Oba způsoby stavějí na dvou základních lidských vlastnostech. První je chamtivost (člověk se zajímá především sám o sebe a chce získat pro sebe příjemné věci) a druhou je strach (člověk se chce vyhnout nepříjemnostem).
V mnoha firmách na bázi cukru a biče doslova kvetou různé systémy odměn a benefitů. Člověk stoupající po firemním žebříku tak obvykle s každým postupem získává vyšší odměny, výkonnější počítač, menší mobil, honosnější firemní vůz a řádku dalších výhod. Co se týče biče, firmy si budují poněkud méně propracovaný, avšak stejně důmyslný systém postihů a trestů. Oba přístupy tu byly od nepaměti a fungovaly. V roce 2005 však začínají mít zřetelné vady na kráse. Tak jako cukr kazí zuby, systémy firemních benefitů často kazí charakter a vedou k tomu, že s jídlem roste chuť. Výsledkem rozdávání cukru je tedy často to, že se na něm lidé stanou závislí. Už jste se možná setkali s tím, že dítě odmítlo nezištně pomoct, protože si zvyklo na odměny a kapesné.
Jestliže máváte bičem a hrozíte, potom jediné, co od lidí dostanete, je snaha vyhnout se biči. Pocítí strach. Co děláte vy, když máte strach? Asi nic jiného, než že dáváte pozor, aby se vám něco nestalo. Určitě se nesnažíte riskovat a odvádět tu nejlepší práci. Ani jedna cesta tedy prokazatelně nevede k tomu, aby ti, kterým nabízíme cukr, nebo kterým hrozíme bičem, podali ten nejlepší výkon. Jestli chcete dostat z lidí to nejlepší, ať už šéfujete v práci, ve škole nebo doma, zcela zapomeňte na bič, pokud v nich nechcete vyvolávat strach a pasivitu. Využijte té vlastnosti, na které stojí pradávný cukr, chamtivosti, a jděte na to chytřeji. Uvědomte si, že každý má nějaký svůj sen a nějaké potřeby.
Čím lépe pochopíte, po čem lidé okolo vás touží, tím přesněji se dozvíte, co jim můžete nabídnout. Jedině když člověk dostane to, po čem opravdu touží, dá vám to, po čem toužíte vy - stoprocentní práci v zaměstnání nebo chuť se učit ve škole. Přestaňte tedy žonglovat s cukrovím a bičíky a nabízejte lidem pouze to, po čem opravdu touží.
 |
