Už tři dny jsme právoplatnými členy Evropské unie. Ač je to pro Českou republiku historický krok, těžko lze očekávat, že se hned po prvním květnu změní stav naší ekonomiky a dostane se na úroveň ostatních členských zemí. Zkušenosti však ukazují, že by nám přistoupení do „evropského klubu“ mělo v lecčems přilepšit.
Pokud se podíváme do historie, nemá smysl porovnávat Českou republiku s takovými státy, jako je Francie či Německo. Spíše je dobré podívat se na země, jako je Řecko, Portugalsko či Španělsko. Před vstupem do unie na tom totiž byly tyto státy ekonomicky velmi podobně, jako je teď Česko. Každopádně je třeba se připravit na to, že půjde o „běh na dlouhou trať“. Ivo Nejdl, analytik Raiffeisenbank, k tomu říká: „Pokud bude Česko dosahovat stabilně tří až čtyř procent ekonomického růstu, doženeme průměr EU za 25 let.“
| Jak se jim vedlo před vstupem do EU a nyní | |||||||
| Země (rok vstupu) | Portugalsko (1981) | Španělsko (1986) | Řecko (1986) | Česká republika (2004) | |||
| Charakteristika /Období | před vstupem | nyní | před vstupem |
nyní | před vstupem | nyní |
před vstupem |
| nezaměstnanost | 8,9 % | 6,4 % | 17,7 % | 11,3 % |
– |
9,3 % | 10,65 % |
| inflace | 19,6 % |
2,2 % |
8,8 % |
2,2 % | 20,9 % |
2,9 % | 0,8 % |
| HDP |
20,14 mld. USD |
121,3 mld. USD | 168,82 mld. USD |
649,8 mld. USD | 46,9 mld. USD | 32,8 mld. USD | 188,3 mld. USD |
| HDP na obyvatele |
1970 USD |
10 840 USD | 4360 USD |
14 430 USD |
4 467 USD |
11 660 USD | 8654 USD |
| rozloha |
92 072 km2 |
504 782 km2 | 131 957 km2 | 79 000 km2 | |||
| počet obyvatel |
10 800 000 |
39 400 000 | 10 500 000 |
10 300 000 | |||
Poznámka: údaje za roky 2002 a 2003
Zdroj: Eurostat, OECD, Světová banka, Český statistický úřad, Evropská komise
Portugalsko
Zvýšení životní úrovně, úspěšný boj s inflací i nezaměstnaností - tak by se daly shrnout hlavní výhody vstupu do unie pro Portugalsko. Zejména patrný je vliv na celkovou výkonnost ekonomiky - vždyť od vstupu se zpětinásobil hrubý domácí produkt na obyvatele. Vzrostl z 1970 amerických dolarů na téměř 11 tisíc dolarů.
Stejně jako v ostatních členských státech unie se jasně prosadil trend snižování inflace. Zatímco před vstupem se roční růst spotřebitelských cen pohyboval na úrovni dvaceti procent, nyní je to okolo tří procent. Hlavní roli v tomto trendu hrají dva faktory: jednak zvyšování konkurence, což tlačí ceny dolů, jednak to byla snaha Portugalska splnit kritéria pro přijetí eura - přičemž jedním z nich byla i nízká míra inflace.
Jak postupně inflace klesala, vydaly se směrem dolů i úroky. To se projevilo i ve struktuře úspor domácností. Dominantní pozice bankovních vkladů - jak je tomu i u nás - byla postupně nahrazována jinými typy investic, například podílovými fondy. Mezi lety 1990 a 1995 se zvýšil podíl úspor domácností v podílových fondech z 15 na 26 procent. V investičních fondech bylo například v roce 1990 uloženo zhruba 400 miliard escud, o pět let později to už bylo 1959 miliard escud.
 |
|
Jakou mají v EU minimální mzdu? To se dozvíte ZDE. |
Španělsko: problémem zůstala nezaměstnanost
V případě Španělska lze o ekonomických úspěších hovořit zejména v souvislosti se snižováním inflace. Zatímco v polovině 80. let se pohybovala kolem deseti procent, po vstupu začala razantně klesat. To, že se inflace ve Španělsku dostala z dvouciferných hodnot na hranici tří procent, nejvíce ovlivnil příchod eura.
