Podle vládní Strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2003 by u nás bylo euro zavedeno již v příštím či přespříštím roce. Takové byly původně uvažované termíny. V roce 2006 však bylo nutné kvůli nedostatečnému splnění fiskálních kritérií původně uvažované termíny přehodnotit a aktualizovaná verze strategie přistoupení k eurozóně z roku 2007 už pro jistotu žádný konkrétní termín neuvádí.
Hlavní překážkou podle dokumentu zůstává nekonsolidovaný stav veřejných financí, který komplikuje splnění maastrichtských kritérií. Když k tomu přičteme nízkou pružnost české ekonomiky a českého pracovního trhu, hrozí, že by česká ekonomika spíš, než aby užívala výhod plynoucích ze vstupu do eurozóny, pocítila jeho nevýhody.
Odkdy platit eurem
Podle Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR zpracované na objednávku ministerstva financí Provozně ekonomickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity můžeme vhodný okamžik vstupu do eurozóny definovat jako situaci, kdy přínosy spojené s přijetím společné měny převáží nad náklady s tímto krokem spojenými. Jinými slovy – euro bychom měli zavádět ve chvíli, až to pro českou ekonomiku bude výhodné.
Česká republika tak nanejvýš pravděpodobně nebude mít euro v roce 2012, dost možná ani ještě o pár let později. Podle odhadu guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy z počátku letošního roku by to mohlo být v roce 2019. Možná tak budeme poslední z nově přistoupivších zemí, která bude ještě dlouho poté, kdy už bude skutečně celá Evropská unie platit eurem, mít svou národní měnu. Slovinsko do eurozóny vstoupilo počátkem letošního roku, pobaltské země a Bulharsko o jeho přijetí uvažují kolem roku 2010 a sousední Slovensko počítá s přijetím eura v roce 2009. Nejasná zůstává situace v Maďarsku, které neplní maastrichtská kritéria, a v Polsku, neboť dosud nejsou známy priority nové polské vlády. Otázkou je, nakolik nás má skutečnost, že v tomto "závodě“ budeme mezi posledními, trápit. A zda vůbec po euru toužit.
Miliardy pro podnikatele?
Názory na to se různí. Podle Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR bychom po něm spíš toužit měli – alespoň ti, co podnikají. Přestože pro ně bude zavedení eura spojeno s nemalými náklady – bude potřeba upravit informační systémy, přecenit zboží, vydat nové cenové katalogy, vyškolit zaměstnance a provést mnoho dalších úkonů. Tyto náklady si každý podnik bude hradit z vlastních zdrojů. Zavedení eura sice nebude zadarmo, vyžádá si své náklady, v konečném součtu na tom ale české firmy vydělají.
"Celkový dopad zavedení eura na podnikový sektor bude pozitivní. Je to dáno především vysokou obchodní a kapitálovou propojeností českých podniků se zeměmi eurozóny,“ tvrdí studie. Uznává sice, že ne všechna odvětví budou ze zavedení eura prosperovat ve stejné míře, zatímco zpracovatelský průmysl si bude užívat především benefitů, energetika ponese na svých bedrech především náklady. V konečném součtu však všichni ušetří s eurem spoustu peněz. "Kvantifikace přínosů a nákladů zavedení eura je v praxi velmi obtížná a v českých podnicích ještě zkomplikovaná nejasností ohledně data přijetí eura. Na základě hypotetického výpočtu pro rok 2006 jsme došli k závěru, že přínosy eura pro tento rok činí 54 mld. CZK (1,68 % HDP) a náklady 28 mld. CZK (0,86 % HDP). Čistý dopad zavedení eura by tedy byl pro rok 2006 pozitivní ve výši zhruba 26 mld. CZK (0,82 % HDP),“ shrnuje studie.
