Hodnocení druhých bývá výrazně subjektivní. První dojem o člověku se utvoří během 30 sekund až čtyř minut setkání a může ovlivnit na dlouhou dobu. Zakládá se na pocitech, stereotypech a úsudcích bez racionálního základu.
Podle výzkumů se na vyvolání určitého dojmu nejvíce podílí vzhled a hlas, obsah sdělení je zastoupen v mnohem menší míře. Jednou ze základních chyb při posuzování lidí je takzvaný haló-efekt.
Výkladů tohoto termínu je více. Psychologický slovník ho definuje jako globální chybu v posuzování lidí. To znamená, že jednotlivý rys vztáhneme na celkový dojem. Například posuzovaný mluví pomalu a z toho si někdo vyvodí, že má obecně pomalé pracovní tempo. Důvodem však může být bolest v krku, únava či intenzivní přemýšlení a podobně.
Přesto jsme na základě i nepodstatného detailu spojeného s haló-efektem přesvědčeni, že právě tato vlastnost či chování daného člověka vystihuje. Proto je důležité si uvědomit, že haló-efekt může mít skutečně kladný či záporný dopad. Personalista pozitivně ohodnotí sebevědomé vystupování a komunikativnost kandidáta a promítá to do představy o jeho budoucím pracovním výkonu...
Často však může jít jen o obratné "mluvky", kteří na náročnější pozici selžou. Aby se haló-efekt minimalizoval, je lepší vidět hodnoceného vícekrát a ve více situacích. Rozhodně pomůže postřeh dalšího hodnotitele, kdy více očí více vidí.
