Úmrtí podnikatele se považuje za ukončení podnikání bez ohledu na to, zda v jeho podnikání bude někdo pokračovat, či nikoli.
"Úmrtí podnikatele by dědic nebo dědicové měli do 15 dnů oznámit příslušnému finančnímu úřadu," upřesňuje Iva Krákorová ze společnosti KPMG.
Daňové přiznání za zemřelého by měl podat jeden z dědiců. V případě, že je dědiců víc, mohou se dohodnout, kdo přiznání podá, nebo někoho určí správce daně.
Ten, na koho padne povinnost vyřešit daňové záležitosti za zemřelého, by si měl také zjistit, zda v době úmrtí nevedl finanční úřad nějaké zvláštní řízení nebo daňovou kontrolu. Veškeré problémy totiž přecházejí na dědice a ten musí tyto záležitosti vyřešit.
Daňové přiznání je nutné podat do půl roku
"V každém případě je nezbytné, aby do šesti měsíců ode dne, kdy podnikatel zemřel, bylo podáno daňové přiznání k dani z příjmu, a pokud byl zemřelý podnikatel plátcem DPH, tak i DPH," vysvětluje Krákorová.
Daňové přiznání ve stejné lhůtě musí dědic podat i tehdy, když v podnikání pokračuje. Pokud daňové přiznání nikdo za zemřelého nepodá, hrozí dědicům pokuta. Ta může dosáhnout až pěti procent daně, minimálně však 500 korun, maximálně 300 tisíc korun.
Na dědice přecházejí i dluhy
Případné dluhy či nezaplacené daně přechází také na dědice. Žádný z dědiců by však neměl zaplatit víc, než kolik sám zdědil (více o dědění dluhů čtěte zde).
"S podáním daňového přiznání musí být zároveň zaplacena i daň. Za zaplacení daně jsou však odpovědní všichni společně. Pokud by se platba daně opozdila, bylo by třeba počítat i s úrokem z prodlení," doplňuje Krákorová.
Pozůstalí musí někdy podat přiznání i za zaměstnance
Ne vždy za zemřelého pracovníka vyřídí daňové přiznání zaměstnavatel. Záleží na tom, zda si k práci přivydělával, či nikoli.
"Záleží, zda zemřelý podepsal u zaměstnavatele tzv. Prohlášení k dani a zároveň neměl jiné příjmy vyšší než šest tisíc korun. V takovém případě se daňové přiznání nepodává, ale zaměstnavatel provede na základě písemné žádosti zaměstnance roční zúčtování záloh a finančnímu úřadu podá Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti," upřesňuje Tomáš Pacovský z firmy Apogeo.
Pokud si však zemřelý vydělal více než šest tisíc korun nebo nepodepsal Prohlášení k dani, zaměstnavatel nepodá vyúčtování daně z příjmu a dědicové musí podat řádně vyplněné daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí zaměstnance. Za vedlejší příjem se považuje i například pronajímání bytu.
