Markéta Šichtařová
ředitelka společnosti Next Finance
Uskutečnění programu koaliční smlouvy by jednoznačně ekonomice prospělo. Jednotná sazba daně z příjmu léčí problém s progresí a složitostí, zvýšení DPH zase potíž s přehnaným důrazem na přímé daně. Aby té chvály nebylo zase tolik, trochu diskutabilní je navrhovaná konkrétní sazba daně z příjmů. Praxe ukazuje, že jednotná sazba neznevýhodňuje některé skupiny zejména tehdy, pokud je nízká (kolem 15 procent). Potom skutečně můžeme tvrdit, že jednotná sazba není diskriminující například pro chudší vrstvy. V případě sazby někde v pásmu 17 až 19 procent už to nemusí být tak jednoznačné, ačkoliv i v tomto případě se dá hodně zachránit vhodným zvolením dalších parametrů, jako je nezdanitelný základ a podobně.
Lubomír Harna
prezident Svazu účetních
Na hodnocení programového prohlášení vlády je zatím brzo, ale naznačené záměry v oblasti daňové soustavy je možno označit jako pozitivní. I když nejde v tomto případě o striktně „rovnou“ daň, navrhovaná reforma v mnohém připomíná slovenskou, kterou lze hodnotit jako velmi úspěšnou, dokonce překonávající očekávání. Zcela jasně se prokázalo pravidlo, že pokud je daňová sazba pod hranicí 20 %, nevyplatí se hledat složité a riskantní cesty k obcházení daní, ale daně prostě a poctivě zaplatit. Já osobně bych z hlediska potřebného dalšího rozvoje ekonomiky preferoval snižování daní z příjmů před snižováním sazeb daně z přidané hodnoty.
Miroslav Kalousek
navržený ministr financí
Koaliční smlouva nám dává několik závazků, které budeme v případě schválení vlády plnit. Daně by se totiž měly snížit všem, tedy i lidem, kteří jsou dnes vzhledem ke svým nízkým příjmům daněni jen dvanácti procenty. Na jaké hodnotě se daň z příjmů ustálí, je ale věc politického dohadování. Je jasné, že budou muset zůstat nějaké odečitatelné položky, měly by však být přehlednější, jednodušší a bude jich pravděpodobně méně. Skupina expertů potom vytvoří několik variant daňové reformy, do vlády budou vybrány ty, které budou mít šanci na schválení. Určitě se bude muset zvýšit nižší sazba DPH, ale o kolik procent to bude, se zatím ještě neví.
Miroslav Ševčík
ředitel Liberálního institutu
Schválená koaliční smlouva ODS, KDU-ČSL a Strany zelených má relativně ambiciózní ekonomický program. Chvályhodná je snaha snížit přímé daně jak fyzickým, tak právnickým osobám. Otázkou zůstává, jak bude konkrétně vyřešena odpočitatelná položka či položky pro ty příjmové skupiny, které by teď spadaly do nejnižší 12% daňové sazby. Její správné nastavení může i slabší příjmové skupiny zvýhodnit. U sazby DPH by lepším řešením bylo postupné snižování základní sazby při současném zvyšování snížené sazby tak, aby se obě sazby potkaly na 15 či 16 procentech. Otázkou také zůstává to, zda vše, co je uvedeno v koaliční smlouvě, se objeví i v programovém prohlášení vlády úplně ve stejné podobě.
David Matoušek
finanční poradce
I v novém systému bude platit na dani víc ten, kdo víc vydělá. Reálná míra zdanění se bude odvíjet od nastavení odečitatelných položek či daňových úlev. Jednotná 17% sazba daně tak automaticky neznamená vyšší odvedenou daň, může být i nižší. Jednu sazbu daně z příjmů užívá několik evropských zemí (Rusko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko). Jedna sazba daně je spravedlivá, motivační a vede k omezení šedé ekonomiky. Pro většinu obyvatelstva však tento koncept pravděpodobně výrazné změny nepřinese. Její dopad pocítí zejména občané s nadprůměrnými výdělky. Daň z příjmů je totiž jedním z hlavním zdrojů financování státu, existující vysoké rozpočtové deficity tak neumožňí výrazné snížení daňové zátěže.
Martin Kupka
ČSOB
Na základě zatím známých parametrů daňové reformy se domníváme, že její dopad na české veřejné finance by byl neutrální či mírně pozitivní. Vzrostl by význam výběru daní nepřímých na úkor daní přímých, což je žádoucí vývoj, neboť by se tímto způsobem posílila motivace k práci a podnikání. Kladně hodnotím myšlenku zavedení ekologické daně kompenzované snížením odvodů na sociální a zdravotní pojištění, jakož i zastropování výše těchto odvodů. Ale ani sebelépe koncipovaná daňová reforma nemůže vyřešit problém příliš vysokých schodků českých veřejných financí. K tomu bude nezbytné najít ve společnosti dostatečně široký konsenzus pro provedení hlubokých reforem penzijního, sociálního a zdravotního systému.
