Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím se dříve v českých zemích platilo a co se dalo z výplaty koupit

  0:20aktualizováno  0:20
Také vám vadí, když si lidé kolem vás stěžují na stávající dobu a ekonomickou situaci a říkají, že dříve bylo lépe? Podívejte se s námi, kolik si vydělal rolník v 10. století nebo úředník za T. G. Masaryka a kolik z výdělku zaplatil za základní potraviny a ošacení. Výsledky budete určitě překvapeni.

10., 11., 12. století – denár


  • 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní


13. století – denár, takzvaný plecháč neboli brakteát

  • 2 až 4 plecháče = kus sýra
  • 12 plecháčů = jehně
  • 120 plecháčů = pytel žita v době hladu 


14. století - groš (12 haléřů neboli parvů)


  • 2 haléře  = jedno vejce
  • 2 až 32 haléřů = slepice (dražší byla v Praze)
  • 1 groš = kus másla nebo sýra
  • 1 groš = nůž
  • 3 groše = sekyra
  • 3 až 8 grošů = boty
  • 5 až 29 grošů = vepř
  • 22 až 55 grošů = kráva
  • 50 grošů = pluh

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 16 nebo 20 grošů týdně
  • nádeník 4 nebo 6 grošů týdně


15. století - groš (7 peněz nebo 14 haléřů)


  • 12 haléřů až 1 groš = slepice
  • 1 groš 18 cihel
  • 2 groše 2 peníze = korec ovsa
  • 5 grošů = strych pšenice
  • 6 grošů = vůz písku
  • 6 grošů = uzda
  • 15 grošů = kabátec
  • 24 až 40 grošů = kráva
  • 30 grošů = sud piva
  • 120 grošů = kůň  

Kolik si tehdy vydělali?

  • noční hlídač 1/2 groše denně
  • pacholek 1 1/2 groše denně
  • tesař na Karlštejně 2 groše denně
  • ponocný 7 grošů týdně


16. století - groš, tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 1 groš = uzda
  • 3 groše = hrábě
  • 4 1/2 groše = strych ovsa
  • 5 grošů kopa vajec
  • 9 až 12 grošů = sud piva
  • 15 grošů = chomout
  • 18 grošů = boty
  • 45 grošů = korec žita

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 3 groše denně
  • havíř 6 grošů týdně
  • šafářka 210 grošů ročně


17. století  - tolar, zlatník (60 krejcarů)


  • 3 1/2 krejcaru = loket plátna
  • 5 krejcarů = slepice
  • 14 krejcarů = sáh dříví
  • 15 krejcarů = kopa vajec
  • (2. polovina století)

Kolik si tehdy vydělali?

  • havíř a tesař 1 zlatník týdně
  • nádeník 8 krejcarů denně


18. století - tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule


  • 4 až 5 krejcarů = libra hovězího
  • 48 krejcarů = střevíce
  • 7 zlatek = kráva
  • 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • tesař mistr 9 1/2 krejcaru týdně
  • tovaryš 7 krejcarů týdně


19. století - tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, koruny, rakouská měna


  • 15 krejcarů = slepice
  • 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec
  • 12 až 32 zlatek = sud piva
  • 60 až 100 zlatek = kráva
  • ceny z 1. poloviny století

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně
  • tovaryš 42 až 48 krejcarů denně
  • nádeník 18 až 24 krejcarů denně


20. století - koruny


Ceny v Kč za: rok 1921 rok 1939 rok 1949 rok 1969 rok 1989 rok 1999
jedno vejce 1,20 0,70 3 1 1,20 2,15
půllitr piva 1,60 1,45 3,20 1,70 2,50 7,40
kg hovězí zadní 16 14,40 48 29 46 138
pánské boty 216 89 458 170 347 1312
 

Kolik si tehdy vydělali?

  • rok 1921 - kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně, vyšší úředník 20 tisíc korun ročně
  • rok 1939 - průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun
  • rok 1949 - zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně
  • rok 1969 - roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun
  • rok 1989 - průměrný měsíční příjem 3161 korun
  • rok 1999 - průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc korun

Téma bylo zpracováno z archivů Národního musea.

Žilo se lidem dříve lépe než dnes? Vyměnili byste svou současnou situaci s rolníkem z dob Marie Terezie nebo s úředníkem z dob T. G. Masaryka?

 

Autor:



Nejčtenější

Překonat Baťu je na dlouho, říká muž, jehož výrobky jsou v každé kuchyni

Petr Chmela, zakladatel českého výrobce kuchyňských potřeb Tescoma

Ovar mnozí z nás uvaří v „jeho“ hrnci, nakrájíme ho „jeho“ nožem, chlebíčky dáme na „jeho“ mísy, pít budeme z „jeho“...

Stravenka není stravné. Za služební cesty si zpětně vybojoval 22 tisíc

Ilustrační snímek

Kdo jezdí na služební cesty, které trvají alespoň pět hodin, má nárok na stravné. Někteří zaměstnavatelé to však řeší...



Příspěvek od zaměstnavatele na „životko“, nebo „penzijko“? Co je lepší

Ilustrační snímek

Pokud vám zaměstnavatel nabídne příspěvek na penzijní spoření nebo na životní pojištění, můžete slavit. Se správně...

Daňové přiznání za rok 2017: využijte chytré interaktivní formuláře

Ilustrační snímek

Přiznat daně z příjmu musí každoročně statisíce Čechů. Daňové přiznání, které budete letos, tedy v roce 2018 vyplňovat,...

Chcete převést dům na děti? Poradíme vám, jak na to a na co si dát pozor

Darovací smlouva má své nesporné výhody, neplatí se daň z nabytí nemovitých...

Manželé Novákovi vlastní dům na malém městě na jižní Moravě. Vzhledem k tomu, že jim oběma letos bude osmdesát, řekli...

Další z rubriky

Banky mají nového konkurenta. Hello bank láká na úročení peněz na účtu

Značka Hello bank! již působí ve Francii, Itálii, Belgii, Rakousku a dalších...

V Česku začala fungovat nová banka. Má obchodní název „Hello bank! by Cetelem“ a svou nabídkou chce konkurovat ostatním...

Chybějící „s“ v protokolu na internetu vás může připravit o peníze

Ilustrační snímek

Internetové bankovnictví je užitečná vymoženost. Nemusíme chodit na pobočky bank a své peníze máme kdykoliv pod...

Analýza deseti bank: co už umí mobilní bankovnictví a co má úspěch

Ilustrační snímek

Mobilní bankovnictví ušlo za šest let kus cesty. Pro řadu Čechů se stalo běžnou součástí života. S chytrými telefony...

Kryptoměny se opět potápějí. ESMA: Investoři musí počítat s možností totálních z...

Kryptoměny se opět potápějí. ESMA: Investoři musí počítat s možností totálních z...

Kurzy.cz Virtuální kryptoměny obnovily výrazněji negativní vývoj a pokračují ve ztrátách. Bitcoin se ocitá nejníže od začátku lo...

Najdete na iDNES.cz