Přibližně do poloviny devadesátých let byla při výuce cizích jazyků převážně používána gramaticko-překladová metoda. Jejím základem byl důraz kladený na gramatiku a překlad do mateřského jazyka. Tradiční ukázkou této metody je mnohým dobře známé zkoušení slovíček před tabulí, kdy zkoušený žák musel překládat jedno slovo za druhým, "jako když bičem mrská". Převážná část vyučovací hodiny probíhala v českém jazyce. Žáci překládali do češtiny, učitel dával v mateřštině pokyny a vysvětloval nové gramatické jevy. Ke zmíněné vyučovací metodě neodmyslitelně patřily i klasické učebnice, od jejichž skladby se odvíjela náplň jazykové hodiny. Struktura hodin cizího jazyka bývala podobná - na začátku zopakování slovíček, dle pokynů učebnice následovalo vysvětlení nové gramatiky, krátká gramatická cvičení a nakonec domácí úkol se zadáním naučit se novou slovní zásobu. Nejčastěji mluvil v hodinách učitel, žáci se po vyvolání dostali ke slovu jen občas. Tyto vyučovací praktiky se dnes v hodinách cizího jazyka ještě uplatňují, ale naštěstí se stávají stále vzácnějším jevem.
Komunikace je základem
"Dnes je výuka původní gramaticko-překladovou metodou již překonána. Většina jazykových škol dnes využívá takzvanou komunikativní metodu, která klade největší důraz především na komunikaci studentů v cizím jazyce. Tomu je přizpůsobena i náplň vyučovací hodiny," říká Lenka Pokorná, senior lektorka Překladatelského
Využijte dobu dovolené či prázdnin k zdokonalení cizýho jazyka! Více v přiloženém článku ZDE! |
Zapojte smysly
Projít v průběhu vyučovací hodiny dva sloupce slovíček, pak jejich výslovnost, tak dnes učení slovní zásoby již většinou nevypadá. Pokud se dnes učíte nová slovíčka, tak v kontextu, nikoli izolovaně. Do výuky jsou zapojovány smyslové vjemy. Studenti pracují s obrázky, poslouchají rozhovory a mají možnost si spoustu věcí osahat. Díky zapojení smyslových vjemů mohou studenti mnohem intenzivněji vnímat probíraná témata a slovíčka, která se zároveň uchovávají v dlouhodobé paměti. "Když se student učí například názvy druhů koření v cizím jazyce, může lektor jednotlivé druhy koření přinést na ukázku. Studenti si ke koření přivoní, mohou si je osahat, a dokonce porovnávat jejich vzhled, čímž se jim pak nové slovíčko vybaví mnohem lépe," říká Lenka Pokorná, senior lektorka Překladatelského servisu skřivánek.
Gramatika v kontextu
Ani gramatika dnes není přednesem pravidel a výjimek v českém jazyce a následným procvičením podle učebnice. "Studenti se dnes v jazykové hodině učí gramatiku v kontextu. Zkoušejí odvodit gramatické pravidlo sami, vyvodí ho například z kreativního cvičení nebo po přečtení článku. Kvalitní a zkušený učitel žáky k pravidlu dovede," říká senior lektorka Lenka Pokorná. V gramaticko-překladové metodě je typický postup: "představení gramatického pravidla, poté příklady jeho aplikace", v komunikativní metodě platí: "nejdříve nová gramatika představená v kontextu, pak studentovo samostatné vyvození gramatického pravidla a procvičení".
Učení může být zábava
Cílem komunikativní metody je umět používat cizí jazyk, nebát se mluvit, třebaže zpočátku s chybami. Skutečnost, zda žák čtenému článku porozuměl, nemusíte zjistit pouze tím, zda je schopen jej přeložit do mateřského jazyka. Porozumění se dá ověřit i mnohem přirozenějším způsobem - otázkami k článku, diskusí či vlastním převyprávěním. Vkaždém případě je třeba při volbě učebního postupu přihlédnout k individualitě studentů. Někteří studenti upřednostňují gramaticko-překladovou metodu, se kterou již mají předchozí zkušenost, a mohou mít s komunikativním přístupem zpočátku problém. Je třeba jim ukázat výhody takového přístupu. Díky propracovanému systému dnešní výuky, kterou navíc zajišťuje kvalitní lektor, se učení cizích jazyků může stát spíše zábavou než nutným zlem.