Monitorování pracovníků může někdy překročit hranici soukromí. Ilustrační snímek.

Monitorování pracovníků může někdy překročit hranici soukromí. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Čtyři z pěti firem sledují své zaměstnance

  • 54
Mezi nejrozšířenější formy zneužívání firemních počítačů patří používání e-mailu k soukromým účelům a online nákupy. Podíl firem, které sledují práci svých zaměstnanců na pracovních počítačích, se loni zvýšil už na 80 procent.

Podniky si uvědomily, že prostřednictvím správy majetku a dohledu nad zaměstnanci mohou dosáhnout úspory stovek tisíc korun, a to navíc ve velmi krátkém časovém horizontu. V době omezených rozpočtů a snižování stavu zaměstnanců je pro ně taková úspora zásadní. Uvedla to firma truconneXion, která ovládá přes dvě třetiny tuzemského trhu s monitorovacím softwarem.

"Díky sledování zaměstnavatelů se celkový zneužívaný čas v průběhu roku zkrátil z jedné a půl na průměrně jednu hodinu denně, kterou zaměstnanec věnuje svým aktivitám nesouvisejícím s prací," říká Robert Kleiner, ředitel společnosti truconneXion.

Mezi nejrozšířenější formy zneužití firemních technologií patří podle něj využívání e-mailu k soukromým účelům, on-line nákupy a surfování na sociálních sítích.

Podle výsledků průzkumu uskutečněného mezi dvěma sty firem důraz na monitorování letos ještě zesílí – 35,9 procenta dotázaných firem považuje zneužívání pracovní doby na počítačích za zásadní oblast k řešení. To je ještě vyšší procento než před rokem.

Sledujte, ale internet nezakazujte

Rozšířeným přístupem ke zneužívání firemních IT zdrojů je odstřihnutí "hravých" zaměstnanců od internetu nebo alespoň od nepohodlných webových stránek. Průzkum truconneXion ukázal, že firem, které částečně či zcela omezují přístup k internetu, je už přes polovinu, celkem 56,8 procenta.

Podle ředitele Kleinera to však není nejlepší řešení a upozorňuje na přílišný restriktivní efekt tohoto opatření. Nejvhodnější je podle něj zaměstnancům vysvětlit, že pokud budou pracovat jako draci, do puntíku si splní pracovní povinnosti a nikterak nepoškodí firmu, že pak nad jejich internetovou návštěvou nepracovních stránek bude "přimhouřeno oko".

Zneužívání pracovních počítačů

  • 5,4 % 
    hraní her na PC
  • 6 % 
    hraní her na internetu 
  • 13,4 %
    stahování multimédií
  • 14,9 %
    sociální sítě
  • 16 %
    komunikace (skype, ICQ)
  • 17,7 %
    online nákupy
  • 26,6 %
    soukromý e-mail

Podle advokátky Lenky Altnerové z advokátní kanceláře Abbot Legal je rozumné zamezit přístup na vybrané stránky – na placené a ty s nevhodným obsahem. "V souladu se svým oprávněním určit rozsah užívání pracovních prostředků by měli zaměstnavatelé zvážit, zda povolí svým zaměstnancům používání internetu pro soukromé účely a za jakých podmínek, například během přestávek na jídlo a oddech. Jistě lze doporučit zákaz vytipovaných služeb, třeba stahování filmů a písní a podobně, chatování a přeposílání řetězových e-mailů," říká Lenka Altnerová. Robert Kleiner k tomu dodává, že se stanoviskem nadřízeného "důvěřuj" se obzvlášť ve spojení s moderními technologiemi pojí i staré dobré "prověřuj".

"Nadřízený nemá při současném způsobu práce bez sofistikovaného kontrolního softwaru šanci zjistit, čím se vlastně podřízení na počítačích zabývají. Jejich kontrola v rámci pravidel je nejenom nezbytná, ale také zdravá. Už samotné rozšíření informace, že jsou zaměstnanci monitorováni, má preventivní účinek a významně zvyšuje jejich efektivitu na pracovišti," shrnuje Kleiner.

Monitorování pracovníků může někdy překročit hranici soukromí. Pokud mají zaměstnanci pocit, že jejich šéf nahlíží do soukromé pošty nebo jinak zneužívá soukromí, mohou ho nominovat na anticenu Big Brother Awards v kategorii Největší firemní slídil. Navrhovat lze i nebezpečné nové technologie. Nominace se vkládá do formuláře na webu www.slidilove.cz.