K útoku na srdce obchodního a obranného systému USA neexistuje v minulosti srovnatelná událost, která by mu odpovídala rozsahem a důsledky. Přesto lze využít paralely v chování investorů na nejdůležitějších trzích světa při krizích „nedávné“ minulosti. Základní důvody vzniku novodobých finančních krizí jsou dva: nedokonalost finančního systému nebo silné vnější vlivy. Od začátku devadesát let minulého století svět zažil krizi obou typů. Následující případ v mnohém připomíná současnost.
Když v srpnu 1990 obsadila vojska íráckého prezidenta Saddáma Husajna Kuvajt, v sázce byla ropa. Oba státy totiž patří mezi její nejvýznamnější producenty. Cena ropy Brent během dvou měsíců od invaze vzrostla o 65% na 40 dolarů za barel. Patrně tato skutečnost (a zničující důsledky vysoké ceny této strategické suroviny na ekonomiky světa) donutila jednat nejsilnější mocnosti o nápravě situace. Mezitím poklesl americký akciový index DJIA o 18%, Nasdaq o 22% a vzrostla cena zlata o přibližně o 10%. Spojenecká letadla vpadla v polovině ledna 1991 do Perského zálivu a provedla operaci Pouštní bouře. V tomto případě válka v Zálivu znamenala obrat v ekonomické situaci USA – ekonomika, která prožila dvě čtvrtletí recese, se vzchopila. Ve Spojených státech silně vzrostla spotřebitelská důvěra, cena ropy rychle klesla pod úrovně před invazí, akciové indexy začaly prudce posilovat. Pozitivní reakci Američanů na válečný konflikt (zejména rychlé obnovení spotřebitelské důvěry) lze vysvětlit jejich souhlasem s útokem spojeneckých sil, který řešil kromě znovunabytí svobody Kuvajtu také palčivé globální ekonomické problémy. Válka navíc zuřila daleko od amerických příbytků a byla velmi rychlá.
Válečný konflikt znamená většinou zásadní změnu v perspektivách jednotlivých ekonomických sektorů. V prvních šesti měsících po událostech v Perském zálivu poklesly tržby amerických aerolinek z letecké dopravy přes Atlantik o 20%, u vnitrostátních letů činil úbytek 5%. Celosvětová doprava v roce 1991 poklesla o 4%, byl to dosud jediný meziroční pokles od zavedení statistik. Akcie aerolinek poklesly během tří měsíců o 25%. Podobně dopadly bankovní tituly, které válka v Zálivu zastihla uprostřed krize hypotečního financování. Jejich kurz poklesl od ledna do října 1991 o 35 procent.
Druhý typ krize postihl Rusko, které nebylo v srpnu 1998 kvůli obrovské vnitřní i vnější zadluženosti schopné splácet své závazky. Důsledkem byl krach cen ruských dluhopisů a následně akcií. Pomoc ze strany mezinárodních institucí již nedokázala odvrátit rozšíření sentimentu na ostatní méně rozvinuté trhy (demonstruji na 28% poklesu indexu PX 50 v průběhu září a října 1998). Oslabení státních dluhopisů méně vyspělých trhů nakonec zasáhlo také rozvinuté trhy ve formě krachu amerického hedge fondu LTCM, který z obrovských ztrát musela zachránit jedna z poboček FED.
Americkou ekonomiku dnes drží nad hladinou spotřeba obyvatelstva. Centrální banky v čele s americkým FED, které tvoří páteř architektury finančního systému, jsou odhodlány dodat v dobách nejistoty potřebnou likviditu do systému. Po snížení základních úrokových sazeb ze strany FED a ECB je stále pro další uvolnění měnové politiky prostor. Je však otázkou, jestli redukce sazeb pomůže (z důvodu zpoždění svého vlivu) ekonomice USA. Minimálně však přispěje ke stabilizaci kapitálového trhu. Další expanzivní kroky je možné očekávat ve fiskální oblasti, mimo růstu státních výdajů také pokles daňového zatížení. Případný úspěch nebo neúspěch opatření se projeví na kapitálovém trhu. Růst akciového trhu po válce v Perském zálivu započal více než šest měsíců před reálným oživením americké ekonomiky.
Krátkodobý propad akciového trhu je veden panickým chováním části investorů. Investor by se měl v nejbližších týdnech vyvarovat nákupu akcií cyklických odvětví (např. automobilový průmysl, hotelové služby), aerolinek nebo výrobců dopravních letadel. Pokles se nevyhne ani bankovním titulům. Ze situace by měly profitovat kromě zástupců „válečného průmyslu“ také defensivní sektory (výrobci léčiv, zboží základní potřeby a rozvodné společnosti), v delším období paradoxně rovněž pojišťovny z důvodu vyššího přílivu nových pojistek. Obnovení poptávky po kvalitním software, zálohách dat a modernizace stávajícího počítačového vybavení z důvodu vyšší bezpečnosti by mohly pomoci oživit technologický sektor. Dlouhodobá dynamika (nejen) americké ekonomiky by neměla teroristickými útoky ani lokálním válečným konfliktem příliš utrpět. Zvláště poté, co sdružení vývozců ropy OPEC přislíbilo výkon funkce stabilizátora na trhu s ropou.
V nejistých dobách přinášejí individuální investice často obrovské ztráty, lepší strategií je vložit důvěru do rukou manažerů podílových fondů. V první fázi doporučuji zejména investice do fondů dluhopisových a balancovaných, po stabilizaci cen akcií také do fondů akciových.
Jaké budou podle Vás dlouhodobé dopady krize na finanční trhy? Je dnes výhodné investovat do dluhopisových a balancovaných fondů? Napište nám svůj názor!
 |
