Typická žena volí raději metodu nepřímou, kritiku druhých po straně. Šťavnatou, plnou podrobností a pocitů… Tu ženu nelze ovšem krátkozrace vinit ze záludnosti: typická žena je tvorem fyzicky slabším než muž -a je si geneticky vědoma, že přímý střet by při stupňování konfliktu nutně pro ni dopadl tragicky. Žena muže nepřetlačí. Muž má na obranu svých pracovních práv své pěsti a svaly, žena má dobře nabroušený jazyk.
Mnozí z vás však mohou namítnout: „U nás v práci rozšiřují postranní šeptandu chlapi minimálně stejně jako ženské…“ Co udělalo z chlapů tvory, kteří sahají k nepřímým, postranním metodám pomlouvacího pracovního boje? Jsem přesvědčen, že to byla dlouhá léta pokřiveného socialistického systému, která v nás dosud přežívají a mnohdy dále jako rakovina bují.
Od poloviny minulého století přestalo u nás platit, že si i silný chlap prosadí svá práva přímo. Chlapští soudci držící se práva proti zběsilé smečce totalitních zločinců -takoví byli v padesátých letech posíláni do uranových dolů. A ještě v sedmdesátých letech se všichni čestní muži, kteří se hlasitě ozvali proti sovětské okupaci, museli bezmocně dívat na zborcení kariéry nejen své, ale i svých dětí, které nemohly studovat úzkoprofilové vysokoškolské obory.
 |
Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE. |
