Chválou nešetřete, kritikou neplýtvejte

Pokud vše ve firmě běží jako po drátku, považuje se to za samozřejmost. Slova chvály nezazní často, ani když se povede něco výjimečného. Přitom právě uznání je hnacím motorem výkonu zaměstnance. Zato kritikou, tou mnozí šéfové nešetří. Chvála a kritika by však měly být na pracovišti rovnocennými partnery.

Řada zaměstnavatelů je toho názoru, že lidé vlastně mohou být rádi, že vůbec nějakou práci mají. Proč by je za její správné odvedení ještě měli chválit? Vždyť zaměstnanci je třeba pořád šlapat na paty, jinak by v práci jen chytal lelky. Je lepší pracovníka chválit, nebo kritizovat? "Obojí," říká Pavel Kolouch z poradenské společnosti CI Consulting, která se zabývá firemní kulturou. "Nejde o to co, ale jak, a hlavně proč chválit nebo kritizovat. Obojí má své zákonitosti, přinejmenším povinnou opodstatněnost. Kritizovat někoho, jen abych zdůraznil svoji velikost, je manažerská sebevražda," říká.

Když chválit, tak upřímně

"Schopnost vyjadřovat uznání a pochvalu za dobře vykonanou práci je důležitým momentem vztahu nadřízeného k podřízenému," říká Alena Hájková ze vzdělávací agentury Style. Podle ní pochvala správně provedené práce podporuje úsilí chváleného k lepšímu výkonu, posiluje sebedůvěru a zvyšuje jeho spokojenost.

Naučte se kritiku přijímat...Dobře podaná kritika může být i vaší motivací.

"Zaměstnanci potřebují vědět, že o ně má zaměstnavatel zájem, že jsou důležitou součástí pracovního kolektivu a platní členové firmy," dodává. Spravedlivé hodnocení ovlivňuje dobrý pocit, radost z vykonané práce a zadostiučinění. "Pochvala ale musí být upřímná a konkrétní," připomíná Pavel Kolouch. "Neměla by být samoúčelná, za každou cenu, prostě proto, že si pan vedoucí přečetl v příručce, že se to má. Zaměstnanci jsou totiž velmi citliví na jakékoli neupřímnosti. A je skoro jedno, jestli pochvalné, nebo kritické, stejně vycítí, co tím sledujete, nebo zastíráte."

Rady a návody? Ano, ale zvažte i srdce

Existuje spousta knih a návodů, jak správně kritizovat zaměstnance. "Všem však chybí jedna podstatná věc," tvrdí Pavel Kolouch. "Kdykoli se totiž něco dělá podle nějaké osnovy, chybí tam projev emocí, které jsou základem srozumitelnosti." Člověk, který dokáže své emoce dobře skrývat, by si měl podle Koloucha uvědomit,

Pravidla chvály
1. Chvalte upřímně, ne proto, že od zaměstnance něco potřebujete nebo že se to má.
2. Slova uznání mají větší váhu, jsou-li pronesena před celým kolektivem.
3. Chvalte i drobnosti, což vyžaduje pravidelné sledování výkonů podřízených.

Pravidla kritiky
1. Kritizujte hned po zjištění nedostatku, ale až opadnou emoce, nejlépe mezi čtyřma očima.
2. Neschovávejte si prohřešky do zásoby, abyste je na dotyčného vychrlili najednou.
3. Buďte věcní, nezaměňujte kritiku s osobním útokem.

že když je bude skrývat i před nejbližšími spolupracovníky, bude pro ně nečitelný. "Osobně považuji za lepší upřímné a autentické vynadání než nějakou nacvičenou komedii podle sebelepšího scénáře. Přesto je třeba mít na paměti dvě věci, na něž se v rozjitřené atmosféře kritiky často zapomíná: na její věcnost a navrácení se do roviny spolupráce a vzájemného respektu, aby bylo jasno, že se kritikou nerozcházíme lidsky. Prostě je jen třeba něco udělat jinak," dodává Kolouch. Kritizující by se měl také nejdříve zamyslet nad tím, proč zaměstnanec chybuje. Možná dostal příkazy zprostředkovaně přes dva další vedoucí pracovníky, kteří informaci také pochopili po svém, a k němu se dostala již zkreslená. Špatně provedená práce je pak spíše důsledkem chybné komunikace. V takovém případě je zapotřebí sebereflexe, při neoprávněné kritice i dostatek statečnosti přiznat svůj omyl. Tím vedoucí pracovník neztrácí autoritu, jak se řada z nich domnívá. Naopak, vzbudí sympatie tím, že se projeví jako (chybující) člověk.

Zachovejte nepříteli jeho tvář

Kritizovat někoho je nejlepší mezi čtyřma očima. "Máme větší šanci, že se druhá osoba nebude hned chtít bránit, zatímco na veřejnosti jí nic jiného nezbude. Japonci mají dobré pravidlo: i svému nepříteli se vždy snaží zachovat tvář. Koneckonců nevíte, kdy s tímto člověkem budete muset znovu spolupracovat," říká Halka Baláčková, lektorka manažerských dovedností. Říkat také jenom to, že se mi "něco nelíbí", je pro většinu lidí velmi destruktivní. "Nikdo totiž neví, co s tím pak má dělat. A tato bezvýchodnost nás přivádí k zuřivosti, případně se u nás vyvine zášť k tomu, kdo kritizuje," varuje Halka Baláčková. Šéfové by také měli být ve své kritice velmi konkrétní - jasně a otevřeně sdělit, co se jim nelíbí a co konkrétně je třeba s tím udělat.