Je potřeba méně řadového personálu
Hotelů a restaurací přibývá, ale personálu je paradoxně potřeba čím dál méně. »Díky zavádění moderních technologií se zvyšuje také produktivita práce a klesá potřeba řadových zaměstnanců,« říká Pavel Hlinka, viceprezident Národní federace hotelů a restaurací ČR (NFHR ČR) a generální ředitel hotelu InterContinental Praha.
Polévka se dříve vařila při sto stupních Celsia v kotli nebo v hrnci, kolem kterého musel během varu stále někdo kroužit. Dnes jsou hotelové kuchyně vybaveny moderním tlakovým zařízením, které kuchař večer naprogramuje na 40 až 50 stupňů, a když ráno přijde, je uvařeno. Musí hlavně vědět, jak co správně nastavit. Přitom potraviny připravené tímto způsobem si uchovávají všechny živiny, rýže nebo knedlíky se nerozvaří, zelenina nemění barvu ani tvar, maso je měkké a chutné.
Pokud nejde zrovna o velmi luxusní restauraci pro náročnou klientelu, Pavel Hlinka připouští, že mohou číšníky dobře zastoupit i studenti, kteří se to řemeslo naučí za tři týdny. Běžným hostům většinou nevadí, jestli jídlo dostanou podle předpisu zprava nebo zleva, hlavně když je dobré, obsluha rychlá, personál příjemný a prostředí čisté.
Personál se stěhuje za hostem
Dříve se hospody v létě klidně zavřely a personál se šel osvěžit na koupaliště. Zákazníci pak měli prostě smůlu. Zaměstnanci žili v pohodě celý rok na horách nebo v Praze. To už teď nejde, protože zaměstnavatelé je většinou přijmou jen na sezonu. Získané práce si proto lidé mnohem více váží, což se pozitivně projevuje na pracovní morálce i na vztahu k hostům.
»Nenávratně pryč je doba, kdy v hotelech a restauracích nekradly jen ručičky od hodin. To si dnes již nikdo nedovolí, protože riskuje hodinovou výpověď a těžko bude shánět jiné místo,« připomíná viceprezident NFHR ČR. InterContinental Praha má smlouvu s krkonošským hotelem Harmony ve Špindlerově Mlýně, kterému v zimní lyžařské sezoně »půjčuje« své zaměstnance.
Raději jim doplatí rozdíl ve mzdě, než aby je zbytečně držel přes zimu v Praze, když pro ně není dost práce. Hotely orientované na zámořskou klientelu mají letos větší starosti s obsazením lůžkové kapacity než v minulých letech. Souvisí to s válkou v Jugoslávií a chabými zeměpisnými znalostmi zejména Američanů a Japonců, kteří v obavě před válečným konfliktem nejvíce rušili plánované cesty do České republiky.
V hotelech chybí střední management
Nižšího personálu je v hotelnictví a pohostinství celkově dost, spíše chybí kvalitní střední management, tedy vedoucí marketingu, gastronomických středisek, ubytovacího úseku a podobně. Absolventi středních hotelových škol ani učňovských oborů (kuchař, číšník, cukrář) totiž nemají pro tyto funkce potřebnou kvalifikaci a specializovaná vysoká škola zaměřená na hotelnictví a cestovní ruch u nás zatím neexistuje.
Vedení NFHR ČR proto v současné době usiluje o její vznik. Za nejlepší kandidáty na pozice středního a vyššího hotelového managementu pokládá Pavel Hlinka absolventy soukromé manažerské školy International Institut of Tourismus & Management (ITM), dvouletého kursu, převzatého jako produkt z Rakouska. Výuka probíhá v angličtině podle osnov vysoké školy hotelové v Kremsu pod patronací W ashington State University.
Předpokladem pro přijetí je maturita a dobrá znalost angličtiny. Na škole přednášejí zahraniční lektoři, profesoři z VŠE a odborníci, kteří dlouhodobě pracovali v cizině. Rok studia vyjde asi na 150 tisíc Kč. Mezi frekventanty jediné třídy, která se každoročně otvírá, jsou kromě vybraných pracovníků hotelů, kterým studium hradí zaměstnavatel, stále častěji děti soukromých hoteliérů a podnikatelů v pohostinství, financované rodiči. Absolventi mají právo další rok studovat na univerzitě ve Washingtonu a získat titul bakaláře.
