Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím větší fond, tím lepší investice?

aktualizováno 
Předminulý týden přesáhl majetek spravovaný ISČS 30 miliard Kč. Tato společnost si tak razantně upevňuje svoji dominantní pozici na českém trhu a jediný, kdo ji může ohrozit, je IKS se svými 21 miliardami. Ve stejné době menší správci trpí nezájmem investorů. Není snad pro malé investiční společnosti na našem trhu místo?

Je mnoho důvodů, proč noví investoři volí velké investiční společnosti. Prvním je, že se s nimi setkávají pokaždé, když zajdou do banky. Tento způsob reklamy je velice efektivní, neboť kdy jindy investovat do fondu než při příležitosti zavedení trvalého příkazu nebo vyzvednutí výpisu z účtu. Malé společnosti tuto výhodu nemají. Velké společnosti mají mnohem více peněz na reklamu a proto se neomezují pouze na budovy svých mateřských bank. Utrácí proto mnohem více peněz za billboardy nebo jiné  způsoby zviditelnění se lidem, pro které je podílový fond stále ještě spojen se jménem Viktor Kožený.

Další důvod pro investici do velké investiční společnosti je to, že nabízí širokou škálu fondů, mezi kterými lze snadno přestupovat. Podílníci tak mohou jednoduše a lacino (resp. zadarmo) přizpůsobovat portfolio svým aktuálním potřebám. ISČS nabízí 12 fondů, IKS 7 fondů. Některé menší společnosti nabízí sice také značný počet fondů, většinou se ale jedná o smíšené fondy vzniklé z kupónové privatizace, jejichž investiční strategie se od sebe příliš neliší. Větší společnosti, za jejichž zády stojí velká banka, vypadají také v očích investorů důvěryhodněji, obzvláště po pádu některých menších fondů v loňském roce.

Zajímají-li vás další informace o  téměř 500 fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE

Speciálně na české fondy je zaměřena stránka: fondy.idnes.cz

Větší fondy disponují s velkým majetkem, což má mnoho příznivých důsledků. Prvním je, že nemusí udržovat tak velkou část svého portfolia v likvidní podobě pro případ zvýšených odkupů podílových listů. Obzvláště u akciových a smíšených fondů držba likvidních prostředků vede k výraznému snížení výkonnosti fondu. Druhým je, že větší fondy provádí nákupy a prodeje cenných papírů ve větším objemu a tudíž platí menší brokerské poplatky. Jelikož se výše těchto poplatků přímo projevuje ve výkonnosti fondu, vede i toto k vyšší výkonnosti větších fondů. Třetím důsledkem velkého objemu spravovaných peněz je, že velké fondy mohou lépe diverzifikovat své portfolio a tudíž poskytují lepší poměr výnos/riziko. Ke zvýšení výkonnosti velkých aktivně spravovaných fondů připívá i to, že jsou schopny platit více peněz svým portfolio manažerům jakožto i fakt, že  správa portfolia velkého fondu je pro manažera mnohem prestižnější než správa malého fondu.

Uváděné skutečnosti by se měly odrazit ve výkonnosti fondů. Podívejme se, zda je tomu doopravdy. Fondy v každé kategorii zvlášť jsme seřadili podle velikosti spravovaného majetku a rozdělili na dvě poloviny. V první polovině jsou fondy s podprůměrným majetkem, ve druhé fondy s nadprůměrným majetkem.

Graf srovnání výkonnosti:

Zdroj: UNIS

Poznámka: V grafu nejsou uvedeny fondy fondů, neboť v této kategorii jsou pouze tři fondy. V kategorii akciových fondů jsme vyloučili fond OPF AKRO SVĚT a v kategorii dluhopisových fondů OPF AKRO OBLIGACE.

Hledáte informace o akciích? Naleznete je spolu s články na toto téma ZDE.

Výsledky jsou až překvapivě jednoznačné. Výkonnost větších fondů za poslední rok je ve všech kategoriích vyšší než výkonnost menších fondů. Největší rozdíl ve výkonnosti je u akciových a smíšených fondů, takřka zanedbatelný rozdíl je ve výkonnosti dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu. To je v souladu s tím, že výnosy z rozsahu fungují nejvíce u fondů, které mají akciovou část portfolia. Jelikož je výnos pro podílníky závislý na výši poplatků, podívejme se ještě na to, jak se poplatky velkých fondů liší od poplatků fondů malých. V následujícím grafu je uvedena celková roční zátěž podílníka, tj. součet vstupního poplatku, poplatku za správu a výstupního poplatku.

Graf srovnání poplatků:

 

Zdroj: UNIS

Poznámka: V grafu nejsou uvedeny fondy fondů, neboť v této kategorii jsou pouze tři fondy. V kategorii akciových fondů jsme vyloučili fond OPF AKRO SVĚT a v kategorii dluhopisových fondů OPF AKRO OBLIGACE.

 

Vyjádření společnosti ČP Invest k tomuto článku naleznete ZDE.

 

Výsledky opět mluví ve prospěch investice do velkých fondů. Oproti grafu výkonnosti je ale nyní největší rozdíl v zátěži podílníka v kategorii dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu. Velké fondy si prostě mohou dovolit vybírat nižší poplatky od svých podílníků, protože mají nižší průměrné náklady. 

Podtrženo a sečteno, malé fondy jsou v mnoha ohledech v horším postavení než velké fondy a je to znát na jejich výkonnosti. Proto je pro investory výhodnější investovat do většího fondu než do malého fondu. Tuto skutečnost si uvědomují i fondy samotné a proto lze v poslední době sledovat čím dál větší počet slučovaných malých fondů (posledním bylo dubnové sloučení fondu Union peněžní trh s fondem J&T Perspektiva – P). Jedinou šanci na přežití mají malé úzce specializované fondy, jako je například Fond farmacie a biotechnologie a Fond ropného a energetického průmyslu společnosti ČP Invest. Pro malé fondy bez vyhraněného investičního zaměření není na českém trhu místo. 

Jaké jsou Vaše zkušenosti s malými a velkými fondy? Co si myslíte o budoucnosti českých mini-fondů? Napište nám svůj názor!

 

Autor:


Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...



Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Krize na trhu práce z nás dělá lepší zaměstnavatele, říká manažerka GSK

Pavla Bučilová

Farmaceutická firma GSK se v Česku chlubí několika oceněními. Je odpovědnou firmou, loňským zaměstnavatelem roku a...

Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

Diana Rádl Rogerová

Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

Další z rubriky

Pět metod, jak správně využít autosugesci ve svůj prospěch

Ilustrační snímek

Autosugesce není ničím mimořádným ani složitým. Ať už si to uvědomujete nebo ne, velmi pravděpodobně ji využíváte po...

Na co si dát pozor, když chcete nákup auta řešit operativním leasingem?

Ilustrační snímek

Pro spoustu lidí přestává být důležité auto vlastnit. Stačí jim si ho půjčit či na nějakou dobu pronajmout. Na co dbát,...

Planeta nám za méně vyhozených bot poděkuje, zamítl prodejce reklamaci

Ilustrační snímek

Nové boty se mu začaly párat už po třech měsících, reklamaci však prodávající neuznal. Možná má nějakou anomálii prstů...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

Kurzy.cz Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání ve středu příští týden zvýší svoji základní úrokovou sazbu. Půjde...



Najdete na iDNES.cz