Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co čeká Česko po vstupu do unie?

aktualizováno 
Česká republika bude mít podobné startovací podmínky jako Řecko či Portugalsko, budeme stejně úspěšní? Podívejme se, jaká byla situace v těchto zemích před a po vstupu..

Už tři dny jsme právoplatnými členy Evropské unie. Ač je to pro Českou republiku historický krok, těžko lze očekávat, že se hned po prvním květnu změní stav naší ekonomiky a dostane se na úroveň ostatních členských zemí. Zkušenosti však ukazují, že by nám přistoupení do „evropského klubu“ mělo v lecčems přilepšit.
Pokud se podíváme do historie, nemá smysl porovnávat Českou republiku s takovými státy, jako je Francie či Německo. Spíše je dobré podívat se na země, jako je Řecko, Portugalsko či Španělsko. Před vstupem do unie na tom totiž byly tyto státy ekonomicky velmi podobně, jako je teď Česko. Každopádně je třeba se připravit na to, že půjde o „běh na dlouhou trať“. Ivo Nejdl, analytik Raiffeisenbank, k tomu říká: „Pokud bude Česko dosahovat stabilně tří až čtyř procent ekonomického růstu, doženeme průměr EU za 25 let.“

Jak se jim vedlo před vstupem do EU a nyní
Země (rok vstupu)   Portugalsko (1981) Španělsko (1986) Řecko (1986) Česká republika (2004)
Charakteristika /Období před vstupem nyní před vstupem nyní před vstupem nyní před vstupem
nezaměstnanost 8,9 % 6,4 % 17,7 % 11,3 % 9,3 % 10,65 %
inflace 19,6 % 2,2 % 8,8 % 2,2 % 20,9 % 2,9 % 0,8 %
HDP 20,14 mld. USD 121,3 mld. USD 168,82 mld. USD 649,8 mld. USD 46,9 mld. USD 32,8 mld. USD 188,3 mld. USD
HDP na obyvatele 1970 USD 10 840 USD 4360 USD 14 430 USD 4 467 USD 11 660 USD 8654 USD
rozloha 92 072 km2 504 782 km2 131 957 km2 79 000 km2
počet obyvatel 10 800 000 39 400 000 10 500 000 10 300 000

Poznámka: údaje za roky 2002 a 2003
Zdroj: Eurostat, OECD, Světová banka, Český statistický úřad, Evropská komise

Portugalsko

Zvýšení životní úrovně, úspěšný boj s inflací i nezaměstnaností - tak by se daly shrnout hlavní výhody vstupu do unie pro Portugalsko. Zejména patrný je vliv na celkovou výkonnost ekonomiky - vždyť od vstupu se zpětinásobil hrubý domácí produkt na obyvatele. Vzrostl z 1970 amerických dolarů na téměř 11 tisíc dolarů.

Stejně jako v ostatních členských státech unie se jasně prosadil trend snižování inflace. Zatímco před vstupem se roční růst spotřebitelských cen pohyboval na úrovni dvaceti procent, nyní je to okolo tří procent. Hlavní roli v tomto trendu hrají dva faktory: jednak zvyšování konkurence, což tlačí ceny dolů, jednak to byla snaha Portugalska splnit kritéria pro přijetí eura - přičemž jedním z nich byla i nízká míra inflace.

Jak postupně inflace klesala, vydaly se směrem dolů i úroky. To se projevilo i ve struktuře úspor domácností. Dominantní pozice bankovních vkladů - jak je tomu i u nás - byla postupně nahrazována jinými typy investic, například podílovými fondy. Mezi lety 1990 a 1995 se zvýšil podíl úspor domácností v podílových fondech z 15 na 26 procent. V investičních fondech bylo například v roce 1990 uloženo zhruba 400 miliard escud, o pět let později to už bylo 1959 miliard escud.

   Jakou mají v EU minimální mzdu? To se dozvíte ZDE.

Největším problémem, se kterým se potýká nejen Portugalsko, ale celá unie, je nezaměstnanost. Zatímco před vstupem se pohybovala na hranici deseti procent, nyní je to 6,4 procenta, což představuje pokles zhruba o jednu třetinu, tedy poměrně úspěšný výsledek.
 
Španělsko: problémem zůstala nezaměstnanost

V případě Španělska lze o ekonomických úspěších hovořit zejména v souvislosti se snižováním inflace. Zatímco v polovině 80. let se pohybovala kolem deseti procent, po vstupu začala razantně klesat. To, že se inflace ve Španělsku dostala z dvouciferných hodnot na hranici tří procent, nejvíce ovlivnil příchod eura.

