PŘEHLEDNĚ: Čím se v českých zemích platilo a co se dalo z výplaty koupit

  • 2
Lidé si s oblibou stěžují na stávající dobu a ekonomickou situaci a říkají, že dříve bylo lépe. Podívejte se, kolik si vydělal našinec ve středověku nebo za Masaryka a kolik z výdělku zaplatil za vybrané základní potřeby.
Středověk v podání malíře

10. až 12. století – denár

  • 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní

13. století – denár, takzvaný plecháč neboli brakteát

  • 2 až 4 plecháče = kus sýra
  • 12 plecháčů = jehně
  • 120 plecháčů = pytel žita v době hladu

14. století – groš (12 haléřů neboli parvů)

  • 2 haléře = jedno vejce
  • 2 až 32 haléřů = slepice (dražší byla v Praze)
  • 1 groš = kus másla nebo sýra
  • 1 groš = nůž
  • 3 groše = sekyra
  • 3 až 8 grošů = boty
  • 5 až 29 grošů = vepř
  • 22 až 55 grošů = kráva
  • 50 grošů = pluh

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 16 nebo 20 grošů týdně
  • nádeník 4 nebo 6 grošů týdně

15. století – groš (7 peněz nebo 14 haléřů)

  • 12 haléřů až 1 groš = slepice
  • 1 groš 18 cihel
  • 2 groše 2 peníze = korec ovsa
  • 5 grošů = strych pšenice
  • 6 grošů = vůz písku
  • 6 grošů = uzda
  • 15 grošů = kabátec
  • 24 až 40 grošů = kráva
  • 30 grošů = sud piva
  • 120 grošů = kůň

Kolik si tehdy vydělali?

  • noční hlídač 1/2 groše denně
  • pacholek 1 1/2 groše denně
  • tesař na Karlštejně 2 groše denně
  • ponocný 7 grošů týdně
Pražský trh na starém obrazu

16. století – groš, tolar, zlatník (60 krejcarů)

  • 1 groš = uzda
  • 3 groše = hrábě
  • 4 1/2 groše = strych ovsa
  • 5 grošů kopa vajec
  • 9 až 12 grošů = sud piva
  • 15 grošů = chomout
  • 18 grošů = boty
  • 45 grošů = korec žita

Kolik si tehdy vydělali?

  • tesař 3 groše denně
  • havíř 6 grošů týdně
  • šafářka (dohlížela na práci čeledi v zemědělském hospodářství) 210 grošů ročně

17. století – tolar, zlatník (60 krejcarů)

ceny z 2. poloviny století

  • 3 a 1/2 krejcaru = loket plátna
  • 5 krejcarů = slepice
  • 14 krejcarů = sáh dříví
  • 15 krejcarů = kopa vajec

Kolik si tehdy vydělali?

  • havíř a tesař 1 zlatník týdně
  • nádeník 8 krejcarů denně

18. století – tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule

ceny z 1. poloviny století

  • 4 až 5 krejcarů = libra hovězího
  • 48 krejcarů = střevíce
  • 7 zlatek = kráva
  • 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • tesař mistr 9 1/2 krejcaru týdně
  • tovaryš 7 krejcarů týdně

19. století – tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, koruny, rakouská měna

ceny z 1. poloviny století

  • 15 krejcarů = slepice
  • 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec
  • 12 až 32 zlatek = sud piva
  • 60 až 100 zlatek = kráva

Kolik si tehdy vydělali? (v 1. polovině století)

  • zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně
  • tovaryš 42 až 48 krejcarů denně
  • nádeník 18 až 24 krejcarů denně

20. a 21. století – koruny

192119391949196919891999nyní
jedno vejce1,200,70311,202,153,60
půllitr piva1,601,453,201,702,507,4011,80
kg hovězí zadní1614,40482946138223
pánské boty2168945817034713121636

Kolik si vydělali?

  • rok 1921 – kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně,vyšší úředník 20 tisíc korun ročně
  • rok 1939 – průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun
  • rok 1949 – zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně
  • rok 1969 – roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun
  • rok 1989 – průměrný měsíční příjem 3161 korun
  • rok 1999 – průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc korun
  • rok 2019 – průměrná mzda ke konci roku 2018 činila 33 840 korun

Zpracováno z archivů Národního muzea a dat ČSÚ.