Pro mě to budou druhé Vánoce s dítětem a již teď vím, že na ně nezapomenu. Ty loňské jsem si užívala na mateřské, všichni mě obskakovali, jako čerstvá matka jsem neměla žádnou vánoční povinnost kromě rozbalování dárků. Letos už tak úplně čerstvá nejsem. Nabalily se na mě veškeré úkoly pracující matky. Nemám umytá okna, vánoční výzdobu bych označila za nedokonalou a na stole chybí adventní věnec.
Naštěstí jsem se naučila žít s myšlenkou, že úplně všechno se zvládnout nedá. Dělám tedy jen to, co je nezbytně nutné. A hle, ono to taky jde. Dárky nakupuji průběžně od srpna, nepeču - vždyť žádná z vánočních návštěv nepřijde s prázdnou. A vánoční úklid probíhá neustále během roku.
Okna umyta v červenci, netřeba je čistit v prosinci v minus deseti stupních. Jediné, co si nenechám ujít, jsou vánoční trhy v některém z evropských měst. To abych tu sváteční atmosféru zcela neignorovala.
Snažím se to všechno zvládnout bez stresu. S domácím úklidem si hlavu nelámu, s malými dětmi stejně nic dlouho uklizené nezůstane. Přestože část cukroví kupuji od profesionálů, snažím se dcerám vštípit, že je to krásná tradice, peču s nimi nejméně tři druhy doma a moc si to užíváme. S manželem si dopřáváme první vánoční svařák a pálíme františky.
S rodinou také chodíme na adventní koncerty, vyrábíme adventní věnce, zkrátka si vybíráme jen to, co nás baví. Ani s dárky to nepřeháním. Téměř všechny nakupuji v předstihu už od září přes internet, protože nemám ráda předvánoční šílenství v nákupních centrech. Mohu je tak začít balit už na konci listopadu - pouštím si k tomu po večerech oblíbené filmy a moc mě to baví. Advent tak prožívám ve vánoční náladě a naprosté pohodě.
Na Štědrý den a první svátek vánoční jsme celá rodina pohromadě, poté prcháme na chalupu do Krušných hor. Tam lyžujeme, odpočíváme a plánujeme Silvestra, který slavíme s kamarády. A v práci? To je vždy hektické období, ale i zde se řídím heslem, že nic se nemá přehánět. Za roky praxe jsem vůči stresům poměrně odolná a už to tolik neřeším. Co jsem přes rok nestihla, během pár týdnů určitě nedoženu.
Protože vánoční období patří v maloobchodě k zákaznicky nejsilnějším, znamená pro mne spíše vyšší pracovní nasazení než relaxaci a lenošení. Abych je zvládla doma i v práci, potřebuji toleranci a podporu ze strany partnera a rodičů. Oceňuji, jak mi pomáhají s nakupováním dárků, úklidem i přípravou cukroví a sváteční tabule.
Štědrý den slavíme typicky česky - v podvečer se celá rodina sejde u večeře, pak se přesune ke stromečku, kde si rozdáme dárky. Po tom všem se usadíme u televizní pohádky. Následující den je pro mě snad jediný sváteční, protože 26. prosince už opět mířím do práce. A je po všem.
Abych se z Vánoc a pracovního vypětí před koncem roku nezbláznila, zavedla jsem jednoduchá pravidla. Tím prvním je nechat na pár dní chaos za sebou a vyrazit na hory - před Vánocemi tam bývají ideální lyžařské podmínky a málo lidí.
Další pravidlo je vybrat si jen ty domácí činnosti, které mě vysloveně těší, což je pečení cukroví a výzdoba domu. Na velký vánoční úklid si najímám profesionály. Naučila jsem se vážit si svého času a neplýtvat jím na takové věci, jako je třeba drhnutí koberců. Od toho jsou úklidové firmy, které tu práci stejně udělají lépe.
No a dárky nakupuji v září, abych se vyhnula prosincovému šílení - to je poslední zásada. Vyzkoušela jsem už také odjet s rodinou na Vánoce mimo velkoměsto a musím říci, že i to je fajn.
V posledních letech se řídím třemi zásadami, které mi pomáhají prožít svátky v klidu. Zaprvé: smířím se s tím, že Vánoce jsou prostě spojené se stresem. I když budu mít dárky nakoupené předem, opět je budu balit na poslední chvíli, v práci mě zase překvapí úkoly, které bude třeba vyřešit do svátků, znovu zapomenu koupit nějakou drobnost, kterou budu nutně potřebovat na Štědrý den, a zase budeme mít křivý stromeček.
Zadruhé: neuklízím. Dělám to v průběhu roku. Před Ježíškem si nemusím na nic hrát. A v práci bude největší klid na uklízení první dny v lednu.
Za třetí: nepeču. Babičky jsou potěšené, že nám udělaly radost, my si pochutnáme na tom nejlepším cukroví a všichni jsou spokojeni. Jenom ty perníčky s dětmi udělám, to je náš rituál.
Vánoce jsou pro mne dobou zklidnění a pohody. Žádný stres ani v práci, ani doma. Naopak, plánuji si více volna než jindy. Před pár lety, kdy jsem ztratila blízké, se kterými jsem prožívala Vánoce a rodinnou pohodu, se něco změnilo. Najednou bylo vše jiné. Ztracený rituál se vrátil až s příchodem dětí.
Letos jsem se na Vánoce naladila zavčas, tudíž je vše v klidu. Doma máme vánoční atmosféru od konce listopadu, užíváme si svíčky, koledy a odpočinek. Před pár dny jsem byla s dětmi a přáteli na horách, dostatečně daleko od nákupních center a předvánočního shonu. Dárky pořizuji v průběhu roku, cukroví je u nás spíše symbolické, o Vánocích není potřeba jíst více než jindy, stejně tak to nepřeháním s úklidem. Nejvíc se těším na tradice, klid a hlavně na tu dětskou radost z dárků.