Na rozdíl od Portugalska však problémem zůstala vysoká nezaměstnanost. Před přistoupením sice ještě dosahovala téměř dvaceti procent, nyní je to však zhruba jedenáct procent - průměr unie byl v loňském roce osm procent.

I ve Španělsku se projevil vliv nízkých úrokových sazeb. To pro drobné střadatele znamenalo jediné: najít výnosnější formu uložení peněz, než jsou bankovní vklady. Zatímco na počátku 90. let měly domácnosti na bankovních vkladech téměř tři čtvrtiny svých úspor, v roce 1998 to bylo necelých 45 procent. Naopak během tohoto období se zvýšila suma peněz investovaných například do podílových fondů, a to ze šesti na čtyřiadvacet procent. 
 
Řecko dlouho bojovalo s inflací

Na rozdíl od obou států z Pyrenejského poloostrova vstoupilo Řecko do Evropského hospodářského společenství už v roce 1981, tedy o pět let dříve. Přesto však oživení ekonomiky či změny základních ekonomických charakteristik nebyly tak dynamické.

Například roční růst cen se na počátku 80. let pohyboval okolo 25 procent, avšak přístup Řecka k tomuto problému byl poněkud „vláčnější“. Ačkoliv pak míra růstu cen začala pozvolna klesat, s dvoucifernou inflací Řecko bojovalo až do poloviny devadesátých let. Rozhodující roli tak opět sehrálo euro, i když se k zemím eurozóny Řekové připojili se zpožděním během roku 2001. Na druhou stranu je třeba uvést, že nyní je míra inflace na srovnatelné úrovni s ostatními zeměmi Evropské unie.

Změní se důchody po vstupu do EU? Čtěte ZDE.

V případě nezaměstnanosti je situace poněkud odlišná. Řecké vládě se sice podařilo o něco snížit počet nezaměstnaných, přesto je však nyní míra nezaměstnanosti okolo deseti procent (před pěti lety převyšovala dokonce  dvanáctiprocentní hranici).

Co čeká nové členy?

Drtivá většina přistoupivších zemí, snad kromě Rakouska, dokázala zlepšit stav i výkonnost své ekonomiky, a to nejen vůči předcházejícím letům, ale i průměrným tempům Evropské unie. V období po vstupu se nejrychleji začala zvyšovat životní úroveň v Irsku, Španělsku, Portugalsku či v severských státech. Bude se tento scénář opakovat i v České republice?

Historické zkušenosti ukazují, že lze očekávat i příznivý vliv na nezaměstnanost. Podle dostupných údajů se totiž míra nezaměstnanosti v členských státech snižuje - například v 90. letech se ve většině zemí dostala nezaměstnanost zhruba na poloviční úroveň, a to pod pět procent. Pouze ve Finsku a Španělsku je okolo 10 procent. V posledních pěti letech se však prosazuje tendence k jejímu snižování.

Česko je na to z hlediska inflace i úrokových sazeb stejně jako ostatní země EU, míra inflace je dokonce ještě nižší, i když lze očekávat její růst. „Růst cen bude vždy přechodně ovlivňován dodatečnými úpravami spotřebních daní, DPH a deregulací nájemného. Až na přechodné výjimky se inflace v následujících letech stabilizuje okolo tří procent, což odpovídá inflačnímu cíli ČNB,“ uvádí Helena Horská, makroanalytička České spořitelny.

Zajímají vás otázky týkající se EU a osobních financí? Co se změní? Navštivte naši speciální sekci.

Naopak obtíže představuje právě rostoucí nezaměstnanost. Podle odborníků nelze očekávat hned po vstupu nějaké razantní změny. „Míra nezaměstnanosti bude jen v malé míře ovlivňována členstvím v EU, zato ve velké míře nastavením motivačních mechanismů k práci či k pobírání sociálních podpor od státu. Velkou roli dlouhodobě sehraje také úroveň vzdělávání,“ soudí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom HVB Bank. 
 
  

Autor:



Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Další z rubriky

Průzkum: učitelé si půjčují, nejvíc spoří zdravotníci a finančníci

Ilustrační snímek

Jak hospodaří s penězi vybrané profese, zjišťoval průzkum Kantar TNS pro společnost KRUK, která pořádá 13. a 15....

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Vymyslely nevšední obchůdek. A jejich projekt Oprášeno má úspěch

Bohunka Krejčí (vlevo) a Veronika Benešová (vpravo) založily Oprášeno vloni...

Léta obě snily o vlastním podnikání, žádná z nich ale neměla odvahu pustit se do něj sama. Naštěstí se potkaly na...

Další nabídka

Kurzy.cz

Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina
Účtenkovka má své první výherce - výsledková listina

1 milion korun činí nejvyšší výhra aktuálního slosování. MFČR zveřejnilo na svých stránkách kompletní výherní listinu h... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.