Malý plat, nepříjemný šéf a řada dalších problémů v práci, na to žehrají pracovníci nejčastěji. Dělají však něco pro to, aby se to změnilo? Odpověď není jednoznačná, ale obecně platí, že v dalším vzdělávání zatím za vyspělými státy pokulháváme. Podle sociologa Pavla Kuchaře právě neochota pracovat na sobě a dále se učit brání lepšímu uplatnění lidí na trhu práce.
Úspěšné firmy investují do zaměstnanců
Zatímco dřív vynakládaly firmy značné peníze na školení pracovníků, byť jim mnohdy žádné praktické výsledky vyjma stmelení kolektivu nepřineslo, dnes už to není tak úplně pravda. Výjimkou jsou jen zahraniční firmy a velmi úspěšné české společnosti. Ty si uvědomují, že investice do lidí je rychle návratná. Navíc možnost dalšího vzdělávání mnohdy "drží" podle sociologických výzkumů zaměstnance u firmy stejně pevně jako mzdové ohodnocení.
Podle studie společnosti PricewaterhouseCoopers Školení a rozvoj v České republice 2001 vynakládají firmy, které patří v České republice podle žebříčku TOP 100 k nejúspěšnějším, na další vzdělávaní pracovníků ročně mezi 2446 až 4781 korun. To však ještě nic neříká o efektivitě vložených peněz, důležité je kam a s jakým efektem peníze přijdou. "Strategický přístup ke vzdělávání zaměstnanců je významným a dlouhodobým nástrojem ke zvyšování konkurenceschopnosti společnosti.
Umožňuje, aby společnost minimalizovala zbytečné a neužitečné investice a plýtvání financemi určenými na školení. Mnoha společnostem by prospěla jak analýza struktury investic do školení, tak jejich přínosů pro dosahování firemních cílů," míní Iva Šubrtová, senior manažerka oddělení Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers.
Iniciativa vítána
Většinou však firmy na dalším vzdělávání lidí šetří, buď proto, že nemají peníze, nebo je nepovažují za důležité. Výdaje na celoživotní vzdělávání jsou v tuzemsku nanejvýš poloviční, než je tomu v zemích EU. Ten, kdo chce do sebe investovat sám i po skončení školy, má mnoho možností. Vedle různých rekvalifikačních a krátkodobých kurzů si může doplnit vzdělání na středních či vysokých školách.
Studium na nich není věkově omezeno, vedle prezenční (denní) formy lze v kombinovaném studiu skloubit práci se studiem či zvolit některý z kurzů takzvaného celoživotního vzdělávání. To organizují některé vysoké školy jako placenou formu dalšího vzdělávání v dvou- až čtyřsemestrových kurzech. Rozšířit nebo získat zcela novou kvalifikaci lze snadno i v rekvalifikačních kurzech. Jsou zaměřeny na ekonomické vzdělávání, například účetnictví či daňové poradenství, na služby či získání výučních listů. Ještě než začne zájemce vybírat kurz, měl by si ujasnit, kam směřuje, v jakém oboru a na jakém místě by chtěl perspektivně pracovat.
Určitě neuškodí poptat se odborníků na perspektivy jednotlivých oborů - například úřady práce už signalizují nadbytek účetních či celních deklarantů, přitom řada vzdělávacích institucí právě tyto rekvalifikační kurzy stále nabízí. Důležité je zmapovat také dobře nabídku. Ta se liší výrazně cenami i náplní kurzů - důležité je, aby měl kurz akreditaci ministerstva školství mláděže a tělovýchovy.
Věk nerozhoduje
Věk by neměl být rozhodně překážkou dalšího studia, byť se mozek zdráhá přijímat nové věci ještě vehementněji než v mládí. Lidé, kteří si nevěří a nechtějí konfrontovat své schopnosti učit se s podstatně mladšími, mají dvě možnosti: vybírat kurz pro starší, což zejména u jazyků a práce s počítačem některé firmy nabízejí, nebo se vzdělávat po internetu formou takzvaného elearningu. V tom případě bariéry opadávají, každý studuje vlastním tempem. Při interaktivních typech kurzů mají účastníci k dispozici vlastního lektora, se kterým konzultují všechny problémy. "Cílem studia je, aby ten, kdo se vzdělává, dosáhl potřebných znalostí, dovedností a kompetencí, a ne aby mu vzdělávající instituce převedla, jak je neschopný, a ze studia ho vyřadila," míní předseda České asociace distančního univerzitního vzdělávání Jan Lojda.
Samostudium je podle jeho mínění nejefektivnější formou celoživotního vzdělávání. "Redukuje náklady a umožňuje současně školit, informovat a trénovat velké skupiny lidí současně," říká Jan Lojda. Jako příklad uvádí British Railways, které dokázaly využít distančního vzdělávání k proškolení 90 000 zaměstnanců takřka ve stejném časovém období při velmi podstatném snížení nákladů.
Ani samostudium například formou e-learningu však není samo o sobě zázrakem. Efektivnost on-line výuky velmi záleží na tom, jak je organizována. "Rozumných výsledků dosahují převážně instituce, které při výuce využívají principů distančního studia. Důležité je stanovení správného rozsahu tréninku a jeho omezení na nejmenší potřebnou míru (ani dospělý se neučí, až na výjimky, rád). Pozornost je třeba věnovat přiměřenés studijní zátěži a stanovení jasné studijní cesty, opomenout nelze pozitivní stimulaci pro udržení studenta při samostudiu," říká Jan Lojda.
Užitečné kontakty
* www.rekvalifikace.com
* www.mpsv.cz
