Co se stane po vstupu do EU s úsporami

Co se stane, až vstoupíme do EU například s ušetřenými sto tisíci korunami v časovém horizontu jeden rok, pět a deset let? Jak čelit trendu případného znehodnocení úspor, budou-li se platy a následně ceny přibližovat úrovni zemí Evropské unie? Karel Kohout

Tato otázka zaměstnává ekonomy ze soukromých ústavů, univerzit i z centrálních bank. Stručně: hodnota dnešních 100 tisíc korun bude za 5 či 10 let nižší o inflaci a vyšší o akumulované úroky. Celkem tedy může být vyšší i nižší než dnes, záleží na vzájemném poměru úrokových měr a inflace.

Pokud Česká republika přijme euro příliš brzy, pak skutečně hrozí, že růst cen a mezd převýší úrokové míry a reálná hodnota finančních úspor poklesne. Pokud v rámci konvergence ekonomické výkonnosti bude česká koruna nějakou dobu posilovat vůči euru, bude možné dosahovat slušného ekonomického růstu i při nízké inflaci. Znamená to tedy, že s přijetím eura bychom neměli příliš spěchat - alespoň z hlediska hodnoty úspor.

Je ovšem nutné upozornit na to, že ekonomická konvergence bude mít značně pozvolný charakter a bude trvat možná i několik desítek let. Nebude se tedy opakovat zkušenost s dvojcifernou inflací, která nastala počátkem 90. let. V tomto směru není nutné mít obavy.

Hledáte informace o akciích? Aktuální ceny a statistiku obchodování spolu s cennými radami naleznete na stránce akcie.idnes.cz.

Jak inflaci čelit? Kromě investic do nemovitostí přicházejí v úvahu akcie a akciové podílové fondy. Tržby a zisky podniku totiž s inflací rostou, čímž je hodnota akcií do značné míry chráněna proti inflačnímu znehodnocení. Tento mechanismus se uplatnil například ve Velké Británii 70. a 80. let, kdy akcie byly jediným typem cenných papírů, který přinášel kladné výnosy.