Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím se dříve v českých zemích platilo a co se dalo z výplaty koupit

  0:20aktualizováno  0:20
Také vám vadí, když si lidé kolem vás stěžují na stávající dobu a ekonomickou situaci a říkají, že dříve bylo lépe? Podívejte se s námi, kolik si vydělal rolník v 10. století nebo úředník za T. G. Masaryka a kolik z výdělku zaplatil za základní potraviny a ošacení. Výsledky budete určitě překvapeni.

10., 11., 12. století – denár


  • 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní


13. století – denár, takzvaný plecháč neboli brakteát

  • 2 až 4 plecháče = kus sýra
  • 12 plecháčů = jehně
  • 120 plecháčů = pytel žita v době hladu 


14. století - groš (12 haléřů neboli parvů)


  • 2 haléře  = jedno vejce
  • 2 až 32 haléřů = slepice (dražší byla v Praze)
  • 1 groš = kus másla nebo sýra
  • 1 groš = nůž
  • 3 groše = sekyra
  • 3 až 8 grošů = boty
  • 5 až 29 grošů = vepř
  • 22 až 55 grošů = kráva
  • 50 grošů = pluh

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 16 nebo 20 grošů týdně
  • nádeník 4 nebo 6 grošů týdně


15. století - groš (7 peněz nebo 14 haléřů)


  • 12 haléřů až 1 groš = slepice
  • 1 groš 18 cihel
  • 2 groše 2 peníze = korec ovsa
  • 5 grošů = strych pšenice
  • 6 grošů = vůz písku
  • 6 grošů = uzda
  • 15 grošů = kabátec
  • 24 až 40 grošů = kráva
  • 30 grošů = sud piva
  • 120 grošů = kůň  

Kolik si tehdy vydělali?

  • noční hlídač 1/2 groše denně
  • pacholek 1 1/2 groše denně
  • tesař na Karlštejně 2 groše denně
  • ponocný 7 grošů týdně


16. století - groš, tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 1 groš = uzda
  • 3 groše = hrábě
  • 4 1/2 groše = strych ovsa
  • 5 grošů kopa vajec
  • 9 až 12 grošů = sud piva
  • 15 grošů = chomout
  • 18 grošů = boty
  • 45 grošů = korec žita

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 3 groše denně
  • havíř 6 grošů týdně
  • šafářka 210 grošů ročně


17. století  - tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 3 1/2 krejcaru = loket plátna
  • 5 krejcarů = slepice
  • 14 krejcarů = sáh dříví
  • 15 krejcarů = kopa vajec
  • (2. polovina století)

Kolik si tehdy vydělali?

  • havíř a tesař 1 zlatník týdně
  • nádeník 8 krejcarů denně


18. století - tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule


  • 4 až 5 krejcarů = libra hovězího
  • 48 krejcarů = střevíce
  • 7 zlatek = kráva
  • 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • tesař mistr 9 1/2 krejcaru týdně
  • tovaryš 7 krejcarů týdně


19. století - tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, koruny, rakouská měna


  • 15 krejcarů = slepice
  • 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec
  • 12 až 32 zlatek = sud piva
  • 60 až 100 zlatek = kráva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně
  • tovaryš 42 až 48 krejcarů denně
  • nádeník 18 až 24 krejcarů denně


20. století - koruny


Ceny v Kč za: rok 1921 rok 1939 rok 1949 rok 1969 rok 1989 rok 1999
jedno vejce 1,20 0,70 3 1 1,20 2,15
půllitr piva 1,60 1,45 3,20 1,70 2,50 7,40
kg hovězí zadní 16 14,40 48 29 46 138
pánské boty 216 89 458 170 347 1312
 

Kolik si tehdy vydělali?

  • rok 1921 - kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně, vyšší úředník 20 tisíc korun ročně
  • rok 1939 - průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun
  • rok 1949 - zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně
  • rok 1969 - roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun
  • rok 1989 - průměrný měsíční příjem 3161 korun
  • rok 1999 - průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc korun

Téma bylo zpracováno z archivů Národního musea.

Žilo se lidem dříve lépe než dnes? Vyměnili byste svou současnou situaci s rolníkem z dob Marie Terezie nebo s úředníkem z dob T. G. Masaryka?

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Pimco: Vše vypadá skvěle. A to je problém
Pimco: Vše vypadá skvěle. A to je problém

Jaká je investiční teze PIMCO? Stojí na následujících předpokladech: Očekáváme, že Fed bude pokračovat v normalizaci sv... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.