Na rozdíl od Portugalska však problémem zůstala vysoká nezaměstnanost. Před přistoupením sice ještě dosahovala téměř dvaceti procent, nyní je to však zhruba jedenáct procent - průměr unie byl v loňském roce osm procent.
I ve Španělsku se projevil vliv nízkých úrokových sazeb. To pro drobné střadatele znamenalo jediné: najít výnosnější formu uložení peněz, než jsou bankovní vklady. Zatímco na počátku 90. let měly domácnosti na bankovních vkladech téměř tři čtvrtiny svých úspor, v roce 1998 to bylo necelých 45 procent. Naopak během tohoto období se zvýšila suma peněz investovaných například do podílových fondů, a to ze šesti na čtyřiadvacet procent.
Řecko dlouho bojovalo s inflací
Na rozdíl od obou států z Pyrenejského poloostrova vstoupilo Řecko do Evropského hospodářského společenství už v roce 1981, tedy o pět let dříve. Přesto však oživení ekonomiky či změny základních ekonomických charakteristik nebyly tak dynamické.
Například roční růst cen se na počátku 80. let pohyboval okolo 25 procent, avšak přístup Řecka k tomuto problému byl poněkud „vláčnější“. Ačkoliv pak míra růstu cen začala pozvolna klesat, s dvoucifernou inflací Řecko bojovalo až do poloviny devadesátých let. Rozhodující roli tak opět sehrálo euro, i když se k zemím eurozóny Řekové připojili se zpožděním během roku 2001. Na druhou stranu je třeba uvést, že nyní je míra inflace na srovnatelné úrovni s ostatními zeměmi Evropské unie.
 |
|
Změní se důchody po vstupu do EU? Čtěte ZDE. |
Co čeká nové členy?
Drtivá většina přistoupivších zemí, snad kromě Rakouska, dokázala zlepšit stav i výkonnost své ekonomiky, a to nejen vůči předcházejícím letům, ale i průměrným tempům Evropské unie. V období po vstupu se nejrychleji začala zvyšovat životní úroveň v Irsku, Španělsku, Portugalsku či v severských státech. Bude se tento scénář opakovat i v České republice?
Historické zkušenosti ukazují, že lze očekávat i příznivý vliv na nezaměstnanost. Podle dostupných údajů se totiž míra nezaměstnanosti v členských státech snižuje - například v 90. letech se ve většině zemí dostala nezaměstnanost zhruba na poloviční úroveň, a to pod pět procent. Pouze ve Finsku a Španělsku je okolo 10 procent. V posledních pěti letech se však prosazuje tendence k jejímu snižování.
Česko je na to z hlediska inflace i úrokových sazeb stejně jako ostatní země EU, míra inflace je dokonce ještě nižší, i když lze očekávat její růst. „Růst cen bude vždy přechodně ovlivňován dodatečnými úpravami spotřebních daní, DPH a deregulací nájemného. Až na přechodné výjimky se inflace v následujících letech stabilizuje okolo tří procent, což odpovídá inflačnímu cíli ČNB,“ uvádí Helena Horská, makroanalytička České spořitelny.
 |
Zajímají vás otázky týkající se EU a osobních financí? Co se změní? Navštivte naši speciální sekci. |
Naopak obtíže představuje právě rostoucí nezaměstnanost. Podle odborníků nelze očekávat hned po vstupu nějaké razantní změny. „Míra nezaměstnanosti bude jen v malé míře ovlivňována členstvím v EU, zato ve velké míře nastavením motivačních mechanismů k práci či k pobírání sociálních podpor od státu. Velkou roli dlouhodobě sehraje také úroveň vzdělávání,“ soudí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom HVB Bank.
