Ženy, které se o práci paní na hlídání ucházejí, musejí být mírné a klidné povahy. Potřebné vlohy pro práci s dětmi se ověřují psychologickým testem. Jeho výsledky jsou však doplněny i osobním pohovorem s uchazečkou.
"Většinou se pozná hned, zda se žena na tuto práci hodí. Na prvním místě u ní musí být zájem o dítě, ne peníze.“ O práci chův se většinou ucházejí zdravotní sestry a učitelky, případně studentky. Výjimkou nejsou ani ženy, jimž jejich vlastní děti už odrostly.
Základem jsou sympatie
Pokud adeptka uspěje, najde agentura rodinu, které by mohla její osobnost vyhovovat, a domluví schůzku. Na té se rodiče s chůvou vzájemně seznamují a hledají, zda jsou mezi nimi vzájemné sympatie. "Hodně napoví, jak se ke slečně na hlídání chová matka,“ doplňuje Eva Hniličková. Součástí schůzky bývá návštěva bydliště rodiny.
Chůva také musí poznat, jaký režim mají děti
I s nimi musí adeptka najít společnou řeč a zjistit, zda mezi ní a jimi nepanuje blok, který by znemožnil spolupráci. Pokud mezi ní a rodinou vznikne oboustranná náklonnost, dohodnou se detaily spolupráce.
Základním kamenem práce je pak program. "Já jsem měla štěstí a vždy jsem měla možnost si ho sestavit sama,“ říká Eva Hniličková a doplňuje, že i tak je závislý na mnoha faktorech. Například povinnostech dětí, pokud docházejí do zájmových kroužků, důležité také jsou individuální požadavky rodičů. "Například pokud umím hrát na nějaký hudební nástroj, mohou si klienti přát, abych to naučila i jejich ratolesti. Rozhodně musím při přípravě programu uplatnit svou kreativitu, a to i když rodiče dají souhlas s tím, abych se s dítětem pohybovala jen v okolí domu.“
Program je samozřejmě potřeba také uzpůsobit tak, aby to dítě bavilo. Jeho možnosti rozšiřuje, pokud rodiče chůvě zapůjčí automobil, pak může s dětmi při dobrém počasí podniknout i větší výlety.
Hlídání dětí je veliká odpovědnost, a proto musí být chůva připravena řešit i nenadálé situace. "Já jsem naštěstí žádnou vyloženě kritickou situaci neřešila, ale člověk musí minimalizovat nebezpečí a musí být schopen je zvládnout. Jednou jsem tak svěřené holčičce objevila alergii,“ říká. Během dne je chůva ve spojení s matkou, které dává vědět, co právě s dětmi dělá a zda jsou v pořádku.
Chůvy nejsou hospodyně
Žádné typické problémy podle Evy Hniličkové chůva řešit nemusí. "Jen jednou se mi však například stalo, že rodiče měli trochu arogantní přístup, vyžadovali například, abych celé rodině leštila boty. Jinak jsem naštěstí měla velmi příjemné klienty.“
Dnes už je pravidlem, že se paní na hlídání skutečně starají pouze o děti a klienti od nich nevyžadují, aby ještě navíc uklízely dům, jako se to stávalo dříve. "Úklid je úplně jiná práce, a navíc při hlídání dětí má člověk velikou odpovědnost za dítě, nemůže je nechat někde spát a jít jinam umývat okna,“ vysvětluje.
Nutnou podmínkou k výkonu práce chůvy je také vybudování vztahu mezi ní a dětmi. "Já jsem se s dětmi vždy velmi rychle sžila, jednou jsem se až bála, že by mohla maminka žárlit,“ směje se Eva Hniličková, která se s některými svými bývalými klienty dodnes občas navštěvuje. "Když se o dítě staráte od narození téměř tři roky, jen tak na to nezapomenete.“
Jak pracuje chůva
-
Pracovní den
Ráno přijdu k rodině, obstarám děti a vyslechnu přání a pokyny matky. Pak pracuji podle svého programu. -
Relaxace
Sportuji nebo relaxuji s přítelem. -
Další vzdělávání
Pokud zná chůva zdravovědu, je to jedině dobře. Ze své zkušenosti vím, že chůva potřebuje spíše všeobecné znalosti. -
Studium
Žádný studijní obor pro chůvy neexistuje. V této profesi často pracují absolventky oborů pro zdravotní sestry nebo učitelky a vychovatelky.
