Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím se dříve v českých zemích platilo a co se dalo z výplaty koupit

  0:20aktualizováno  0:20
Také vám vadí, když si lidé kolem vás stěžují na stávající dobu a ekonomickou situaci a říkají, že dříve bylo lépe? Podívejte se s námi, kolik si vydělal rolník v 10. století nebo úředník za T. G. Masaryka a kolik z výdělku zaplatil za základní potraviny a ošacení. Výsledky budete určitě překvapeni.

10., 11., 12. století – denár


  • 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní


13. století – denár, takzvaný plecháč neboli brakteát

  • 2 až 4 plecháče = kus sýra
  • 12 plecháčů = jehně
  • 120 plecháčů = pytel žita v době hladu 


14. století - groš (12 haléřů neboli parvů)


  • 2 haléře  = jedno vejce
  • 2 až 32 haléřů = slepice (dražší byla v Praze)
  • 1 groš = kus másla nebo sýra
  • 1 groš = nůž
  • 3 groše = sekyra
  • 3 až 8 grošů = boty
  • 5 až 29 grošů = vepř
  • 22 až 55 grošů = kráva
  • 50 grošů = pluh

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 16 nebo 20 grošů týdně
  • nádeník 4 nebo 6 grošů týdně


15. století - groš (7 peněz nebo 14 haléřů)


  • 12 haléřů až 1 groš = slepice
  • 1 groš 18 cihel
  • 2 groše 2 peníze = korec ovsa
  • 5 grošů = strych pšenice
  • 6 grošů = vůz písku
  • 6 grošů = uzda
  • 15 grošů = kabátec
  • 24 až 40 grošů = kráva
  • 30 grošů = sud piva
  • 120 grošů = kůň  

Kolik si tehdy vydělali?

  • noční hlídač 1/2 groše denně
  • pacholek 1 1/2 groše denně
  • tesař na Karlštejně 2 groše denně
  • ponocný 7 grošů týdně


16. století - groš, tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 1 groš = uzda
  • 3 groše = hrábě
  • 4 1/2 groše = strych ovsa
  • 5 grošů kopa vajec
  • 9 až 12 grošů = sud piva
  • 15 grošů = chomout
  • 18 grošů = boty
  • 45 grošů = korec žita

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 3 groše denně
  • havíř 6 grošů týdně
  • šafářka 210 grošů ročně


17. století  - tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 3 1/2 krejcaru = loket plátna
  • 5 krejcarů = slepice
  • 14 krejcarů = sáh dříví
  • 15 krejcarů = kopa vajec
  • (2. polovina století)

Kolik si tehdy vydělali?

  • havíř a tesař 1 zlatník týdně
  • nádeník 8 krejcarů denně


18. století - tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule


  • 4 až 5 krejcarů = libra hovězího
  • 48 krejcarů = střevíce
  • 7 zlatek = kráva
  • 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • tesař mistr 9 1/2 krejcaru týdně
  • tovaryš 7 krejcarů týdně


19. století - tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, koruny, rakouská měna


  • 15 krejcarů = slepice
  • 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec
  • 12 až 32 zlatek = sud piva
  • 60 až 100 zlatek = kráva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně
  • tovaryš 42 až 48 krejcarů denně
  • nádeník 18 až 24 krejcarů denně


20. století - koruny


Ceny v Kč za: rok 1921 rok 1939 rok 1949 rok 1969 rok 1989 rok 1999
jedno vejce 1,20 0,70 3 1 1,20 2,15
půllitr piva 1,60 1,45 3,20 1,70 2,50 7,40
kg hovězí zadní 16 14,40 48 29 46 138
pánské boty 216 89 458 170 347 1312
 

Kolik si tehdy vydělali?

  • rok 1921 - kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně, vyšší úředník 20 tisíc korun ročně
  • rok 1939 - průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun
  • rok 1949 - zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně
  • rok 1969 - roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun
  • rok 1989 - průměrný měsíční příjem 3161 korun
  • rok 1999 - průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc korun

Téma bylo zpracováno z archivů Národního musea.

Žilo se lidem dříve lépe než dnes? Vyměnili byste svou současnou situaci s rolníkem z dob Marie Terezie nebo s úředníkem z dob T. G. Masaryka?

 

Autor:


Nejčtenější

Když postavila dílnu, nechtěl tam ani pes. Dnes má tisíce zákazníků

„Venkovský styl je vlastně takové moje vidění světa. Žiji tak, proto to ze mě...

Vyučila se pánskou krejčovou a vydělávala si tím, že šila trička z kvalitního českého materiálu. Pak začalo v Česku...

Česká schizofrenie kvůli euru. Doma ho nechceme, v cizině mu věříme

Ilustrační snímek

Češi jsou podle Eurobarometeru největšími odpůrci eura. Aktuální průzkum České bankovní asociace ovšem náš vztah k...



KVÍZ: Máte přehled, co vás čeká, kdybyste stavěli dům?

Ilustrační snímek

Vyznat se ve všech potřebných krocích kolem stavby rodinného domu není vůbec snadné. Víte, kdy je potřeba zajít na...

PŘEHLEDNĚ: Kdy zaměstnavatel musí uznat a odškodnit úraz jako pracovní

Ilustrační snímek

Aby mohl být úraz zaměstnance považován za pracovní, musí být splněno několik podmínek. Především se úraz musí stát při...

Prošlapu spoustu bot, říká žena, která za svou práci dostala ocenění

Zuzana Šťastná

Denně nachodí deset kilometrů. V parcích, kolem supermarketů, u dopravních křižovatek. Tam všude hledá děti a mladé...

Další z rubriky

ANALÝZA: Bydlení je v Česku drahé. Proč tomu tak je, glosují experti

Ilustrační snímek

Pryč je socialistická doba, kdy získat nájemní či vlastní bydlení byla svízel. Státní a podnikové byty nebyly pro...

Stavební spoření se vylepšuje, začíná se zvedat i zhodnocení úspor

Ilustrační snímek

Stavební spoření je opět v kurzu, od počátku roku se o něj zvedá zájem. Roste i aktivita stavebních spořitelen, které...

Zmapováno: Které banky si účtují za výběr z bankomatu v cizině nejméně

Ilustrační snímek

Vyjet do ciziny na dovolenou s peněženkou naditou bankovkami se už nenosí. Stále více Čechů spoléhá na platební kartu a...

Technika dělá nad zlatem kříž smrti

Technika dělá nad zlatem kříž smrti

Kurzy.cz Na komoditním trhu je v současné chvíli pod velkým drobnohledem ropa – černé zlato - které zviditelňují aktivity ropnéh...

Najdete na iDNES.cz