"Zaměstnanec může uplatňovat slevy na dani jen u jednoho zaměstnavatele. Kdo si přivydělává a dostane k podpisu prohlášení u dalšího zaměstnavatele, musí v něm zaškrtnout volbu, že neuplatňuje odpočitatelné položky a slevy na dani. Protože jde o dva paralelní pracovní poměry, nezúčtuje daň hlavní zaměstnavatel, ale zaměstnanec musí sám podat přiznání a uplatnit v něm další odpočty, třeba úroky z hypotéky či dary na dobročinné účely," vysvětkuje Ondřej Homolka ze společnosti bpv Consulting.
1 Dohoda o provedení práce
Podmínkou tohoto typu pracovní smlouvy je, že pro jednoho zaměstnavatele nebudete pracovat více než 300 hodin během kalendářního roku. Když jste někde jinde zaměstnaní na hlavní pracovní poměr, máte nejspíš u zaměstnavatele podepsané takzvané prohlášení k dani, díky kterému vám v práci strhávají zálohy na daň snížené o slevy na dani. To však můžete mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele. U toho, kde pracujete na dohodu o provedení práce, ho proto mít nebudete. Pak nastávají tři možnosti:
- Na DPP jste si vydělali méně než 5 000 korun za měsíc - Pokud již máte u hlavního zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, zaměstnavatel na DPP vám automaticky strhne 15procentní srážkovou daň a vy se již o nic nemusíte starat.
- Na DPP jste si vydělali víc než 5 000 korun za měsíc - Zaměstnavatel na DPP za vás odvede 15procentní daň, ale je to daň zálohová. Na konci roku (nebo po skončení práce) vám vystaví potvrzení o zdanitelných příjmech. Vy si pak podáte daňové přiznání a uplatníte slevy a odčitatelné položky.
- Na DPP jste si vydělali přes 10 000 korun měsíčně - O daních platí totéž co v předchozím případě, ale z příjmu budete hradit i sociální a zdravotní pojištění. O jeho odvod se automaticky postará zaměstnavatel, u něhož si přivyděláváte.
Pozor: Často se stává, že 300 hodin pracujete v průběhu několika měsíců a pak vám zaměstnavatel vyplatí odměnu najednou. V tom případě nelze dělit částku počtem měsíců a dostat se kvůli povinnému pojištění pod deset tisíc. Když si budete sami danit příjmy z dohody o provedení práce, uvedete je na stranu 2 základního daňového formuláře mezi příjmy podle § 6.
2 Dohoda o pracovní činnosti
V podstatě jde o klasickou pracovní smlouvu. I tady však platí omezení. Tentokrát jde o vykonávání pracovní činnosti po dobu maximálně dvaceti hodin za týden. O prohlášení k dani z příjmů platí totéž co u dohody o provedení práce, můžete ho mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele a nejspíš to bude ten, jenž je pro vás hlavní. Jak budete danit? Jsou dvě varianty:
Formulář pro daňové přiznání za rok 2013 i s přílohami jako soubor pro Excel i ve speciální aplikaci stahujte ZDE |
- Na DPČ si vyděláte méně než 5 000 korun za měsíc - Zaměstnavatel automaticky strhne 15procentní srážkovou daň a vy se již o nic nemusíte starat.
- Na DPČ si vyděláte více než 5 000 korun za měsíc - Zaměstnavatel strhne 15procentní daň, ale je to daň zálohová. Opět vám vystaví o příjmech i odvedených zálohách potvrzení. Vy podáte daňové přiznání a uvedete příjmy z obou souběžných zaměstnání - hlavního i vedlejšího.
Sociální a zdravotní pojištění: Platí se až z odměny od 2 500 korun za měsíc, o jeho odvod se postará zaměstnavatel.
I dohody o pracovní činnosti se započítávají do příjmů podle § 6.
3 Honoráře
Pokud jste dostali honorář za příspěvek do novin, do televize, rozhlasu či za to, že jste napsali poučnou brožurku, budete vyplňovat přílohu číslo 1 daňového přiznání. Tam se totiž všechny honoráře uvádějí a nezáleží na tom, jestli jsou jednorázové, či zda třeba do zájmového časopisu přispíváte pravidelně. Protože však pro mnoho lidí jsou honoráře formou přivýdělku, uvádíme zde několik obecných pravidel:
- Jestliže vám jeden plátce v měsíci za příspěvky do tisku, rozhlasu a televize (a jejich internetových obdob) vyplatí 7 000 korun a méně, rovnou strhne 15procentní srážkovou daň. Vy se nemusíte o nic starat, ale ani neuplatníte slevu. Žádné podepsání či nepodepsání daňového prohlášení není nic platné. Pozor, v roce 2014 se sedmitisícová hranice zvýší na 10 000 korun, to bude však podstatné až pro daňové přiznání, které budete vyplňovat příští rok.
- Když vám jeden plátce pošle v daném měsíci víc než 7 000 korun, příjmy uvedete v daňovém přiznání, odečtete od nich výdaje a můžete uplatnit slevu na dani. Výdaje mohou být skutečné (v tom případě si o nich vedete evidenci) nebo je můžete vyčíslit paušálně, v tom případě odečtete 40 procent příjmů.
- Pokud dostanete honorář za jinou činnost, než je práce pro tisk, rozhlas a televizi, platí stejný postup jako v předešlém bodě, ať je odměna v jakékoli výši. Příkladem takových činností je třeba psaní knih, účinkování v reklamě...
Pozor: z honorářů platíte sociální a zdravotní pojištění, tak jako podnikatelé, když z nich nebyla sražena srážková daň (převýšily 7 000 korun, či byly z jiné činnosti než je výše uvedeno).
