Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cizinci se učí kličkovat v zákonech

aktualizováno 
Kdo pracuje nejčastěji načerno? Řada lidí si představí dělníka z Východu, který si v Česku bez ohledu na své vzdělání přivydělává na stavbě.

Firma, která takto sráží náklady na zaměstnávání lidí, může stavět levněji než konkurence a tím ji ohrožovat.

Velké stavební společnosti, které mají zavedené jméno, se těmto praktikám brání. "Zákaz práce načerno máme zakotvený i ve smlouvách s našimi subdodavateli," říká Ondřej Šuch, mluvčí stavební společnosti Skanska. Předpokládá, že i konkurence se chová podobně. Nelegální pracovníky využívají spíše menší firmy, které si tolik nezakládají na své pověsti.

Opakovaná pracovní cesta
Zkušenost Úřadu práce ve Vyškově ukazuje, že mezi "tajnými" pracovníky mají cizinci značný podíl. "Těch případů jsou spíše desítky. Zaměstnavatelé, pro které pracují cizinci, se však naučili využívat různých možností naší legislativy," říká ředitel úřadu Jan Marek.

U cizinců se za nelegální práci považuje i to, že se nechají zaměstnat bez pracovního povolení nebo ho překračují - pracují třeba na jiném místě, než mají v povolení napsané. "V roce 2007 jsme přijali víc než tisíc oznámení zaměstnavatele o vyslání cizince mimo toto místo," přibližuje Jan Marek. Firmy využívají možnost vyslat zaměstnance na služební cestu na 7 až 30 dní. Během roku ho přitom vysílají opakovaně, takže ve skutečnosti pracuje jinde, než podle pracovního povolení smí.

Na Vyškovsku se od roku 2006 počet takových oznámení zvýšil zhruba o tři stovky.
Ubývá naopak cizinců, kteří by pracovali úplně bez povolení. "Typický příklad je, že přistihneme cizince, který má pracovní povolení vydané jiným úřadem práce. U nás pak překračuje dobu, po kterou byl vyslán na pracovní cestu, nebo dokonce pracuje ve zcela jiném oboru," vysvětluje ředitel Marek.

Černá práce v Evropě
Pracovní povolení v Česku nepotřebují občané států Evropského hospodářského prostoru, do kterého patří kromě zemí EU také Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a jejich rodinní příslušníci. Částečně omezit černou práci z ostatních, zejména východních zemí by mělo uvažované zavedení "zelených karet" pro vybrané profese.

V některých státech Evropy jsou naopak Češi stále vnímáni jako levná síla, která neváhá pracovat načerno. Čeští pracovníci se stále nemohou nechat volně zaměstnat v celé EU - přechodné období dosud uplatňuje Belgie, Dánsko, Francie, Německo a Rakousko. Ze společného prostoru mimo EU pak Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Givelo
Češtinu zvládla bez akcentu za půl roku, teď rozjela v Česku podnikání

Natálie Mičková patři k mladým lidem, kteří na sobě umí tvrdě pracovat. Pochází z Běloruska, ale její čeština je naprosto dokonalá a bez akcentu. Češtinu se...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.