,63% 0,96% 2,50% 2,0% 1 135,6
Zdroj: Fincentrum, * fond byl otevřen 12. 4. 2002

Zájem českých investorů o dluhopisové fondy kopíruje světový trend, ale z jiných důvodů. V České republice je investování do fondů na nízké úrovni (např. ve srovnání se zeměmi EU jako Portugalsko, Řecko) a postupně přicházíme „na chuť“ podílovým fondům. U nás nejsou masivní posuny od akciových fondů k méně rizikovým, ale přesuny od depozit k podílovým fondům, a to především fondům peněžního trhu a konzervativním fondům dluhopisovým. Tyto fondy nabízejí relativně bezpečné investování s vyššími výnosy než na termínovaných vkladech a jiných depozitních produktech. Masivnímu přílivu prostředků do fondu Sporobond napomáhají hlavně současné převody vkladních knížek České spořitelny.

Pozitivní je snaha České spořitelny přesvědčit retailové klienty, aby své prostředky namísto do depozit vložili do podílových fondů. Současným aktuálním tématem českých investičních společností je snaha o vzdělávání investorů s cílem zvýšit podíl prostředků v podílových fondech. V budoucnu, po oživení akciových trhů, by takový trend přinesl investičním společnostem značné zisky. Po vstupu do EU bude také důležitá velikost spravovaného majetku, neboť pouze „velké“ společnosti z trhu v České republice budou moci konkurovat nepoměrně větším evropským správcům. Malým českým správcům nezbude pravděpodobně jiná možnost než sloučení s jinými společnostmi.

Analytici předpovídají českým dluhopisovým fondům ještě po dobu jednoho či dvou let období vyšších výnosů, což pramení z potenciálu k dalšímu snižování úrokových sazeb a mírného oživení v celé Evropě. Po těchto dvou letech by však mělo přijít období růstu úrokových sazeb a následná stagnace, i vzhledem k členství v EU a požadované fiskální konsolidaci, což vymaže kapitálový výnos českých dluhopisových fondů a jistě bude znamenat zklamání u českých investorů a další posuny v alokaci finančních prostředků.

Některé fondy vidí významný potenciál v oblasti střední Evropy, kde úrokové sazby v Polsku a Maďarsku jsou nad sazbami v EMU a musí tedy před přijetím do Evropské unie dojít k jejich přizpůsobení. Na tomto poklesu úrokových měr by měly opět profitovat dluhopisové fondy (např. ISČS Trendbond a IKS Dluhopisový).

Zahraniční fondy

Tabulku zahraničních fondů můžete nalézt na této adrese: >>Zahraniční fondy<<. Jak již bylo řečeno, přes stovku zahraničních fondů je nabízeno v České republice, průměr jejich výnosů za poslední rok je 2,98%, průměr výnosů padesáti nejlepších však dosahuje již 7,27%. Nejlepší zahraniční fondy dosahovaly za poslední rok výnosů i nad deset procent. 

Název fondu

Výkonnost za poslední rok
ABN AMRO Asia Bond 15,43%
Erste Sparinvest Danubia-Rent KAP 14,10%
KBC Renta Czechrenta KAP 12,37%
ING český fond obligací 11,53%
Conseq Invest Dluhopisový Fond 11,22%
Capital Invest Central Europe Bond (V) 11,01%
JB Dollar Bond Fund (B) 10,11%
Zdroj: Fincentrum

V zahraničí jsou striktněji definované styly fondů, jejich investiční zaměření. Máme tak fondy vládních obligací, fondy dluhopisů municipalit, fondy globální, evropské, „emerging markets“, fondy dluhopisů kvalitních emitentů, junk bond fondy (spekulativní dluhopisy),…

Situace a vývoj dluhopisových fondů v Evropě a v USA jsou si do jisté míry podobné (i když ne vždy platí pozitivní korelace mezi vývojem na trhu dluhopisů v Evropě a v USA). Současná krize akciových trhů nutí investory přesunovat prostředky do jiných instrumentů, kde se jako nejbližší alternativa nabízejí dluhopisové fondy. I velcí institucionální investoři jako penzijní fondy a pojišťovny museli převést svá aktiva a stali se tak významnými podílníky zejména konzervativních dluhopisových fondů. Nicméně očekávaný přechod z recese k oživení a následný růst úrokových sazeb bude jistě znamenat, že ani dluhopisové fondy v zahraničí nebudou dosahovat dvojciferných výnosů. Dalšími aspekty jsou např. inflace a zhoršující fiskální disciplína některých evropských zemí.

Problematiku dluhopisových fondů bychom mohli uzavřít tvrzením, že tyto fondy hrají důležitou roli při diverzifikaci a v horizontu dvou až tří let by neměly chybět v portfoliu žádného investora.

>>Zpět na 1. část<<

Investujete do podílových fondů. Převedli jste své vklady v bance do dluhopisových fondů? Myslíte si, že dluhopisové fondy mají v České republice budoucnost? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti.