ODPOVĚĎ: Postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví v případě pořízení dlouhodobeho majetku stanoví, že uvedení do užívání se rozumí zabezpečení technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy. K těmto předpisům patří bezesporu i právní predpisy, které ukládaji povinost registrace vozidla na DI. Z výše uvedeného vyplývá zaver, ze do doby plné způsobilosti k provozu se nejedná o daňově uznatelné náklady, ale o výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku. 15.11.2001 17:22

ODPOVĚĎ: Kontaktujte prosim nasi sesterskou spolecnost TPA - AUDIT Consulting, s.r.o. E-mail: audit@tpa.sk 15.11.2001 18:07

ODPOVĚĎ: Zaplacená daň z příjmu je podle §25 odst.písm.o) ZDP daňově neúčinný výdaj. Proto je tento přeplatek v jednoduchém účetnictví v souladu s ustanovením §23 odst.3 písm.c)bod 2. účtován do příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů. 15.11.2001 18:58

ODPOVĚĎ: Výdaje (náklady) na pracovní cesty jsou výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů, pokud není stanoveno jinak. Podle zákona o cestovních náhradách jsou stanoveny možné náhrady při zahraničních pracovních cestách. Jde o náhradu za cesty k návštěvě rodiny, stravné, kapesné, náhradu výdajů za pohonné hmoty. Výši základních sazeb stravného v cizí měně pro jednotlivé státy stanoví Ministerstvo finančí vyhláškou vždy s účinností od počátku kalendářního roku. Na stravné ve výši základní sazby je nárok, pokud doba zahraniční pracovní cesty strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, určí se výše stravného násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného a počtu celých hodin zahraniční pracovní cesty strávené mimo území České republiky. Na stravné není nárok, jestliže služební cesta trvá méně než 1 hodinu. Kapesné je poskytováno vedle stravného do výše 40% stravného (vyhláška 431/2000 Sb.). Stravné by mělo být podloženo výpočtem (začátek pracovní cesty, překročení hranice, atp.). Ve výdajích se cestovné objeví jako výdajová položka v peněžním deníku. 15.11.2001 20:02

ODPOVĚĎ: Uvádění vývozu do daňového přiznání souvisí s úpravou § 11 odst. 1) zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH), kde je plátci daně stanoveno, že musí vyvezené zboží evidovat zvlášť v případech, kdy vývozem dochází ke změně vlastnické vztahu (zdanitelné plnění dodáním zboží) a v případech kdy vyváží své vlastní zboží, ale vývozem nedochází ke změně vlastnického vztahu. Ke změně vlastnického vztahu nedochází, když je zboží prodáváno až následně, tj. v zahraničí. V tomto případě nejde o zdanitelné plnění, neboť dodání zboží v zahraničí nepodléhá v ČR zdanění DPH, ale je povinnost uvést tento vývoz do daňového přiznání. Zdanitelná plnění, která se zahrnují nebo nezahrnují do koeficientu jsou stanovena v § 19a a v § 20 ZDPH. Dle těchto ustanovení se zahrnují do koeficientu zdanitelná plnění osvobozená podle § 25 ZDPH s výjimkou zdanitelných plnění osvobozených od daně, která jsou uvedena v § 20 odst. 2.ZDPH 18.11.2001 22:43

ODPOVĚĎ: Zákon o daních z příjmů (ZDP) vymezuje, co je hmotným majetkem. Dle § 26 odst. 2) jsou hmotným majetkem pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky. Definice pěstitelských celků je uvedena v odstavci 9) tohoto paragrafu. Pěstitelským celkem trvalých porostů jsou také chmelnice a vinice. Tento majetek je tedy možné daňově (i účetně) odepisovat. Výjimkou je hmotný majetek vyloučený z odepisování dle § 27, mezi nějž patří také pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří, což ale zřejmě není Váš případ. V postupech účtování účtová třída 0 – Investiční majetek je stanoveno, co se rozumí hmotným majetkem. Hmotným majetkem se rozumí také pozemky, tedy i pole a lesy. Pozemky se dle § 28 odst. 1) zákona o účetnictví neodepisují. V případě lesa je v čl. IX postupů účtování v účtové třídě 0 stanoveno, že hodnota koupeného lesa se zahrne do pořizovací ceny pozemku. Pokud tedy účtujete v jednoduchém účetnictví, zaznamenáte pozemky na inventárních kartách, ale nebudete je odepisovat.
V případě, že zasejete a neurodí se, nebudete prodávat úrodu a tudíž ani nebudete účtovat v jednoduchém účetnictví příjmy z prodeje úrody. 18.11.2001 23:04

ODPOVĚĎ: Odpověď: Podle §13a odst. 1, Obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. je každý podnikatel povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky. Proto by mělo být toto registrační číslo uvedeno na fakturách vydaných praktickou lékařkou. 18.11.2001 23:18

ODPOVĚĎ: Odpověď: Podle §4, odst.1, písm. w, zákona o daních z příjmu (ZDP) jsou od daně osvobozeny příjmy z prodeje CP nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních CP přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto CP při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje CP, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti(§7), a na příjmy z kapitálového majetku (§8).Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení PF nebo při změně investičního PF na Otevřený PF, který byl nebo je zahrnut od obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti(§7). Dále podle §38g, odstavce 1 ZDP platí, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 000,- Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo o příjmy , z nichž je daň vybírána podle §16, odst.2. ZDP. 18.11.2001 23:22

ODPOVĚĎ: Odpověď: Podle §15, odstavce 1, zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. se základ daně sníží o částku 23 520,- Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Společnou domácností se podle § 115 občanského zákoníku rozumí, že občané spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dále je v §15, odstavci 6 ZDP, že vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. 18.11.2001 23:25

ODPOVĚĎ:
Podle §15 odst.1) g) zákona č.586/92 Sb. o daních z příjmu je možné snížit základ daně o částku 11 400,- Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 117/1995 Sb, který specifikuje soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na SŠ a VŠ)pro účely státní sociální podpory. Podle §12 zákona č.117/1995 Sb. se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na SŠ a VŠ v České republice s výjimkou studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle §10 nebo pobírá-li v době takového studia hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Dle výše uvedeného si ve Vašem případě nemůžete uplatnit nezdanitelnou částku dle §15 odst. 1)g) zákona č. 586/92 o daních z příjmu.

Martin Hrstka, NOTIA AUDIT, spol.s r. o. 19.11.2001 15:14

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda honorář vyplácíte této příslušnici v Německu nebo tento honorář vyplácí ona Vám. Předpokládám tedy, že honorář vyplácíte Vy. Při zdanění licenčních poplatků je třeba vyjít ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou Republikou a Německem, ze čl. 12 – Licenční poplatky. Licenčními poplatky dle této smlouvy se rozumí platy jakéhokoli druhu, placené za užití nebo za právo na užití autorských práv k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů, patentů, ochranných známek, návrhů nebo modelů, plánů, tajných vzorců nebo postup, nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. Licenční poplatky placené z jednoho smluvního státu do druhého mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj a to podle právních předpisů tohoto státu, daň však nesmí překročit 5 % hrubé částky licenčních poplatků. Způsob zdanění výše uvedených příjmů v České republice je upraven § 36 a v §38d zákona č.586/1992 o daních z příjmů. Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh. Srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, a dále u vyjmenovaných příjmů, mezi které patří i náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zákonem o účetnictví. Plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Znamená to tedy, že pokud budete vyplácet honorář do Německa, musíte provést srážku daně ve výši 5 % a takto sraženou daň odvést ve výše uvedené lhůtě svému místně příslušnému správci daně.

Jana Reimontová, NOTIA AUDIT, spol.s r. o. 19.11.2001 15:16

ODPOVĚĎ:
V případě, že zaměstnanec použije pro účely pracovní cesty jiné vozidlo než vozidlo zaměstnavatele, přísluší mu dle § 7 zákona č.119/1992 o cestovních náhradách za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Dále dle § 4 odst.d) výše uvedeného zákona přísluší zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů. Pokud jde o dálniční známku, jedná se dle našeho názoru o nutný vedlejší výdaj dle zákona o cestovních náhradách, avšak pouze v rozsahu vztahujícím se k pracovní cestě. Doporučujeme tedy zahrnout do nutných vedlejších výdajů pouze část ceny dálniční známky, vztahující se ke dnům, v nichž se pracovní cesta konala, případě použít jiné vhodné kritérium pro určení části ceny dálniční známky. Havarijní pojištění pro tuzemsko je nutnou podmínkou pro vydání souhlasu zaměstnavatele pro použití jiného vozidla než vozidla zaměstnavatele pro pracovní cestu, jako nutný vedlejší výdaj je možno považovat část havarijního pojištění vztahující se ke dnům, v nichž se konala pracovní cesta. Je-li sjednáno speciálně pro účely pracovní cesty havarijní pojištění (pravděpodobně se jedná o havarijní pojištění do zahraničí), jedná se rovněž o nutný vedlejší výdaj dle zákona o cestovních náhradách.

Jana Reimontová, NOTIA AUDIT, spol.s r. o. 19.11.2001 15:17

ODPOVĚĎ:
Zdaňovací období je vymezeno v §36 zákona č.588/1992 Sb.o DPH. V odstavci 1 je stanoveno, že zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000,- Kč. V odstavci 5 je stanoveno, že změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní a nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku roku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31.ledna příslušného kalendářního roku. Jestliže daň.subjekt nesplní svoji povinnost provede správce daně dle § 33 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků příslušné změny v registraci, jakmile zjistí rozhodné skutečnosti. Přitom samozřejmě platí ustanovení §37 zákona o správě daní a poplatků, neboť nebyla splněna ve stanovené lhůtě povinnost nepeněžité povahy vyplývající z tohoto nebo zvláštního daňového zákona.

Martin Hrstka, NOTIA AUDIT, spol.s r. o. 19.11.2001 15:19