Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ČNB a vláda – přátelé anebo protivníci?

  0:02aktualizováno  0:02
Spory mezi Českou národní bankou (ČNB), zastoupenou bankovní radou, a vládou se v Česku pomalu stávají běžným koloritem české politické scény. Přesto se těsně před Vánoci tyto dva tvůrci české hospodářské politiky dokázaly shodnout na boji proti posilující české koruně. O souladu peněžní a fiskální politiky však nemůže být stále řeč.

To, že ČNB a vláda nenachází společnou řeč, není zase tak překvapivé. Cíle těchto dvou institucí jsou rozdílné – vláda chce dosahovat co nejvyššího růstu ekonomiky a býti zvolena v dalších volbách, naproti tomu ČNB chce co nejnižší inflaci. Tyto cíle jsou nejen rozdílné, ale doslova protichůdné. Vláda může hospodářský růst nejjednodušeji podpořit růstem státních výdajů. Zvýšené státní výdaje se s časovým zpožděním objeví v růstu cen, a tudíž i inflace. ČNB na to musí reagovat tím, že zvýší úrokové sazby, čímž se sníží nejen inflace, ale i hospodářský růst. 

Pokud neexistuje souhra mezi vládou a centrální bankou, octne se ekonomika ve výše popsané situaci, kdy se expanzivní fiskální politika střetává s restriktivní peněžní politikou. Výsledek je neefektivní – ekonomika roste pomaleji a inflace je nižší než v situaci, kdy vláda a centrální banka naleznou společnou řeč a zvolí takový mix fiskální a peněžní politiky, ve které nejdou tyto politiky proti sobě, ale naopak se navzájem podporují. 

Pro vzájemnou spolupráci mezi vládou a ČNB v českých podmínkách hovoří i mnoho dalších skutečností. Zaprvé, cíl ČNB – inflace – je ze značné části určován tempem deregulací. Jakkoliv precizně ČNB zpracuje odhady budoucí inflace a vytyčí svůj inflační cíl, bude splnění tohoto cíle záležet i na vládě a na tom, zda zvolí rychlé či pomalé tempo deregulací. Nemalý vliv na výši inflace mají i mezinárodní závazky vlády v oblasti sbližování českých sazeb nepřímých daní k sazbám běžným v Evropské unii. 

Za druhé, rozhodování o nastavení úrokových sazeb má značný vliv na státní rozpočet. Čím vyšší jsou úrokové sazby stanovené ČNB, tím musí vláda nabízet vyšší úrok z emitovaných státních dluhopisů a pokladničních poukázek. Financování běžného hospodaření vlády a nahromaděného státního dluhu se tím výrazně zvyšuje. Vládě pak zbývá  mnohem méně peněz na financování státních výdajů.  

Činnost ČNB a vlády je formálně svázána i ze zákona, který říká, že ČNB má odevzdávat do státního rozpočtu tu část svého zisku, kterou nepoužije na jiné účely. Česká národní banka však v minulosti využila vždy zisk k tvorbě rezerv k pokrytí předchozích či budoucích ztrát a do státní kasy neodvedla ani korunu. Zisk, (resp. ztráta) ČNB přitom není vůbec nezanedbatelná. Například v roce 1999 činil zisk 32 mld. Kč, naopak v roce 1998 byla ztráta 51 mld. Kč. S největší pravděpodobností bude takto ČNB postupovat i v budoucnu, takže provázání hospodaření státu a ČNB je pouze formální.  

Výsledek hospodaření ČNB

 Zdroj: ČNB 

Politika vlády a ČNB se prolíná v mnoha více bodech, jejich výčet by byl dlouhý. Je tedy zřejmé, že by mělo být v zájmu obou těchto institucí svoji činnost vzájemně koordinovat. Na to myslel i zákon, který dovoluje předsedovi vlády účastnit se zasedání bankovní rady a naopak guvernérovi ČNB zúčastnit se zasedání vlády. Tím mají obě instituce zaručenu vzájemnou informovanost. Spolupráce vyššího stupně, konzultace či přímo spolupráce, tím však zaručena není.  

Přestože se spolupráce ČNB a vlády postupně zlepšuje, není zatím zdaleka ideální. Hlubší spolupráce by přitom nemusela být vykoupena snížením nezávislosti či důvěryhodnosti ČNB na straně jedné či zmenšením manévrovacího prostoru vlády na straně druhé. Lze proto doufat, že v budoucnu budou oba tvůrci české hospodářské politiky – ČNB a vláda –alespoň působit sehranějším dojmem než dnes. Neboť, konec konců, jsou na stejné lodi. 

Co si myslíte o spolupráci ČNB a vlády? Je podle Vás dnešní nastavení hospodářských politik správné? Napište nám svůj názor!

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Co si Češi závidí a co by chtěli mít jisté. Zapojte se do ankety

Ilustrační snímek

O Češích se říká, že jsou závistiví. Ale je česká závist stále tak silná, že se nám nedaří vymanit z klubka intrik,...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Falešná advokátka je okradla, ale trestný čin se prý nestal

Ilustrační snímek

Asi všichni známe postavu falešného vrchního Vrány z oblíbené české komedie. Úsměv na tváři nám ovšem ztuhne, pokud se...

Další z rubriky

Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za...

Tři otázky, které pomohou v rozhodování, kam investovat ušetřené peníze

Ilustrační snímek

Přistály vám na účtu peníze z dědictví, prodeje chaty, nebo se váš šéf při rozdělování prémií opil? Jak rozumně...

Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Vladimír Brůna

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního...

Další nabídka

Kurzy.cz

Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina
Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina

1 milion korun činí nejvyšší výhra aktuálního slosování. MFČR zveřejnilo na svých stránkách kompletní výherní listinu h... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.