Co dělat, když vás nepřijali na VŠ?

Letos budou opět odmítnuty spousty zájemců o studium na vysokých školách. Důvodem je ve většině případů nedostatek peněz, učeben i vyučujících. Dobu, kterou zájemci o vysokoškolská studia nechtěně získali, mohou využít například studiem cizího jazyka nebo brigádou v oboru, který hodlají studovat.

Pro mnoho nepřijatých adeptů studia je velkou nadějí takzvané odvolání, podle nového vysokoškolského zákona nazývané přezkumné řízení. Žádost o přezkum nepřijetí ke studiu je nutné podat děkanovi fakulty nejpozději do 30 dnů od doručení záporného vyrozumění.
Zmeškání lhůty promíjejí fakulty pouze z velmi závažných důvodů. Rozhodnutí o přezkumném řízení se školy snaží doručit také nejdéle do 30 dnů, přestože jim zákon žádnou lhůtu nestanovuje.

Podání žádosti o přezkum by měl každý odmítnutý uchazeč dobře zvážit. Je dobré využít možnosti, kterou školy nabízejí, a v určené dny nahlédnout do vlastních přijímacích testů. Studenti si tak mohou zjistit, zda vůbec v testech dosáhli dostatečného počtu bodů požadovaného pro přijetí na fakultu.
Pokud uchazeč u přijímaček neprospěl, nemá smysl odvolání podávat, zdůrazňují pracovníci studijních oddělení fakult. Pokud nemají uchazeči žádost podloženou konkrétně, například chybou ve vyhodnocení testů, nemají v přezkumném řízení mnoho šancí.

Naučte se cizí jazyk

Některé fakulty nabízejí nepřijatým uchazečům možnost přihlásit se do placených kurzů v rámci celoživotního vzdělávání. Ti, kteří nebyli přijati, tak mají možnost věnovat se požadovanému oboru.
"Toto tzv. přípravné placené studium odpovídá nejvýše rozsahu prvního ročníku

Při neúspěchu u přijímacích zkoušek na VŠ nezoufejte! Jsou tu ještě soukromé...

akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu, jeho účastníci ale nejsou studenty školy," říká Václav Hájek, tiskový mluvčí Univerzity Karlovy v Praze.
Podmínky účasti v kurzech se na jednotlivých školách a fakultách liší. Podrobné informace získáte na studijních odděleních.
Velmi často využívají nepřijatí vysokoškoláci získaný čas ke zlepšení znalostí cizího jazyka v denním pomaturitním studiu. To trvá právě jeden školní rok. "Vyberou si buď jazyk, který se už učili na střední škole a chtějí si udělat státnice, nebo začnou s další cizí řečí," říká jazyková lektorka Jana Dostálová. Na pomaturitní kurzy se mohou přihlásit maturanti z roku 2004 - přestože nebyli přijati k dalšímu studiu na vysoké škole, neztrácejí statut studenta. Zdravotní i sociální pojištění jim stále platí stát, mají nárok na studentské slevy. Ceny kurzů se pohybují mezi 20 000 a 28 000 korun a zpravidla se dají platit ve dvou i více splátkách. Přihlásit se lze většinou během celého léta.

VOŠ a soukromé VŠ přijímají přihlášky i v srpnu

Další velmi často volenou variantou je studium na vyšších odborných školách. Ty, často právě kvůli odmítnutým uchazečům z vysokých škol, vypisují druhá kola přijímacího řízení během července a srpna.

Kde hledat informace:

* www.icmcr.cz (adresář informačních středisek pro mládež, která poskytují ucelené informace o možnostech vzdělávání a brigád)

* www.vzdelani.cz (přehled jazykových škol v ČR, vyšších odborných škol, brigád)

* www.jazykovky.cz (najdete zde nabídku kurzů)

* www.vysokeskoly.cz (přehled vysokých škol v ČR, najdete zde, které fakulty nabízejí placené kurzy v rámci celoživotního vzdělávání nebo údaje o mimořádných letních přijímačkách)

* www.ssvs.cz, www.nuov.cz
(seznamy vyšších odborných škol)

* www.msmt.cz (na stránkách ministerstva školství jsou všechny zákonné předpisy a nařízení, týkající se přezkumného řízení, v sekci VŠ je kompletní seznam soukromých vysokých škol i s kontakty)

* www.kampomaturite.cz (odkazy na strany vysokých, vyšších odborných škol, nabídka jazykových škol, brigády, zkušenosti, příprava na přijímací zkoušky )

V letních termínech přijímaček bývá ještě přes tři tisíce volných míst. V současné době existuje v České republice přes 160 vyšších odborných škol, na kterých se dají studovat ekonomické, technické, humanitní, umělecké, zdravotnické a zemědělské obory, hotelnictví a cestovní ruch. Studium je nejčastěji tříleté. Jeho úspěšní absolventi získávají titul diplomovaný specialista (DiS) a mezi zaměstnavateli jsou někdy ceněni více než bakaláři z vysokých škol. Vyšší odborné školy jsou státní i soukromé. Na státních se platí školné v rozsahu od 2500 do 5000 korun ročně. Soukromé školy si stanovují výši poplatků individuálně. Ta se pohybuje převážně mezi 15 000 a 25 000 korun za rok.
Během léta ještě přijímají studenty i soukromé vysoké školy. V současné době je možno studovat na 34 soukromých vysokých školách. "Celkem 58 procent studijních programů na nich je orientováno na ekonomiku, 26 na umělecké obory, 8 na právní disciplíny a zbývajících 8 procent na informatiku nebo aplikace výpočetní techniky," dává na výběr Michal Karpíšek ze Sdružení škol vyššího studia.
S výjimkou jednoho magisterského studijního programu na Literární akademii Josefa Škvoreckého jde vesměs o bakalářské studijní programy. Školné se pohybuje mezi 25 000 a 120 000 korun za rok.
Druhá kola přijímacího řízení vyhlašují v létě i fakulty veřejných (státních) vysokých škol, které nenaplnily v řádném termínu kapacitu. Jde většinou o technické a zemědělské obory.

Kde vám poradí

Přehledy jazykových škol i s kontakty, adresář vyšších odborných škol, vzdělávací a rekvalifikační kurzy, seznamy agentur, které zprostředkují práci, nebo jazykové kurzy u nás i v zahraničí - to vše poskytují informační centra pro mládež. Ta sídlí ve 22 českých a moravských městech. V informačních centrech mladým lidem umožňují vyhledat potřebné informace a předají jim kontakty, ale žádné kurzy ani práci nezajišťují. Možnosti brigád jsou i v nabídce informačních středisek úřadů práce.