Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím se dříve v českých zemích platilo a co se dalo z výplaty koupit

  0:20aktualizováno  0:20
Také vám vadí, když si lidé kolem vás stěžují na stávající dobu a ekonomickou situaci a říkají, že dříve bylo lépe? Podívejte se s námi, kolik si vydělal rolník v 10. století nebo úředník za T. G. Masaryka a kolik z výdělku zaplatil za základní potraviny a ošacení. Výsledky budete určitě překvapeni.

10., 11., 12. století – denár


  • 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní


13. století – denár, takzvaný plecháč neboli brakteát

  • 2 až 4 plecháče = kus sýra
  • 12 plecháčů = jehně
  • 120 plecháčů = pytel žita v době hladu 


14. století - groš (12 haléřů neboli parvů)


  • 2 haléře  = jedno vejce
  • 2 až 32 haléřů = slepice (dražší byla v Praze)
  • 1 groš = kus másla nebo sýra
  • 1 groš = nůž
  • 3 groše = sekyra
  • 3 až 8 grošů = boty
  • 5 až 29 grošů = vepř
  • 22 až 55 grošů = kráva
  • 50 grošů = pluh

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 16 nebo 20 grošů týdně
  • nádeník 4 nebo 6 grošů týdně


15. století - groš (7 peněz nebo 14 haléřů)


  • 12 haléřů až 1 groš = slepice
  • 1 groš 18 cihel
  • 2 groše 2 peníze = korec ovsa
  • 5 grošů = strych pšenice
  • 6 grošů = vůz písku
  • 6 grošů = uzda
  • 15 grošů = kabátec
  • 24 až 40 grošů = kráva
  • 30 grošů = sud piva
  • 120 grošů = kůň  

Kolik si tehdy vydělali?

  • noční hlídač 1/2 groše denně
  • pacholek 1 1/2 groše denně
  • tesař na Karlštejně 2 groše denně
  • ponocný 7 grošů týdně


16. století - groš, tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 1 groš = uzda
  • 3 groše = hrábě
  • 4 1/2 groše = strych ovsa
  • 5 grošů kopa vajec
  • 9 až 12 grošů = sud piva
  • 15 grošů = chomout
  • 18 grošů = boty
  • 45 grošů = korec žita

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 3 groše denně
  • havíř 6 grošů týdně
  • šafářka 210 grošů ročně


17. století  - tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 3 1/2 krejcaru = loket plátna
  • 5 krejcarů = slepice
  • 14 krejcarů = sáh dříví
  • 15 krejcarů = kopa vajec
  • (2. polovina století)

Kolik si tehdy vydělali?

  • havíř a tesař 1 zlatník týdně
  • nádeník 8 krejcarů denně


18. století - tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule


  • 4 až 5 krejcarů = libra hovězího
  • 48 krejcarů = střevíce
  • 7 zlatek = kráva
  • 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • tesař mistr 9 1/2 krejcaru týdně
  • tovaryš 7 krejcarů týdně


19. století - tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, koruny, rakouská měna


  • 15 krejcarů = slepice
  • 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec
  • 12 až 32 zlatek = sud piva
  • 60 až 100 zlatek = kráva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně
  • tovaryš 42 až 48 krejcarů denně
  • nádeník 18 až 24 krejcarů denně


20. století - koruny


Ceny v Kč za: rok 1921 rok 1939 rok 1949 rok 1969 rok 1989 rok 1999
jedno vejce 1,20 0,70 3 1 1,20 2,15
půllitr piva 1,60 1,45 3,20 1,70 2,50 7,40
kg hovězí zadní 16 14,40 48 29 46 138
pánské boty 216 89 458 170 347 1312
 

Kolik si tehdy vydělali?

  • rok 1921 - kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně, vyšší úředník 20 tisíc korun ročně
  • rok 1939 - průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun
  • rok 1949 - zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně
  • rok 1969 - roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun
  • rok 1989 - průměrný měsíční příjem 3161 korun
  • rok 1999 - průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc korun

Téma bylo zpracováno z archivů Národního musea.

Žilo se lidem dříve lépe než dnes? Vyměnili byste svou současnou situaci s rolníkem z dob Marie Terezie nebo s úředníkem z dob T. G. Masaryka?

 

Autor:


Nejčtenější

Platební karty dostávají nové funkce. Podívejte se, co už umí

Ilustrační snímek

Bezhotovostní placení „pípacími“ kartami strmě roste. Počet bezkontaktních transakcí v porovnání s loňskem stoupl o 28...

Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...



Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Češi mění čile zaměstnání. A budou ještě aktivnější

Ilustrační snímek

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší....

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Další z rubriky

Odborník: Banku v mobilu a své peníze si ohrožují sami lidé

Praha, 22.08.18 Přemysl Semerád, bezpečnostní odborník odborníkem na mobilní...

Mobilnímu bankovnictví přichází na chuť stále více lidí, je totiž možné mít své peníze a účet v bance vždy pod...

SONDA: Má dostupnost bydlení řešit stát? Co říká historie a odborníci

Blok celkem čtrnácti činžovních domů v Praze na Letné, známý jako Molochov,...

Vlastní bydlení má dnes v Česku 61 procent lidí, v nájmu žije jen 24 procent Čechů, v družstevním bytě 10 procent lidí...

Historie bydlení: Zmapovali jsme, jak se bydlelo za socialismu

Dětské hřiště na pražském panelovém sídlišti Černý Most (září 1984)

Bydlení v dobách socialismu bylo pro řadu lidí problém. Byty scházely a nebyly pro každého. Dekrety se mnohdy měnily za...

Dokázali jít proti davu a na krizi těžce vydělali. Co je s tehdejšími hvězdami d...

Dokázali jít proti davu a na krizi těžce vydělali. Co je s tehdejšími hvězdami d...

Kurzy.cz Většina investorů během pádu do poslední finanční krize prodělávala, ale některým z nich se podařil opak. Jak poukazuje...

Najdete na iDNES.cz