Ročně jsou to tisíce případů, kdy se klienti obrátí na svou banku s žádostí o pomoc: „Omylem jsem poslal peníze na jiný účet. Co mám dělat?“ Tak se nedávno ptal i Aleš na zákaznické lince své banky. Kamarádovi posílal 20 tisíc korun, které mu dlužil. Když ani třetí den nebyly peníze na účtu, zkontroloval zadanou platbu. A zjistil, že při vypisování příkazu k úhradě v internetovém bankovnictví spletl kód banky.
„Banka mi poradila, abych sepsal žádost o vrácení platby a pak už komunikovala s bankou, kam jsem omylem peníze poslal,“ popisuje dvaačtyřicetiletý muž. Své peníze měl zpátky na účtu zhruba do týdne od nahlášení. „Měl jsem štěstí, někdy prý bývá vymáhání peněz komplikované,“ dodává Aleš. Za pomoc s návratem peněz jeho banka žádný poplatek neúčtovala.
Ale některé banky mohou jistý poplatek za pomoc klientovi účtovat. „V loňském roce jsme řešili téměř 600 reklamací tohoto charakteru. K zahájení reklamace je v naší bance potřeba písemná žádost klienta. Poplatek je účtován podle našeho standardního sazebníku, u individuálních klientů a živnostníků je to 300 korun, u firemních klientů pak 500 korun,“ říká tiskový mluvčí UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Petr Plocek.
Čím dříve klient zjistí svou chybu a vzniklou situaci řeší, tím lépe. Pokud platba ještě nebyla odeslána z banky, může klient po dohodě s bankou platbu odvolat. „Pokud je platba již odeslána, pak je vhodné ověřit, zda účet v příslušné bance existuje. Pokud neexistuje, je tato banka povinna prostředky vrátit zpět v plné výši,“ říká tiskový mluvčí Sberbank Radim Kovács, podle něhož se peníze z neexistujícího účtu vrací do dvou či tří dnů, někdy i pěti.
„Posílala jsem poplatek za televizní přijímač a omylem jsem nadiktovala při zadávání trvalého příkazu místo nuly jedničku. Asi za tři dny se mi platba vrátila na účet. Nejprve jsem nevěděla, proč mi někdo posílá 135 korun, ale pak jsem si všimla, že je transakce označena jako vrácená platba,“ říká klientka Kateřina.
Nejčastěji lidé zadají špatný kód banky
Nejčastěji dělají lidé chybu v kombinaci čísla účtu a kódu banky. Důvodem chyby je nepozornost při vyplňování platebního příkazu, kdy plátce použije neaktuální údaje o příjemci nebo zkopíruje z historie omylem jiný platební příkaz, případně vyplní údaje podle chybně obdržených instrukcí od příjemce. V řadě případů se však platba skutečně vrací.
„Čísla účtů používaných v České republice jsou povinně konstruována podle algoritmu Modulo 11. Je téměř nemožné odeslat peníze na cizí účet jediným překlepem v předčíslí nebo čísle účtu. Odesílatel by se musel splést nejméně ve dvou číslicích, a to tak, aby náhodně trefil výpočet algoritmu,“ říká Alena Nováková z Expobank.
Mnohem častějším případem je podle Aleny Novákové omyl v kódu banky, kdy klient zadá správné číslo účtu, ale kód jiné banky. A uváděné číslo účtu v té jiné bance existuje. To pak jsou prostředky připsány na účet nic netušícího příjemce.
„Lidé na výzvu, aby peníze vrátili, většinou zareagují a vzápětí částku posílají zpátky, protože chápou, že splést se je lidské a taková věc se může stát,“ říká Pavel Vlček z mBank. Zkušenost s tím má Radim Kovács. „Jednou mi takto na účtu přistálo 600 tisíc korun, hezká částka. Za dva dny mi ale volali z banky, abych ji co nejdříve poslal zpět, jinak že se dopouštím trestného činu. Takže peníze putovaly nazpět. A to už tak veselé pro mě nebylo,“ svěřuje se mladý muž.
Trestný čin zatajení věci
Pokud klientovi příchozí platbou a jejím odesláním zpět vzniknou náklady, například u zahraničních plateb, může vrácenou částku o tyto náklady ponížit. „Klienti, kteří obdrželi na účet nečekanou platbu, se mohou obrátit o radu a pomoc na nás, nebo to mohou vyřešit sami tak, že na účet, ze kterého jim byly peníze poslány, pošlou symbolickou částku, třeba korunu a ve zprávě pro příjemce uvedou informaci, že obdrželi platbu, která evidentně nebyla adresována jim. Takto mohou odesílatele nejrychleji a nejjednodušeji kontaktovat,“ radí Zdeněk Kovář z Fio banky.
Pokud omylem získanou čásku dotyčný vrátit nechce, nebo nemůže, protože už ji utratil, hrozí mu postih za bezdůvodné obohacení a může se dopustit až trestného činu zatajení věci. Banka má pak právo sdělit žadateli, který platbu omylem poslal jinam, identifikační údaje o příjemci. Je to podle zákona č. 21/1992 Sb. O bankách v platném znění. A s těmi pak už může podat žalobu.
„Jestliže plátce prokazatelně doloží svůj omyl v bankovním spojení, je banka povinna mu základní identifikační údaje vydat,“ tvrdí Tomáš Zavoral z Raiffeisen bank, podle něhož je navíc klient každé banky povinen kontrolovat pohyby na svém účtu a nemělo by se stát, že se o přijetí částky nedozví.
Některé banky za prozrazení identifikačních údajů klienta, který peníze obdržel, vybírají poplatky. „Pomůžeme klientovi při získávání identifikačních údajů o neoprávněném příjemci, stojí to 250 korun. V případě, že neoprávněný příjemce peněz nereaguje na žádnou výzvu, může klient zvážit právní kroky,“ říká Klára Pačesová z České spořitelny.
Chybný variabilní symbol řeší klient sám
Pokud klient v rámci platby uvede chybný variabilní symbol, je zapotřebí kontaktovat přímo příjemce, zda i bez tohoto údaje dokáže platbu správně přiřadit. „V GE Money Bank je variabilní symbol důležitý při odesílání financí na kreditní kartu. Když se klient splete, může nás telefonicky, písemně nebo na pobočce kontaktovat, nahlásit údaje o platbě a my ji přiřadíme pod správný symbol,“ říká Lucie Policarová z tiskového oddělení GE Money Bank.
Podle tiskové mluvčí Pavly Hávové evidují v ČSOB a ERA měsíčně několik stovek žádostí o navrácení částky chybně provedené platební transakce. „Nejlepší způsob, jak této situaci předejít, je nespěchat a před odesláním zadané údaje pečlivě zkontrolovat. Platí dvakrát měř, jednou řež,“ dodává Pavla Hávová.