Podnikatelé euro podporují
Čeští podnikatelé podle průzkumu uspořádaného Unií malých a středních podniků a Hospodářskou komorou ČR ve většině zavedení eura podporují. Ankety se zúčastnily tři stovky respondentů. Na dotaz, zda firmy podporují zavedení eura v ČR do roku 2012, odpověděly kladně zhruba tři čtvrtiny (73 %) respondentů. Podnikatelé podporují euro především kvůli usnadnění obchodování v rámci jednotného trhu, pro odstranění nestability kurzu, a tím pádem lepší možnosti plánování, v případě exportérů hraje významnou roli odstranění kurzových ztrát a příslib transparentní ho účetnictví. Téměř polovina (46 %) respondentů navíc považuje euro za výhodné jak z pohledu profesního, tedy podnikatelského, tak z pohledu soukromého, tedy spotřebitelského. Výhody eura pouze pro podnikatele očekává třetina firem, pouze pro spotřebitele 11 %.
Někteří respondenti uznávali, že zavedení eura se dosud téměř vždy negativně projevilo v některých životních situacích spotřebitelů, v jejich hodnocení ale převládal přínos pro českou, výrazně proexportně orientovanou ekonomiku. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana je za tímto voláním zejména rychlé zhodnocování koruny, které snižuje konkurenceschopnost českých vývozů. Podle ministra si však mnozí z těch, kdo volají po rychlém přijetí eura, neuvědomují, že zhodnocování koruny má jiné příčiny, které přijetím eura nezmizí. Pokud se ztratí kurzový kanál, projeví se to díky rostoucím cenám dovozů a nízké flexibilitě mezd v podobě vyšší inflace, varuje Říman.
"Je ironií, že rychlé zhodnocování koruny díky exportérům je právě to, co je vede k volání po rychlém zavedení eura. Neuvědomují si ale, že rostoucí kurz koruny je chrání od rychlého růstu cen energií. Pokud by rostly tak rychle jako ve světě, budou mít dražší vstupy do výroby. Také zřejmě nevědí, že ČNB odhaduje růst inflace s přijetím eura o 3–4 procentní body, což by zvýšilo mzdy a jim výrobní náklady. Je velmi mylná jejich představa eura jako papírku. To je velmi zjednodušený a naivní pohled účetních, a ne ekonomů. Přijetí eura v nesprávný moment by jim mohlo zvýšit náklady natolik, že by to převážilo zisk z ušetření za práci účetní i z vyššího kurzu koruny,“ uvedl také v listopadu loňského roku při svém vystoupení na výroční konferenci Unie malých a středních podniků ČR pod názvem "Zavedení eura v ČR – výzva pro podnikatelský sektor plus pro českou ekonomiku“ na téma zavádění eura.
Přijetí společné měny je nezbytné
Zdá se však, že mnozí z těch podnikatelů, kteří říkají zavedení eura ano, tak činí ze zcela pragmatického důvodu – vědí, že jednou tu bude tak jako tak, otázkou je pouze kdy. A na tu by chtěli znát odpověď. Aby se na příchod eura mohli včas připravit. Na druhé straně, možná je lepší situace, kdy není žádné konkrétní datum, než ta, kterou už známe – že je stanoven termín a ten je nakonec odložen na neurčito. "Přijetí eura nebude procházkou růžovým sadem. Zajištění celého procesu bude pro každého jednoho podnikatele znamenat vícenáklady časové i finanční.
K řešení je otázka, jak usnadnit toto období drobným podnikatelům alespoň v oblasti administrativy. To platí například u povinného označování cen v obou měnách a podobně. Situace bude navíc po přechodnou dobu náročná i z psychologického hlediska. Spotřebitelé se budou potýkat s novými cenami, přímočařejší bude srovnání životní úrovně se zeměmi eurozóny, porovnání příjmů i životních nákladů. Na zaměstnavatele bude vyvíjen tlak k dorovnávání rozdílů.
Ovšem přes všechna tato negativa je přijetí společné měny nezbytné. Pro českou ekonomiku ani jiná cesta neexistuje. Nejsme Velká Británie, abychom mohli trvat na zachování naší měny, a nejsme v pozici, kdy bychom mohli termín přijetí odsouvat na dobu neurčitou. Je tedy nejvyšší čas datum určit a udělat maximum pro splnění termínu,“ míní prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.