Hotelů a restaurací přibývá, ale personálu je paradoxně potřeba čím dál méně. »Díky zavádění moderních technologií se zvyšuje také produktivita práce a klesá potřeba řadových zaměstnanců,« říká Pavel Hlinka, viceprezident Národní federace hotelů a restaurací ČR (NFHR ČR) a generální ředitel hotelu InterContinental Praha.
Polévka se dříve vařila při sto stupních Celsia v kotli nebo v hrnci, kolem kterého musel během varu stále někdo kroužit. Dnes jsou hotelové kuchyně vybaveny moderním tlakovým zařízením, které kuchař večer naprogramuje na 40 až 50 stupňů, a když ráno přijde, je uvařeno. Musí hlavně vědět, jak co správně nastavit. Přitom potraviny připravené tímto způsobem si uchovávají všechny živiny, rýže nebo knedlíky se nerozvaří, zelenina nemění barvu ani tvar, maso je měkké a chutné.
Pokud nejde zrovna o velmi luxusní restauraci pro náročnou klientelu, Pavel Hlinka připouští, že mohou číšníky dobře zastoupit i studenti, kteří se to řemeslo naučí za tři týdny. Běžným hostům většinou nevadí, jestli jídlo dostanou podle předpisu zprava nebo zleva, hlavně když je dobré, obsluha rychlá, personál příjemný a prostředí čisté.
Personál se stěhuje za hostem
Dříve se hospody v létě klidně zavřely a personál se šel osvěžit na koupaliště. Zákazníci pak měli prostě smůlu. Zaměstnanci žili v pohodě celý rok na horách nebo v Praze. To už teď nejde, protože zaměstnavatelé je většinou přijmou jen na sezonu. Získané práce si proto lidé mnohem více váží, což se pozitivně projevuje na pracovní morálce i na vztahu k hostům.
»Nenávratně pryč je doba, kdy v hotelech a restauracích nekradly jen ručičky od hodin. To si dnes již nikdo nedovolí, protože riskuje hodinovou výpověď a těžko bude shánět jiné místo,« připomíná viceprezident NFHR ČR. InterContinental Praha má smlouvu s krkonošským hotelem Harmony ve Špindlerově Mlýně, kterému v zimní lyžařské sezoně »půjčuje« své zaměstnance.
Raději jim doplatí rozdíl ve mzdě, než aby je zbytečně držel přes zimu v Praze, když pro ně není dost práce. Hotely orientované na zámořskou klientelu mají letos větší starosti s obsazením lůžkové kapacity než v minulých letech. Souvisí to s válkou v Jugoslávií a chabými zeměpisnými znalostmi zejména Američanů a Japonců, kteří v obavě před válečným konfliktem nejvíce rušili plánované cesty do České republiky.
V hotelech chybí střední management
Nižšího personálu je v hotelnictví a pohostinství celkově dost, spíše chybí kvalitní střední management, tedy vedoucí marketingu, gastronomických středisek, ubytovacího úseku a podobně. Absolventi středních hotelových škol ani učňovských oborů (kuchař, číšník, cukrář) totiž nemají pro tyto funkce potřebnou kvalifikaci a specializovaná vysoká škola zaměřená na hotelnictví a cestovní ruch u nás zatím neexistuje.
Vedení NFHR ČR proto v současné době usiluje o její vznik. Za nejlepší kandidáty na pozice středního a vyššího hotelového managementu pokládá Pavel Hlinka absolventy soukromé manažerské školy International Institut of Tourismus & Management (ITM), dvouletého kursu, převzatého jako produkt z Rakouska. Výuka probíhá v angličtině podle osnov vysoké školy hotelové v Kremsu pod patronací W ashington State University.
Předpokladem pro přijetí je maturita a dobrá znalost angličtiny. Na škole přednášejí zahraniční lektoři, profesoři z VŠE a odborníci, kteří dlouhodobě pracovali v cizině. Rok studia vyjde asi na 150 tisíc Kč. Mezi frekventanty jediné třídy, která se každoročně otvírá, jsou kromě vybraných pracovníků hotelů, kterým studium hradí zaměstnavatel, stále častěji děti soukromých hoteliérů a podnikatelů v pohostinství, financované rodiči. Absolventi mají právo další rok studovat na univerzitě ve Washingtonu a získat titul bakaláře.
