Sledoval reakce pacientů na konkrétní lék, sepsal o tom podle zadání farmaceutické firmy zprávu a následně dostal zaplaceno. Reprezentant farmaceutické společnosti mu řekl, že odměnu vyplácejí formou autorského honoráře. Petr si tak vydělal 36 000 korun, které mu farmaceutická firma poslala na účet.
Kolik zaplatí:
Daň z příjmů
Petr je zvyklý, že se o jeho daně stará zaměstnavatel. Tentokrát k tomu však musí podat daňové přiznání. Zaměstnavatel mu vystaví „potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti“, z něhož přepíše údaje o hrubém příjmu, platbách pojistného, základu daně ze závislé činnosti a zaměstnavatelem strženou daň do daňového přiznání a potvrzení přiloží k daňovému přiznání. Příjem z honoráře uvede do přílohy č. 1 a uplatní výdaje ve výši 40 procent z příjmu, tedy 14 400 korun.
Sociální pojištění
Sociální pojištění 24 000 korun už za Petra zaměstnavatel odvedl. Oznamovací povinnost vůči správě sociálního zabezpečení by vznikla pouze v případě, že by Petr prohlásil, že svou činnost vykonává soustavně.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDEZdravotní pojištění
Jinak je tomu u zdravotního pojištění. I zde zaměstnanecký příjem zúčtoval se zdravotní pojišťovnou zaměstnavatel (za Petra odvedl pojistné 13 000 korun). Platbu za honorář však musí Petr zařídit sám. Poslouží mu k tomu formulář, který získá u své zdravotní pojišťovny a ve kterém uvede příjem 36 000 korun a výdaje 14 400 korun. Z rozdílu, tedy 21 600 korun zaplatí pojistné ve výši 2916 korun. Tyto peníze musí do osmi dnů po podání svého daňového přiznání na finančním úřadu poukázat své zdravotní pojišťovně a zároveň jí předat vyplněný formulář.
Alternativa: Pokud by se Petr se zástupcem farmaceutické firmy domluvil, že s nimi bude spolupracovat na základě dohody o provedení práce a jeho měsíční odměna bude do 5000 korun a každý měsíc bude zúčtována a Petrovi vyplacena, odvede za Petra farmaceutická firma 15procentní daň.
Sociální a zdravotní pojištění pak není třeba řešit, neboť z dohod o provedení práce zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádějí pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.
Tato varianta by byla pro Petra výhodnější, protože by mohl vynechat zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že z dohody o provedení práce je už daň z příjmů odvedena procentem, není tedy ani třeba, aby tyto své vedlejší příjmy oznámil mzdové účtárně, ani nemusí sám podávat daňové přiznání. Petr by tedy podepsal zaměstnavateli „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ a nechal mzdovou účtárnu, aby se o zúčtování jeho záloh na daň z jeho platu postarala sama.
Zdanění platu od farmaceutické firmy přímo u zdroje je pro Petra výhodné – stržená daň je ve výši 15 procent, zatímco on sám má plat zdaněn v mnohem vyšší daňové skupině.
